VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komunitní zahrady jsou zatím raritou

Region - Zájem o zahradničení prozrazují dlouhé fronty u stánků se sazenicemi květin a zeleniny. K většímu pěstování však řada lidí nemá prostor. Od osazování veřejného prostranství je často odrazují vandalové.

18.5.2017
SDÍLEJ:

Komunitní zahrada v pražských Holešovicích. Ilustrační fotoFoto: Deník/Vladimír Šťastný

Přesto hlavně ve velkých městech, zejména v Praze, postupně vznikají komunitní zahrady. Lidé se tu společně scházejí a pěstují si na vyhrazených záhonech rostliny podle své volby.

Komunitní zahrady zatím chybí v Kladně, Berouně a Příbrami.

Rakovník

Rakovník už svoji komunitní zahradu má. Jmenuje se Rakozahrada a je v bývalé mateřské školce TOSu na sídlišti Generála Kholla. Letos zahájila svoji druhou sezonu. V současné době ji využívá zhruba deset členů. K dispozici mají vyvýšené záhonky o jednom metru čtverečním, kopcovitý záhon a semínkovnu.

Komunitní zahrada je otevřena každému, kdo si chce vypěstovat něco pro svoji potřebu a také se setkat s ostatními. Tato zahrada totiž není jen o pěstování, jak potvrdil Antonín Merhaut z Rakozahrady: „Mým cílem bylo přinést komunitní zahradu do města. Dát lidem prostor k vyžití, o kterém řada z nich tvrdí, že v Rakovníku není. Zahrada proto funguje tak, jak ji Rakovničané tvoří. Nebylo by těžké, zahradu vybudovat naráz podle svých představ, ale to není hlavní účel zahrady."

„Zahradu nejvíce využívají lidé z blízkého sídliště, protože si mohou utrhnout například čerstvé bylinky, nebo alespoň na chvíli pobýt v kousku přírody. Zahrada je ale otevřena každému," řekl Antonín Merhaut.

Členství je možné ve třech variantách. První je pěstuji a pomáhám, kdy si člen pěstuje zeleninu a zároveň pomáhá s údržbou celé zahrady. Další variantou je členství nepěstuji, pouze sklízím, kdy se člen nepodílí na pěstování a údržbě zahrady, pouze sklízí, to, co vypěstoval někdo jiný. Pouze pěstuji, zahrnuje pěstování rostlin na svém nebo cizích záhonech. Od forem členství se odvíjí výše ročního příspěvku.

„Do budoucna bychom ji chtěli ještě více otevřít lidem. Například pozvat si sem děti z mateřských školek a ukázat jim, jak se dá ekologicky pěstovat drobná zelenina," plánuje Antonín Merhaut. K tomu by měla pomoci pergola, která by měla zastřešit prostor a umožnit zahradu využívat i v méně příznivém počasí.


„Rakozahrada není jediný prostor ve městě, který se dá takto využít. Postupem času by jich mohlo být i více," doufal Antonín Merhaut. Kromě Rakozahrady ve městě s velkou tradicí funguje několik zahrádkářských kolonií. Ty mají zahrádkáři i v Mutějovicích.

Kladno

V Kladně zatím komunitní zahrada jako taková není, ale lidé mají své zahrádky ve více než deseti zahrádkářských koloniích. Největší z nich je nedaleko od centra města v těsném sousedství hlavního kladenského hřbitova a v lokalitě známé jako Lesík. „Prvky komunitního zahradničení v podobě truhlíků a pytlů se zeminou můžete v Kladně naleznout v kročehlavském parku v blízkosti areálu Meta. Za malé komunitní zahrady můžeme pokládat i svépomocí budované předzahrádky a záhony na veřejných prostranstvích u bytových i rodinných domů, které najdeme po celém městě," řekla mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková.

Příbram

I lidé z Příbramska rádi pěstují. Dokonce tu i stoupl zájem o zahrádky v koloniích mezi rodinami s malými dětmi. Komunitní zahradu tu nemají, proto alespoň podle možností využívají předzahrádky na pěstování květin, které sami opečovávají. V nové zástavbě často dílo ničí vandalové. Ale u starších domů mají lidé vzorně udržované a oplocené plácky, kde nejen zahradničí, ale společně posedí se sousedy.


„Například nad tratí, kousek od nádraží je moc hezká zahrádka, pečuje o ni šikovná paní, ale bojí se vandalů," řekla mluvčí příbramské radnice Pavlína Svobodová. Zahradu by také uvítali obyvatelé nového Komunitního domu seniorů, který zřídilo město Příbram v bývalé základní škole v Žežické ulici. Zatím mají podle informací z radnice k dispozici jen hřiště na pétanque a mobiliář.

Beroun

Komunitní zahradu nemají ani v Berouně, jak potvrdil starosta města Ivan Kůs: „Mnoho let zde ale fungují zahrádkářské osady. Ty však nejsou v majetku města Beroun. Takže ten, kdo má zájem na některé z nich hospodařit, si musí vyřešit nejprve majetkoprávní vztahy. Pak si tam může pěstovat, co chce."

Autor: Šárka Hoblíková, Redakce

18.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejvysazovanější dřevinou byl buk lesní, na obrázku krytokořenné sazenice připravené k sadbě.
3

Výsadba listnáčů v Brdech podpoří zdraví lesa

Skládka odpadu. Ilustrační foto.

Kraj chystá setkání se starosty. Budou velkým tématem odpady?

K vážné nehodě se hasiči museli přímo prodírat

Střední Čechy – Těžká dopravní nehoda na Pražském okruhu u Jesenice nejenom zkomplikovala provoz na této dálniční komunikaci, ale také přinesla vážné problémy hasičům. Ve čtvrtek to připomněl Petr Svoboda z centrály středočeských hasičů, jenž současně upozornil na dlouhodobou potíž: zvláště na dálnicích se řidiči nechovají tak, jak by měli. Pokud dojde k maléru a oni přijíždějí ke koloně, postaví se tak, jak dorazili. A pěkně auto na auto, takže manévrovat je pak složité. 

KRÁTCE: Hořovičtí oslaví příchod adventu v předstihu

Berounsko - Přinášíme výběr krátkých zpráv z Berounska. 

Lékařka Marcela Gregůrková: Čínská medicína hledá cestu k rovnováváze

Beroun /ROZHOVOR/ - Západní a tradiční čínská medicína má stále více příznivců mezi lékaři i pacienty. Ti, co ji vyhledávají, věří, že pomůže najít potřebnou rovnováhu. Hořovická lékařka Marcela Gregůrková, která se jí už roky zabývá, říká, že západní a tradiční čínská medicína se mohou velmi dobře doplnit.  

V okolí Prahy mají vyjet nové vlaky. Budou mít jedno, nebo dvě patra?

České dráhy chtějí v příštích letech zásadně obnovit elektrické vlaky pro Pražskou integrovanou dopravu. Názor, jak mají vozy vypadat, se začíná v poslední době měnit. Pro dopravu v Praze a okolí chtějí České dráhy koupit jedenáct vlaků, které mají jezdit na lince z Milovic do Benešova u Prahy. Dopravce ve svých plánech zatím počítá s tím, že vlaky by byly jednopodlažní a sedmivozové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT