I když má vznik národního parku spoustu zastánců a jednoznačnou podporu mu vyslovují i zástupci Středočeského kraje, výrazně slyšet jsou také hlasy odpůrců. K odmítavému stanovisku se připojila řada obcí z regionu – zřejmě nejhlasitěji jsou slyšet starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová a starostové obcí Broumy Petr Jirka a Běleč Lukáš Kocman – přičemž se přidávají i zástupci občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko.

Starosta obce Broumy Petr Jirka se starostkou Karlovy Vsi Ivetou Kohoutovou
Obce nechtějí zřízení Národního parku Křivoklátsko, mají obavy z budoucnosti

Červnový termín odmítali (vedle dalších argumentů) s tím, že je vše uspěchané, málo připravené a chybějí informace. Mimo jiné by chtěli přejít od prohlášení typu „cenná oblast si národní park s nejvyšší úrovní ochrany zaslouží“ k tomu, že státní úředníci jasně pojmenují, co se nyní dělá natolik špatně, že není dostačující stupeň ochrany území na úrovni chráněné krajinné oblasti. Rádi by také získali více podkladů k zamýšlenému fungování národního parku a s představiteli státu se bavili detailněji (a předem) o představách týkajících se dalšího rozvoje území a života jeho obyvatel.

Na připomínky dojde po volbách

Ministryně prostřednictvím sociální sítě informovala o svém rozhodnutí, že proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko zahájí její resort v září. „Obce díky tomu získají i po komunálních volbách dostatek času pro připomínkování. Starostky a starosty dotčených obcí jsem informovala dopisem,“ uvedla Hubáčková.

Odpůrci si nicméně představovali čas věnovaný diskusím, který samotnému procesu bude předcházet, přinejmenším do února. K nově oznámené době zahájení procesu se někteří staví nedůvěřivě: s tím, že termín oficiálního projednávání s 90denní lhůtou pro uplatnění připomínek a výhrad připadne na období, kdy se po komunálních volbách mohou v místních zastupitelstvech ocitnout zcela noví lidé bez zkušeností. Byť třeba starosta Kocman oceňuje, že rozhodnutí ministryně poskytuje větší časový prostor. Shodně se vyjádřila i Hubáčková v dopise rozeslaném do obcí: „Věřím, že tento můj krok pomůže vyřešit problémy těch, kteří skutečně o poctivé projednání návrhu mají zájem, a že povede k dovyjasnění zbývajících otázek.“

Pro život lidí se nic měnit nemá

Podle nyní dostupných informací by měl národní park zahrnovat území o rozloze 102 kilometrů čtverečních – tedy 16 procent nynější chráněné krajinné oblasti. Jedinou obcí, která by v případě vyhlášení ležela uvnitř, je Karlova Ves. Zásadní změnu má přinést v systému lesního hospodaření, kde by před zásahy člověka dostávaly přednost přírodní procesy. Zástupci ministerstva i středočeského hejtmanství opakovaně zdůrazňovali, že pro život místních, vstup do lesa, sběr lesních plodů a hub či třeba výkon práva myslivosti nebo rybaření v Berounce se nic výrazně nezmění. Obce pak budou moci prosazovat svůj vliv díky zastoupení v radě parku.

Obec Broumy a okolní chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
Obce jsou proti. Národní park Křivoklátsko má přesto vzniknout

Odpůrci nicméně namítají, že podstatná jsou i omezení, která by mohla následovat za nějakých dejme tomu 15 či 30 let. Starosta Jirka uvedl, že se zajímali o život tam, kde již národní parky existují – a lidé jsou prý nespokojení. Výhrady mají zástupci obcí i k tomu, že národní park je silná značka, která bude lákat další výletníky, na jejichž nápor není region Křivoklátska připravený – a větší zatížení dopravou i přílivem lidí bude zvládat obtížně.