Pacientům se poskytuje veškerá dostupné péče, jež však nemusí odpovídat obvyklým standardům. Třeba předpisům stanovujícím potřebné počty členů personálu v návaznosti na kvalifikaci jednotlivých skupin pracovníků. Jinými slovy: nemocnice dělá, co dokáže. Co může. Na co má. Jede na doraz. Což ale neznamená, že by se o lidi potřebující neodkladnou péči nepostarala nebo že by snad měly být odmítány jiné než covidové diagnózy.
Hromadných postižení přibylo
Již ve středu vyhlásily stav hromadného postižení velké krajské nemocnice v Benešově, Mladé Boleslavi a Kolíně. Ve čtvrtek následovaly krajské nemocnice v Příbrami a Kutné Hoře, dále pak nemocnice v Mělníku, Nymburce a Rakovníku. Nakonec tedy nedošlo na kladenskou nemocnici, jejíž krizový tým ohlašoval, že se rozhodne odpoledne podle počtu nových pacientů. Odpoledne také jednal krajský krizový štáb, který posuzoval, zda není vhodné stav hromadného postižení osob vyhlásit plošně – jako to už v úterý udělal Pardubický kraj. Na to však nedošlo, uvedla mluvčí kraje Martina Kemrová. „Krizový štáb bere na vědomí, že tento stav vyhlašují (a ukončují) konkrétní nemocnice podle aktuální situace,“ vysvětlila.
Důvody měly všechny nemocnice, které se k tomuto kroku rozhodly, podobné: zcela vyčerpané kapacity personální – a někde i lůžkové; především na jednotkách intenzivní péče. Pacientů s koronavirem bylo ve středu ve všech středočeských nemocnicích celkem 768 – a z nich 156 ve vážném stavu. Nemocnice se snaží připravovat pro ně další lůžka. Třeba v Příbrami slučují běžná oddělení, aby se uvolnily kapacity, v Mladé Boleslavi převážejí do Mnichova Hradiště lidi pobývající v léčebně dlouhodobě nemocných, aby v uvolněných prostorách mohlo vzniknout nové „covidárium“. Prostory LDN se ke stejnému účelu uvolňují také v Nymburce.
„Činíme kroky pro zajištění zejména neodkladné péče všem pacientům, kteří ji budou vyžadovat,“ upřesnila za mělnickou nemocnici Tereza Staňková. Cokoli neakutního, co lze odložit, však musí jít stranou. Ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada připodobnil režim fungování nemocnice k činnosti po hromadném neštěstí. „Budeme starat o všechny covidové pacienty, jak jen budeme moci, ale může dojít ke snížení úrovně péče,“ upřesnil. S ujištěním, že na akutní péči o pacienty, kteří mají jiné obtíže než onemocnění covid-19, se nic nemění. Jakýchkoli omezení se tedy není třeba obávat.
Pomohou lidé z ambulancí?
Kraj současně ve čtvrtek ohlásil, že začíná oslovovat ambulantní lékaře s žádostí o pomoc. I když podle vládního rozhodnutí mohou představitelé krajů doktorům určit pracovní povinnost, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) chce dát přednost cestě dohody: přesvědčit zdravotníky, aby přišli pomoci z vlastního rozhodnutí. Aby dorazili s elánem a ne z povinnosti – což se ostatně ne vždy podaří: dřívější zkušenosti se studenty i zdravotními sestrami ukázaly, že v případě příkazu leckdy dojde na hledání omluv a výmluv.
Jako první by kraj měl oslovovat ambulantní specialisty, kteří nemají v péči chronické pacienty a své klienty mohou snadno přeobjednat na pozdější termín; typickým příkladem mohou být obory plastické a estetické chirurgie. Naopak praktičtí lékaři včetně pediatrů by měli zůstat ve svých ordinacích – jednak jsou pro pacienty místem prvního kontaktu se zdravotnickým systémem, jednak se nyní mnozí z nich zapojují do kampaně očkování proti koronaviru – a totéž by mělo platit třeba pro gynekology. Podrobnosti k povolávání lékařů z ambulancí nicméně hejtmanka Pecková s radním pro oblast zdravotnictví Pavlem Pavlíkem (ODS) představí při páteční tisové konferenci.
Kraj má také velký zájem o pomoc sester. „Osloveny budou zdravotnické školy a lázeňské domy, v nichž zdravotní sestry pracují,“ sdělila Deníku vpodvečer po jednání krizového štábu mluvčí Kemrová. Hejtmanka už také veřejně vyzvala, aby se přišli zapojit i zdravotníci, kteří nyní působí mimo obor.