Státní podnik působící jako správce lesů na pozemcích spjatých s působením armády prozatím zhodnotil, že v meziročním srovnání se podařilo v rámci kůrovcové kalamity zredukovat populaci škůdce téměř o polovinu. Konkrétně hovoří o snížení takzvaného kůrovcového základu (což je vypočtená populace kůrovce, která může napadnout lesní porosty v následujícím jarním období) o 45 procent, k čemuž loni přispělo masivní nasazení obranných opatření společně se včasnou těžbou napadených stromů v průběhu vývoje první dceřiné generace lýkožrouta. A plán pro letošní rok je jasný: dostat kalamitu pod kontrolu. Platí to i pro nejzasaženější oblasti v rámci působnosti VLS: Brdy na Příbramsku, Berounsku i Praze-západ a Ralsko zasahující také na Mladoboleslavsko.
Právě v těchto oblastech, kam dorazila hlavní vlna kalamity, se loni podle slov nového ředitele VLS Romana Vohradského osvědčilo zvýšení intenzity vyhledávání a asanace napadených stromů v kombinaci s masivním nasazením pestrého spektra obranných opatření: k těm patří lapáky klasické i otrávené, feromonové lapače, insekticidní sítě nebo takzvané stojící lapáky – feromonem navnaděné stojící stromy. Byť se někdy stalo, že rázný postup provázela kritika výletníků a dalších milovníků přírody. „Lokálně náš důsledný postup vedl k výrazným změnám v krajině – bylo to však nezbytné, abychom ochránili dominantní část těchto přírodních lokalit,“ poznamenal Vohradský.
Základní taktika se nemění ani pro letošní rok: klíčové je včasné vyhledávání napadených stromů a jejich asanace dříve, než je nová populace lýkožrouta opustí a zaútočí na další stromy. Plus rozsáhlé uplatnění lapáků a lapačů. Uplatnění postupu známého z loňska ředitel Vohradský potvrzuje. „Máme nasazena obranná opatření a připraveny těžební kapacity pro jarní rojení; včetně personálních posil z jiných lesnických divizí VLS,“ konstatoval. A netají optimismus „Pokud se nám bude dařit jako vloni, věřím, že bychom mohli kůrovcovou kalamitu v Brdech a Ralsku dostat pod kontrolu.“
Lesníci však mají jasno: jinak než uplatněním rázných opatření se to nepovede. Logika je totiž neúprosná: při každém rojení škůdce se bez jejich zásahu vyvine z jednoho napadeného smrku populace lýkožrouta, která napadne deset dalších. A bez zásahu by se rozsah kalamity exponenciálně zvyšoval: z jednoho kůrovcem opuštěného stromu by při druhém rojení bylo v průměru deset nově napadených stromů – a při případném třetím rojení sto…
Méně kácení, více sázení
Ačkoli bitva vojenských lesníků s lýkožroutem má opět přejít do fáze urputného útoku, vedení VLS už pro letošek plánuje snížit objem těžeb o pětinu. Navzdory pokračujícímu boji s kůrovcem by se tak kácení mělo přiblížit standardnímu objemu před nástupem kalamity. Lesníci však před sebou mají i další velké úkoly.
„Prioritou bude také co nejrychlejší zalesnění lokalit novými druhově pestrými porosty,“ poznamenal Vohradský. Připouští současně, že jestliže kalamita výrazně změnila ráz krajiny, přispěje k urychlení potřebných změn. Smrkové monokultury nahradí lesní hospodaření bližší přírodě – což přispěje k adaptaci lesů na klimatické změny.
