Ačkoli stesky na nedostatek vláhy, tolik příznačné pro minulé roky, nejsou letos aktuální, houbařské žně na sebe na většině míst nechávají čekat. Byť by se zdálo, že nedávné vydatné deště a následné oteplení by růstu hub mohly svědčit. Také svědčí, ale jen někde; spolehnutí není ani na oblíbená „tajná místečka“. A situace, jaká byla včera, nemusí být zítra.

Čekání na lepší časy

Jiří Merta z poděbradského spolku houbařů se v pátek Deníku svěřil, jak před týdnem dopadl ve Viničné Lhotě u Rožďalovic. Co našel, byla bída: hub jen pár, ožrané slimáky, červivé, plesnivé. „A po třech čtyřech dnech mi jeden náš člen poslal fotku: pěkný úlovek právě z Viničné Lhoty; opravdu záleží na tom, jaké místo se natrefí,“ poznamenal.

Sbíráte modračky? Pozor, je v nich arzén!
Sbíráte hřiby modračky? Pozor, je v nich arzén!

Houby si dělají, co chtějí, poznamenal Oldřich Jindřich z hořovického mykologického kroužku. „Já říkám, že se ještě nechtějí množit,“ poznamenal. Na vině je vítr, míní Jiří Lapuník z Mykologického kroužku Dobrovice; jeden z těch, kteří výslovně radí nechat nyní košík doma. „Vítr rozfouká přízemní mikroklima, které houby potřebují,“ řekl Lapuník Deníku. Má však za to, že s koncem srpna se situace změní – a podzimní vlna, pokud vydrží trend mírných zim, by se mohla protáhnout až do Vánoc…

Dost toho, co není k jídlu

Na srpen – a pak hlavně září – odkazuje milovníky houbaření i Jaroslav Malý z mělnického mykologického kroužku. Nyní si houbaři skutečně moc neužijí. Protože se hodně pohybuje mezi Mělnickem a Bechyňskem, zdá se, že na jihu Čech rostou houby víc. „Místy se daří liškám, někde se objevuje muchomůrka ryšavá, jíž se také říkalo plavá, častěji se vyskytuje hřib žlučník neboli takzvaný hořčák,“ konstatoval.

Slušnou paletu holubinek všech barev připomíná dále Stanislav Tutka z mladoboleslavského klubu mykologů Ryzec při ČSOP Klenice; zaznamenal například holubinku mandlovou či olivovou. Pro ty, kteří v odlišení jednotlivých druhů nejsou zběhlí, nabízí jednoduchou pomůcku: nejedlé holubinky jsou palčivé; pálí na jazyku. „I to ale je jen pro znalce, kteří poznají, co je holubinka,“ varuje, aby se někdo nesnažil ochutnávat třeba muchomůrku.

Ilustrační foto
VÝZVA: Houby rostou. Pochlubte se vaším úlovkem z lesa

Mimochodem – časté otravy muchomůrkou panterovou prý bývají proto, že běžně rostou vedle růžovek, které lze najít i nyní – a stane se, že je lidé do košíku seberou obě. I na tuhle muchomůrku Tutka narazil – stejně jako na další nebezpečně jedovaté houby: závojenku olovovou, vláknici začervenalou a muchomůrku zelenou. Sluší se tedy ani v časech nedostatku neexperimentovat a spolehnout se na to, co člověk bezpečně zná.

Když se zadaří, stojí to za to

Ačkoli lesy nyní většinou nepotěší ani zkušené mykology, jeden z členů poděbradského spolku houbařů se může čerstvě pochlubit solidním úlovkem i dalšími nálezy od Viničné Lhoty u Rožďalovic:

- hodně hřibů a kozáků;
- řada rozmanitých holubinek (na něž však už kvůli hříbkům nezbylo v košíku místo);
- poměrně značné množství hřibů žlučníků;
- muchomůrky zelené i červené;
- nadějný pro tuto lokalitu byl i vcelku hojný výskyt mladých plodnic