Unikátní parní lokomotivy konečně v technickém muzeu. Ale jen na dva týdny

Ulice Národních hrdinů se do konce listopadu uzavře. Čeká ji rekonstrukce

Praha

Už pracovníci muzea při prohlídkách před zadáním zakázky zjistili, že Conradovy parní stroje jsou ve špatném stavu. Zprovoznění by sice bylo možné, ale drahé. Plány se tedy změnily: zatím lokomotivu pouze opravit tak, aby byla krásná na pohled. „Ovšem tak, aby případnému pozdějšímu zprovoznění nic nebránilo,“ řekl Deníku už dříve generální ředitel muzea Karel Ksandr.

Pokud tedy v budoucnu někdo rozhodne, že Conrad Vorlauf má být oživen . a najdou se na to peníze – bude možné v opravách pokračovat. Bednář netají, že by si to přál. S výzvou v tomto směru se také při slavnostním představení lokomotiv obrátil na přítomné ministry kultury Martina Baxu a dopravy Martina Kupku (oba ODS).

Třetí nejstarší dochovaná lokomotiva

Ředitel Ksandr v minulosti upozornil, že kvůli zprovoznění této lokomotivy by řadu součástek bylo třeba nově vyrobit, tedy nahradit původní díly replikami. Přineslo by to určitou ztrátu autenticity stroje, který je třetí nejstarší dochovanou lokomotivou v České republice.

I tým 1. Kolínská lokomotivní poznatky muzejníků v rámci restaurování potvrdil. Lokomotivu zřejmě krátce před odstavením z provozu postihla havárie. „Levý parní stroj včetně pístu a pístnice byl pravděpodobně poškozen vodním rázem,“ konstatoval Bednář s tím že případné uvedení do provozu by bylo zaměřeno především právě na obnovu funkčnosti parních strojů.

Už dnes má tato lokomotiva některé díly nepůvodní. Hodně součástek totiž chybělo. „Částečně se s velikým štěstím podařilo sehnat originální,“ konstatoval Bednář. Zmínil například lubrikátor, pořízený od sběratele na Slovensku. Něco ale bylo třeba vyrobit jako repliky, kupříkladu návěstní svítilny z doby císařsko-královských státních drah.

Lopraisova tatra opět v akci

Jednoduchý nebyl ani transport opraveného Conrada do Prahy. Posloužily dva tahače s podvalníky, kdy se na jednom vezla lokomotiva a na druhém tendr a odmontovaný komín - ten pak byl nasazen a přišroubován až po vyložení. Zrovna těžší ze souprav měla v Praze defekt. U ostrůvku v ulici Milady Horákové, kde šířka vozovky nabízela jen asi pěticentimetrovou rezervu, se roztrhla jedna z pneumatik podvalníku. Převoz to ale nenarušilo. Šlo o tuplák, tedy dvojmontáž – a podvalník měl ještě dost dalších náprav.

Rustonka má nový park. Ukazuje také její industriální minulost

Podnikání

Na místě pak přepravní firma postavila šikmou kolejovou rampu z návěsu přímo na koleje za muzejní budovou. Lokomotivu, jištěnou lanem navijáku návěsu, pozvolna stahoval dolů naviják v dodávkovém autě muzejníků. Vědělo se však dopředu, že až bude mašina najíždět na rovinu, jeho síla nestačí. Vymyšleno to bylo jednoduše: dodávka půjde do zápřahu a lokomotivu popotáhne sama.

Snáz se to však řekne, než udělá: automatická převodovka dospěla k závěru, že s takovou tíhou si neporadí. Našlo se ale jiné řešení: dodávku muzejních techniků vystřídal jeden ze sbírkových předmětů. Ne ledajaký: za lokomotivu opatrně zabral dakarský speciál – tatrovka po Karlu Lopraisovi. S tendrem pak už byla manipulace snazší. Zásobník na uhlí a vodu sundal výkonný jeřáb – a posadil přímo na koleje. Přitlačit ho až k mašině už pak zvládlo pár chlapů, kteří se do něj po stranách opřeli.

Tradiční nýtování i využití 3D tisku

Také dva roky práce na obnově lokomotivy Serényi přinesly spoustu výzev. Za dodavatele to uvedl ředitel společnosti Railway Capital Jan Šatava. Zmínil někdejší pokus o opravu před dvaceti lety, který zapříčinil, že do jejich dílny nedorazila lokomotiva. I o jejím torzu je těžké mluvit. Byly to i volně ložené kusy železa, často v zuboženém stavu, plus bedny s drobnostmi. „Hromada šrotu a různých zkorodovaných dílů,“ konstatoval Šatava. A hned zkraje bylo zřejmé, že tahle skládačka není kompletní.

„Restaurování bylo náročné nejen pro celkovou zchátralost a silnou korozi dílů včetně rámu a vodních van, ale především proto, že řada detailů chyběla a jejich novou výrobu jsme prováděli prakticky bez podkladů, podle znalostí z oboru historické železniční techniky a citu pro věc,“ připomněl Šatava.

Tým sice měl k dispozici nejen několik historických fotografií z dob, kdy tahle mašina ještě vozila cestující na lokální trati, ale i výkres lokomotivy téhož typu v měřítku 1:10 - ještě to ale neznamenalo, že je vyhráno. Obrázek ukázal mašinu sice stejnou, ale přece odlišnou: v úpravě pro vlečku cukrovaru, která se se od traťové lokomotivy výrazně liší výbavou.

Nové řízení IKEMu. Do nástupu nového ředitele pověřil Válek vedením Rögnerovou

Praha

Tento způsob práce ocenil Rostislav Mazal, který je na ministerstvu pro místní rozvoj šéfem odboru Řídicího orgánu Integrovaného regionálního operačního programu. „Dodavatelé místy nerestaurovali, ale kouzlili,“ pochválil. „Díky tomu i naši vnuci budou moci stát v úžasu nad fortelem předků,“ míní.

„Práce to byla krásná, ale velice náročná,“ konstatoval Šatava. Bylo třeba zachovávat původní pracovní postupy – například i včetně nýtování, jež už dnes vymizelo. Mohla se však naopak uplatnit také ryze současná technologie. „Slévárenské modely bronzových cedulek se vytiskly na 3D tiskárně,“ řekl šéf Railway Capital. Původně prý bývaly dřevěné.

Z Letné na Masaryčku přes Chomutov

Obě lokomotivy jsou nyní k vidění v Národním technickém muzeu na Letné. Na kolejích za budovou. A k návštěvě lákají i přes plot. Tam však mají zůstat jen do druhé poloviny září. Pak budou převezeny do železničního depozitáře muzea v Chomutově. Vypravit se tam za nimi bude možné po pět let – alespoň vždy od dubna do října, kdy je chomutovský depozitář přístupný. Pak se natrvalo vrátí do Prahy.

Počítá se s tím, že se stanou klíčovými exponáty budoucího Muzea železnice a elektrotechniky u Masarykova nádraží, jehož model je v Dopravní hale muzea na Letné také nově k vidění. Tam se předmětem obdivu stanou hned tři parní lokomotivy.

Serényi ozdobí foyer a bude zvát návštěvníky k prohlídce železniční expozice (té má mimo jiné vévodit další obr, a to příhradová mostní konstrukce, jež byla přednedávnem odstraněna před Výstavištěm Praha v Holešovicích).

„Conrad Vorlauf bude v hlavním výstavním prostoru na jedné z průběžných kolejí stát v čele soupravy historického nákladního vlaku složeného z restaurovaných nákladních vozů různého původu i určení,“ připomněl ředitel Ksandr.

Třetím parním skvostem se zde má stát lokomotiva 462.102 přezdívaná Ušatá, jež se opravuje do plně provozního stavu. Do Prahy má dorazit letos na podzim. V budoucnu nejen bude stát v expozici u Masarykova nádraží, ale také supět v čele mimořádných vlaků při různých akcích pro veřejnost.