VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Milý dení(č)ku... Cesta na start a pak i k cíli (13)

Praha – utekl další týden a mně přicházejí stále častěji na mysl myšlenky, že ten maraton bude asi pěkná otročina. Tedy pro mne. Posuď sám, dení(č)ku, jak jsem za ten poslední týden trénoval na běh dlouhý 42 kilometrů. Jestli to nebylo poněkud málo. Minulý pátek jsem neběžel, nebylo mi ideálně

27.4.2013
SDÍLEJ:

Jiří MacekFoto: archiv

Sobota celý den jsem prožil na báječném místě. U Komárovského rybníku v kempu Peklo na Branžeži na Mladoboleslavsku. Jel se tam cyklistický závod na 50 kilometrů a já to, dení(č)ku, moderoval. Šest hodin jsem tam kafral do mikrofonu. Večer jsem měl z tý zimy, mluvení a napětí trochu horečku. Ve dvě ráno jsem se probudil a bolelo mne šíleně v krku. Chřipka? Nebo snad alergie? Kdo ví… V krku mne bolí doteď a je čtvrtek poledne. Takže jsem neběžel ani v neděli.

Přišlo pondělí. Bolelo mne v krku, kašlal jsem, začala se hlásit rýma. Vlastně nezačala, normálně se dostavila. Jenže já musel běžet.

Vpodvečer jsme si s nevidomým Ivo Budilem totiž dali sraz u Vltavy pod Vyšehradem. Chtěli jsme potrénovat na středeční Noční běh pro Světlušku. Ta pomáhá nevidomým. A já vloni s Ivem běžel jako trasér pět kilometrů v pražském parku Stromovka. Byli jsme spojeni gumou a já ho vedl. Úžasný zážitek. No a letos že to dáme znovu. Tak jsme tam, na nábřeží, trénovali běh ve dvou, spojeni na půlmetrové gumě. Za hodinku z nás jen lilo. Já jsem se vydal domů dát si zázvorový čaj a Ivo šel do tělocvičny hrát nějakou míčovou hru pro nevidomé. „Ivo, startuje se ve středu v devět. Ne že přijdeš jako vloni za pět minut devět, musíme se rozcvičit," loučil jsem se. „Neboj, dorazím za deset minut. Rozcvičovat se ale nebudu, nemám to zapotřebí," okořenil svůj odchod Ivo.

V úterý jsem nebyl běhat, protože všechny neduhy se znásobily. Manželka mi říkala, abych Ivovi zavolal, že nepoběžím. „Ani náhodou," odvětil jsem trochu rozzlobeně. „Já mám rýmu, ale on nevidí, jak bych to mohl vzdát," říkal jsem si sám pro sebe.

Středa. Od rána se mne v redakci ptali, jak se těším na běh. „Moc," říkal jsem a utíral si nos. Středa večer. Stáli jsme s Ivem na startovní čáře s dalšími dvěma tisíci běžci. Mezi nimi jen pár je nevidomých, kteří jdou pro mne do neskutečného výkonu. Ti mají traséra, tedy běžce, který je s nimi spojen na ruce gumou, běží a udává směr, tempo. Vyrazili jsme. Běželi jsme rychle, hodně rychle přece neřeknu, že jsme běželi pomalu, dení(č)ku! Byl to pěkný běh. Ivo funěl, já funěl, kašlal jsem, plival… A napadlo mne, jestli jsem neměl poslechnout manželku a nějak se z běhu vymluvit.

Pak jsme byli v cíli, milý dení(č)ku. Ivo se sesul k zemi. Já taky. Upocení od hlavy až k patě. „Ty vole, Jirko, tys to hnal," zasípal Ivo. „Ty vole, Ivo, tys to hnal," odvětil jsem mu stejnou mincí a mockrát jsem se mu omlouval, že jsem mu párkrát při běhu zalhal. Když jsem totiž viděl kilometrovník, kolik zbývá do cíle, vždy jsem řekl o sto dvě stě metrů méně. Vždyť nevidí a povzbudí ho to, že už nám tolik nezbývá, myslel jsem si. Sto metrů před cílem mi Ivo vynadal. Hodně. „Ty mi pořád říkáš, že už tam jsme, a pořád nic. Tak mi to řekni, jak to je, a nevymejšlej si," vrčel.

V noci jsem nespal, škrábalo mne v krku, kašlal jsem. A ke všemu mne, milý dení(č)ku, zase bolí nohy. Oklepaná stehna. A to jsme běželi pět kilometrů.

Ten maraton, těch 42 kilometrů, se běží už za 17 dnů. Já ti, můj dení(č)ku, nevím, jak se z toho vylhat. Nerad lžu. Tak to asi nebudu pokoušet a na start se postavím. I když dneska běhat nepůjdu. Uvidím zítra, v pátek…

Autor: Jiří Macek

27.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Peníze. Ilustrační foto.

Doprava má v krajském rozpočtu pohltit skoro šestinu peněz

Ilustrační foto

Hasiči zachraňovali lidi otrávené oxidem uhelnatým

Běžkaři budou mít letos neprohrnuty některé cesty

Příbramsko - Na začátku letošního roku bylo téma možnosti běžkařských tras a prohrnování cest v Chráněné krajinné oblasti Brdy bouřlivě probíráno. Některé kroky zklamaných sportovců byly pojaty radikálně, například otevřený dopis ministrovi obrany. Jak ale vypadá situace v nadcházející zimní sezoně?

AKTUALIZOVÁNO

U Bělče se srazila dvě auta. Dva lidé zemřeli, další tři transportoval vrtulník

Běleč - V lesním úseku poblíž obce Běleč na Kladensku se v sobotu patnáct minut před 17. hodinou čelně srazila dvě osobní auta. Nehoda má tragické následky: dva mrtví a tři zranění lidé. Po nehodě zůstaly osoby zaklíněné ve vozidlech. Na pomoc jim proto okamžitě letěl vrtulník. Pro dva z nich už bohužel zbytečně.

Jak vybavit malý dětský pokoj?

Bydlíte v malém panelákovém 3+1, máte dvě děti a nevíte, jak je obě vměstnat do malého dětského pokoje? I na malém prostoru se dají dělat zázraky, jen je potřeba při zařizování dětského pokoje trochu přemýšlet!

FOTO: Derby vyhrálo Hořovicko B

Tlustice - Přes nepřízeň počasí vyrazilo na stadion SK Tlustice 120 diváků. Ti viděli derby domácího týmu s Hořovickem B, které dokázalo zvítězit 3:1. Tím se udrželo na první příčce okresního přeboru. Na začátku uctili památku zesnulého příznivce a člena tlustického klubu Václava Kadlece, který zemřel v 92 letech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT