Její odlov je čím dál tím složitější, proto vznikají skupiny lidí s dobře vycvičenými loveckými psy, které se na lov černé zvěře specializují. Myslivci tyto skupiny zvou na naháňky a mohou tak úspěšně regulovat stavy černé zvěře.

Jednou takovou skupinou na Rakovnicku je Lovecká smečka Křivoklátský bull, která vznikla kolem Jiřího Růžičky mladšího.

Čím to je, že jsou divoká prasata v poslední době tak přemnožená a agresivní?

Černá zvěř má velice silnou reprodukční schopnost a je z divokých zvířat u nás nejinteligentnější. Nejlépe se přizpůsobuje nástrahám, lov na čekané přestává být efektivní, proto je třeba využívat naháněk a černou zvěř intenzivně tlumit. Protože naháněk přibývá, je zvěř více ve stresu a začíná být hodně agresivní.

Je proto výhodnější používat při naháňce dobře vycvičenou smečku jako je ta vaše?

Běžně vedení lovečtí psi se dostanou tak na tři až čtyři lovecké akce za rok, proto nejsou takzvaně vychození. Naopak, pes v profesionální smečce se dostane na loveckou akci i čtyřikrát týdně. Loni jsme zvládli třicet čtyři naháněk. Pes ví, co má dělat, jak lovit, je sehraný s ostatními psy a je více vytrénovaný. Je to podobné jako u sportovců. Myslivci jsou s námi spokojení a zvou nás na další akce. Většinou v září jsou domluvené termíny na celý rok. V tlumení černé zvěře to vidím jako plus.

Kdy vám začíná hlavní sezona?

Začínáme koncem srpna vyháněním z kukuřic a končíme koncem ledna.

Může takovou práci vykonávat běžný lovecký pes?

Ano může, je však důležité, aby si každý vůdce zvolil to správné plemeno. Na tvrdý lov prasat je vhodný například anglický bulteriér. To je tvrdé plemeno. Pozná se to přímo při naháňce. Například v hustě zarostlé křovinaté leči, málo důrazní psi budou kolem pobíhat a hlásit, a prasata vůbec nevyženou. Kdežto důrazní a kontaktní psi, dokážou zvěř vytlačit na střelce a tím je zaručený úspěch lovu.

Kolik lidí a psů se musí naháňky účastnit, aby byla účinná?

Naše smečka čítá třináct členů a máme dvacet pět psů aktivně lovecky vedených. Už při objednávce se se zadavatelem domlouváme, jak velká to bude akce, co se bude dělat, jaká je skladba porostu i jaká se bude honit zvěř. Podle toho volíme psy. Máme různé rasy. Někteří jsou honiči, někteří hlásiči, někteří jsou kontaktní, takzvaně chvatoví. Běžně chodíme v pěti, šesti vůdcích s cca deseti psy.

Deset psů, to už je pořádná smečka. Musí se nějak snášet, nebo dokonce mezi sebou spolupracovat?

Ano pes nesmí být v žádném případě agresivní na lidi a nesmí být agresivní ani na ostatní psy, to je základ. Vždy říkám nezáleží mi na plemenu, hlavně ať maká a svůj temperament ať obrací k lovené zvěři. Máme psy, kteří se neperou a dokážou mezi sebou úzce spolupracovat.

Kolem naháňky se pohybuje spousta lidí. Má nějaká přesná pravidla?

Na začátku při nástupu se řekne, něco k bezpečnosti a pak nějaké informace k samotnému lovu, například kolik se půjde lečí a jaká zvěř se bude lovit. Leč znamená konkrétní místo lovu, které obstoupí střelci. My jdeme uvnitř leče v rojnici a psi zvěř vyhledávají. Ti dlouzí ji vyhledávají dopředu a ženou z leče ven. Hlásiči při tom vše hlásí a tak se střelci mohou připravit na to, že zvěř vyběhne. Další psi, ti kontaktní, vyhledávají prasata, která jsou už zkušená a snaží se ukrýt, nebo kladou psům odpor a nechtějí se nechat vyhnat. Tento systém, kdy se leč obstoupí a střelci střílejí z leče ven je v ČR nejpoužívanější. Není však jediný. Například v Rakousku jsme se zúčastnili naháňky se slíděním, kde systém lovu je mírně odlišný.

Kam až na naháňku jezdíte? Děláte naháňku i na Rakovnicku?

Dostaneme se i tam, kam bych se běžně nedostal. Například často jezdíme do Krušných Hor, na Tachovsko. Karlovarsko, Plzeňsko, Křivoklátsko. Na Rakovnicku jsme byli v Šanově. Vloni koncem srpna jsme začínali v Šípech kde zemědělci mívají škody na kukuřici a v součinnosti s místními myslivci si nás každoročně zvou.

Pomáhá to?

Částečně ano. Je důležité, aby se pokaždé sešlo dost střelců. Například ve třech lidech to nemá cenu. Zemědělci by také neměli sít kukuřici do velkých lánů, i když je to někdy těžké. V Šípech, sejí do polí s kukuřicí pruhy ovsa. Pokud pak prasata přebíhají z jednoho honu do druhého, v pásech ovsa se dají lovit. Z velkých lánů se těžko vyhánějí. Je potřeba velký počet psů. Prase běží, na konci pole nevyběhne, ale zatočí zpět do pole. Zrovna tak si pamatuje, kde je posed. Pozná, i když v něm někdo je, protože je tam otevřené okno, které před tím nebylo. To vím i z vlastní zkušenosti lovce.

Jiří Růžička mladšíZdroj: Archiv Jiřího RůžičkyVy jste také myslivec?

Ano, jsem členem mysliveckého spolku Vinice Malinová, dále jsem i zemědělec a proto se snažím, aby vše bylo skloubené dohromady. Je to jedna příroda.

Pokud se pes pustí do divokého prasete, může se lehce zranit. Pamatujete také na to?

Psi nosí vestu ušitou z látek podobných kevlaru v reflexních barvách. Reflexní barva ho chrání před nějakým unáhleným střelcem a nedojde tak k záměně s prasetem. Je odolná proti prořezu a průrazu, takže chrání psa i před prasetem, aby ho nerozpáralo. Vesta má důmyslný systém zapínání i nastavení velikosti. Důležitá je hlavně pro kontaktní psi, což zrovna bulteriér je. Čím je pes těžší, tím je potřeba, aby vesta měla více vrstev. Větší tělo psa dokáže pohltit více energie, takže pokud ho prase nabere, neodhodí ho a může ho zranit. Malého psa odhodí.

Je nutné ještě další vybavení?

Pes nosí ještě GPS obojek. Vůdce má u sebe snímač s displejem. Na něm vidí, jak je pes daleko, v jakém směru a co dělá. Psa mohu vidět i z ptačí perspektivy jako na mapách v prohlížeči. Může se stát, že pes někam spadne, nebo ho prase zraní a nemůže k člověku dojít. Pomocí GPS se dá najít. Na displeji můžete pak také zadavateli ukázat, kudy psi opravdu prošli.

Jak daleko může takový pes odběhnout od vůdce?

To záleží zase na plemeni a na stylu práce psa. Plemena typu bull nejsou dlouhá a od vůdce chodí tak maximálně šest set metrů. Naopak honiči, Slovenský Kopov, Polský honič, Německý Křepelák jsou delší a chodí i dva kilometry. Naše používané GPS mají mít dosah deset kilometrů, ale z praxe víme, že tak dva a půl. Záleží na terénu.

Stává se často, že se pes zraní nebo dokonce uhyne?

Bohužel se to stává a to nejen od prasete. Asi před třemi roky kamarádovi zastřelil psa neukázněný střelec. Staří kňouři, třeba stokiloví, se dokážou psovi i postavit. Pokud jim koukají zbraně ven, psa rozpárají. Pokud má pes vestu, většinou ho zachrání. Loni měl například můj pes sedmnáct děr ve vestě během sezony.

Podle toho, co říkáte, je lov divokých prasat pro psa velmi náročný. Jak dlouho takovou zátěž vydrží?

Pes je dokonalé stvoření s velkou nevýhodou. Stárne o mnoho rychleji něž člověk. Psi, kteří jsou opravdu kontaktní s chutí do lovu, většinou dlouho nevydrží a dříve nebo později, některým zraněním podlehnou. O to více je třeba věnovat pozornost prvkům, které psa dokážou ochránit a riziko minimalizovat. Moje téměř osmiletá fena anglického bulteriera je mezi loveckými bulteriery, dalo by se říci téměř unikátní. Asi měla štěstí, i když měla spoustu zranění, ale nikdy nebyly tak fatální. Běžně je pes v nejlepších loveckých letech tak od tří do šesti let. Po tomto období začne ztrácet na výkonnosti.

To je poměrně krátká doba. Jak dlouho trvá výcvik loveckého psa?

Podle mne je dobré, když se psi na lov berou už v menší míře odmalička, asi od sedmi, osmi měsíců. Zvykají si na velký počet lidí, smečku psů, na výstřely. Učí se pachy zvěře a podobně. Musí to být ale pomalu, postupně. Vůdce také hned uvidí, jestli se pes na lov hodí nebo ne. To se pozná hned. S pravidelným loveckým výcvikem je dobré začít tak v roce a půl, kdy je pes už i duševně zralý. Někteří psi dozrávají později. Dál pes skládá zkoušky lovecké upotřebitelnosti pod dle platného zákona. Ale pro mne je priorita, jestli pes umí dělat v praxi.

Věnujete se psům denně?

Většinou ano. Akorát například během žní na to není tolik času. Ale hlavní lovecká sezona je přes zimu, kdy je v zemědělství relativní klid.

Lov divokých prasat je náročný nejen pro psy, ale také pro lidi. Jak jste se k němu dostal?

Psy mám rád odmalička. Asi před deseti lety jsem se začal věnovat lovecké kynologii. Zpočátku pozvolna, pak čím dál tím více aktivně. Teď mám tři lovecké psi, z toho jsou dva plemene Anglický bulteriér. Pes Chico je dvouletý a fena Mína osmiletá. Do výčtu patří ještě drobnější fena plemene Jack Russel terier jménem Jackie a té je let devět. Během těch roků jsem poznal lidi se stejnými zájmy, a když se táhne za jeden provaz, jde vše lépe, také proto jezdíme po naháňkách ve skupině jako smečka.

Čtěte také: Druhá série odstřelů prasat v Mníšku pod Brdy: myslivci neskolili ani kus