Na tiskové konferenci věnované polovině vlády nynější krajské koalice a výhledům do roku 2023 na to v pondělí 7. listopadu upozornili hejtmanka Petra Pecková a radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (oba STAN). Že pomůže Praha, jak bývalo zvykem dřív, prý nelze očekávat. I hlavní město čelí problémům: rovněž v metropoli zaostala výstavba škol za přílivem nových obyvatel.

Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje.
Pecková: Středočeský kraj by mohl kvůli zimě čelit další uprchlické vlně

Jestliže po zápisech pro letošní školní rok už se v 11 obcích a městech ve středních Čechách přijímaní prvňáci vybírali losem a v devíti místech musel spádovou školu určovat krajský úřad (přičemž se ukázalo, že nejbližší volné místo našel podle hejtmančiných slov třeba i ve škole vzdálené 30 nebo 50 kilometrů od bydliště), na lepší časy se neblýská. Naopak. Z průzkumu připraveného krajským úřadem vyplynulo, že od září, kdy mají nastupovat do základních škol děti silného populačního ročníku 2007–2008, budou chybět místa pro 2666 středočeských dětí.

Místa budou chybět pro tisíce dětí

Tenhle problém, který jiné kraje neznají, se podle Váchových slov nevyřeší bez zásahu státu. Krajský radní pro školství v té souvislosti připomněl, že se společně s náměstkem hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování Jiřím Snížkem (Piráti) chystá navštívit ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Cílem je dojednat uzákonění povinnosti, aby tam, kde vznikají nové byty, vyrůstaly i školy, ale také se bavit o zlepšení možností obcí, jak regulovat výstavbu.

Pokud to klapne – a jednalo by se o běh na dlouhou trať – bude to řešení pro budoucnost.

S problémem září 2023 to nepohne, stejně jako volání po dotačních programech státu na podporu výstavby nových škol. Někteří starostové proto už nyní připravují nouzová řešení. V Sulicích na Praze-východ již letos otevřeli zateplenou jurtu vedle školního hřiště – a to nikoli pro zatraktivnění výuky během podzimu a jara. Jde o regulérní součást školy celoročně nahrazující chybějící učebnu. Jinde se snaží připravit úpravy prostor v kulturních domech, knihovnách, spolkových místnostech…

A jestliže se objevily zvěsti, že by se někde mohlo učit i v trochu upravených vojenských stanech, nejde o nadsázku. I to patří mezi skutečně zvažované varianty. Vážně; beze srandy. I tady by mohl pomoci stát: bude potřeba vyjednat s hygieniky výjimky z norem týkající se třeba osvětlení, uspořádání prostor a jejich vybavenosti, kubických metrů na žáka… A lepší by prý bylo začít s těmito jednáními z centrální úrovně.

Ilustrační foto.
Školy ve finanční pasti? Některé už dluží za energie. S placením pomůže kraj

Vácha, který má sám kantorskou zkušenost, považuje podobná provizoria za vhodnější variantu než jiná řešení, která by se nabízela. Tedy než vozit děti do opravdu vzdálených škol, ale i než distanční výuka, kterou si školy nuceně vyzkoušely v rámci opatření proti šíření koronaviru.

„Myslím, že je to lepší než vozit děti 40 kilometrů do první třídy nebo učit on-line,“ míní radní. Podle hejtmanky se jako vhodné řešení pro dnešní dobu nejeví výuka na směny, což si ještě leckteří dospělí vybavují ve vzpomínkách na dětství. „Všechny děti mají mimoškolní aktivity,“ připomněla s dodatkem, že také rodiny dnes žijí jinak než kdysi. „Je třeba stavět nové školy,“ zdůraznila Pecková. Hovoří o plánech na šest nových škol vybudovaných „na zelené louce“, z nichž každá bude pro 540 a více dětí: minimálně mají mít po dvou třídách pro každý z devíti ročníků.

Pro ději z Ukrajiny výjimky platí

„Tenhle problém je dlouhodobý a nijak nesouvisí s dětmi z Ukrajiny,“ zdůraznila Pecková. Umístit více školáků z řad uprchlíků by podle jejích slov nebyl větší problém – a města se o ně postarat umějí. „Mohou vznikat adaptační skupiny a vyučovat v jiných zařízeních jako jsou knihovny, spolkový dům a podobně,“ uvedla hejtmanka.

S tím, že zatímco u dětí v klasickém vzdělávacím systému něco takového nyní není možné, pro děti uprchlíků to umožňuje zákonná úprava „lex Ukrajina“. Představitelé kraje se snaží dát podnět k tomu, aby podobné rozvolnění pravidel bylo možné i v rámci běžné výuky, pokud prostory ve školách nestačí: mohlo by tedy vzniknout cosi jako cosi jako „lex kapacity“.