Zatímco v Praze, jak se zdá, mají jasno v tom, že vyhlášení národního parku by oblasti jednoznačně prospělo – jak ochraně přírody a propagaci jejích atraktivit, tak třeba rozvoji regionu či podpoře zaměstnanosti – místní jsou v názorech rozděleni. Řada z nich se netají obavami z nových omezení, jež by podle nich mohla poznamenat třeba turistiku, sběr lesních plodů i třeba výkon práva myslivosti. Stejně jako nepříznivě ovlivnit například ceny dřeva na topení.

Odpůrci rovněž nabízejí k zamyšlení, zda hodnota území pochází „od přírody“, nebo je výsledkem péče generací lesníků, bez jejichž snažení by ceněná oblast nebyla tím, čím je dnes. Zastánci změny zase zdůrazňují nejen lepší možnosti ochrany, ale často kladou na stůl argument, že vyhlášení národního parku by mohlo otevřít cestu k penězům na nové projekty. A upozorňují, že v rámci rady národního parku by obce získaly silnější hlas v rámci možností promlouvat do rozhodování o budoucnosti oblasti. Prostě: že národní park bude pro místní dobrodiním, jen o tom někteří ještě nevědí.

Kraj chce přesvědčit obce i občany

Na stranu zastánců národního parku se otevřeně staví představitelé kraje. S tím, že přípravám jeho vyhlášení chtějí pomoci svou aktivitou. Zástupci kraje v čele s radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Janou Skopalíkovou (Piráti) a dosavadním předsedou výboru zastupitelstva se stejným zaměřením Karlem Bendlem (ODS), jenž se nyní ujímá postu radního pro oblast silniční dopravy, i Agentury ochrany přírody a krajiny přednedávnem objeli obce na Křivoklátsku, aby jednali s jejich představiteli a vysvětlovali, co by zřízení národního parku znamenalo a přineslo.

Údolí potoka Javornice v CHKO Křivoklátsko.
Část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko by se měla stát národním parkem

Pondělní oznámení ministerstva životního prostředí, že zahájí proces vyhlašování národního parku, radní Skopalíková přivítala. „Už od loňského léta, kdy jsme téma znovu otevřeli a zastupitelstvo záměru vyslovilo podporu, jsme začali aktivně jednat. Setkali jsme se zástupci všech obcí, kterých by se národní park týkal,“ připomněla. Přičemž upozornila, že v lednu jednala rovněž s ministryní Annou Hubáčkovou (za KDU-ČSL) a jejími kolegy.

Nejvyšší ochrana u osady dřevorubců

„Základní myšlenka je zajistit maximální možnou ochranu unikátního území a zachovat ho pro další generace. Současně chceme obcím naslouchat; chceme komunikovat, protože vnímáme i obavy občanů. I proto plánujeme další setkání, kde bychom mohli záměr vysvětlovat a přinášet odpovědi na otázky starostů i občanů,“ slíbila Skopalíková, že kraj chystá i debaty s běžnými lidmi. „Chápeme, že některé obce jsou proti záměru, ale věříme, že když získají komplexní informace, dospějeme společně k dohodě,“ uzavřela radní Skopalíková.

Martin Kupka a Petra Pecková.
Pracuj hned, zvolen budeš pak. Středočeské zastupitelstvo zavádí novinku

Krajský úřad opakovaně upozorňuje, že podle dlouhodobých představ by statut národního parku získalo 16 procent území nynější chráněné krajinné oblasti. Pokud je to možné, vede navrhovaná hranice tak, aby nebyly do parku zahrnuty zastavěná území sídel či větší zemědělsky obhospodařované plochy. Uvnitř národního parku by se nacházela jediná obec – Karlova Ves. Mimochodem – jde o sídlo (původně zvané Karloves), které podle kronik kníže Karel Egon II. z Fürstenberka založil v roce 1828 v lokalitě zvané U Buku jako osadu drvoštěpů a výrobců dřevěného uhlí, jejichž úkolem bylo zásobovat železnou huť v Roztokách u Křivoklátu. Část původních obyvatel také pracovala na panském dvoře v nedaleké osadě Karlov.