Fakt, že se obě strany zdaleka neshodnou na všem, už jejich představitelé naznačili v září, kdy po společném setkání radních hlavního města a Středočeského kraje věnovaném debatám o možnostech spolupráce vystoupili na společné tiskové konferenci Jermanová a primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Už tehdy hejtmanka Deníku řekla, že jednání „nebylo úplně poklidné“ a pohledy „městského regionu“ a „venkova“ se v mnohém liší – například v pohledu na rozvojové plochy v okolí hlavního města. Primátor Hřib nicméně tehdy pro Deník uvedl, že věří, že u všech společných témat může diskuse dospět ke shodě. „Neviděl bych to tak, že by existoval nějaký problém, kde by to bylo „zabetonované“ tak, že by se v jednání nedalo pokračovat,“ konstatoval. Společné mají obě strany třeba volání po rozvoji železniční dopravy nebo snahy o budování parkovišť P+R, kde mohou středočeští řidiči zanechat svá auta a dál pokračovat v cestě veřejnou dopravou.

V řadě oblastí se však shoda zatím nerýsuje. „Vidění světa obou rad je jiné – a spolupráce složitá,“ konstatovala hejtmanka nyní, čtvrt roku po zářijové schůzce. Ve vazbě na společné zájmy s Prahou opět zdůraznila především parkoviště P+R, jichž se ve středních Čechách chystá desítka se zhruba tisícovkou parkovacích míst (a nová parkoviště tohoto typu se v uplynulých týdnech otevírala v hlavním městě; horkou novinkou jsou Běchovice, v polovině prosince začala fungovat stání pro 115 aut zdarma v Braníku a předtím se v říjnu na Opatově otvíralo parkoviště pro 216 aut s denní taxou za dvacku). Středočeši také podle slov Jermanové „tlačí“ na přípravy k prodloužení tramvajových tratí za hranice metropole. „Nejdál jsou Zdiby; řešíme Jesenici a Průhonice,“ konstatovala hejtmanka.

Za „hádání“ označila debaty o název Pražské integrované dopravy, do jejíhož systému už jsou zařazeny i všechny pravidelné vlaky jezdící po středních Čechách a přibývá také autobusů na území kraje. Středočeský podíl už nyní převažuje nad Prahou a poměr se dále bude měnit s integrací dalších autobusových linek – na financování dopravní obslužnosti mimochodem jdou téměř tři miliardy z krajského rozpočtu – a tak by si hejtmanka přála, aby tuto skutečnost odrážel i název dopravního systému. Skutečně se letos jaře a v létě debatovalo o přejmenování PID na MIND (což by znamenalo označení Metropolitní integrované dopravy) i o možné změně názvu karty a aplikace PID-Lítačka, ale tyhle úvahy nakonec spadly pod stůl. Název se slovem „metropolitní“ se prý nelíbil prakticky nikomu.

Jermanová dále připomněla, že třeba mezi uživateli sociálních služeb zajišťovaných krajskými institucemi je z hlavního města pětina. „Dvacet procent klientů našich sociálních zařízení jsou Pražané s trvalým pobytem v Praze,“ konstatovala. Uvedla, že komunikaci s kolegy na magistrátu vnímá jako „těžkou – a některé věci se zdržují“. „Jezdíme s panem primátorem na výbor regionů – a naše vztahy jsou oboustranně velmi chladné,“ svěřila se.

Ocenila nicméně, že zatím nejsou na pořadu dne omezení (či dokonce zákazy) vjezdu aut do metropole, o jejichž zavedení se v rámci pražské reprezentace debatovalo v minulém volebním období dlouhodobě a intenzivně – bez ohledu na varování středočeských sousedů, že takové opatření by na společné hranici znamenalo kolaps. Nakonec však představitelé hlavního města nápady na rychlé kroky v tomto směru opustili.

„Středočeský kraj není servisním krajem Prahy,“ upozornila hejtmanka, v čem spatřuje zásadní rozdíl ve vnímání obou reprezentací. „Má své oblasti, o které se musí starat,“ uvedla. Připomněla, že zvlášť některé středočeské obce trpí tím, že kvůli přílivu obyvatel potřebují třeba budovat nové školky a školy – avšak na spoustu nových příchozích radnice nedostávají příspěvky od státu z daňových výnosů. V rámci pravidel rozpočtového určení daní se totiž peníze rozdělují podle trvalého bydliště – a hodně z lidí, kteří se přistěhovali, se nepřehlásilo; ponechávají si adresu v hlavním městě.