Mezi Valachy, Pražany a Horáky najdete nejvíc lidí spokojených se životem ve svých městech či vesnicích. Vyplývá to z průzkumu mezi 2800 lidmi ze všech koutů České republiky, který v rámci projektu Místo pro život 2018 zpracovala agentura Datank.

Orlík. Ilustrační foto.
Volný čas se nejlépe tráví na jihu Čech, vyplývá z průzkumu Místo pro život 2018

Organizátoři se respondentů ptali na to, co říkají na kvalitu silnic a životního prostředí či na dostupnost škol a lékařské péče. Nechyběly ani dotazy na bezpečnost či situaci na místním trhu práce.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

Školy jsou v pohodě

Když se zprůměrují výsledky za celou republiku, nejvíc jsou Češi spokojení s péči o děti a vzděláváním – tedy s dostupností škol a školek, množstvím dětských hřišť.

Naopak nejméně se jim zamlouvá dění na místním trhu práce. Což je paradoxní v době, kdy firmy nemohou sehnat lidi a počty volných míst nabízených skrze úřady práce atakují rekordy.

Graffiti Street Jam na královéhradeckém Ulrichově náměstí.
Nejlepším Místem pro život je Královéhradecko. Stíhá ho Zlínsko a Praha

Oslovení zaměstnanci nicméně mohli mít pocit, že by si za své výkony zasloužili vyšší platy.

Štěstí ze Zlína

Podíváme-li se na názory lidí v jednotlivých regionech, jako nejšťastnější se ukážou obyvatelé Zlínska.

„Zlínský kraj si v průzkumu vedl skutečně skvěle,“ říká za organizátory Místa pro život 2018 Petr Lutonský. „Jednoznačně spokojeni jsou tam lidé se životním prostředím, s poskytovanou péčí o děti i vzděláváním či s bezpečností.“

Sucho. Ilustrační foto.
Česko zažívá jeden z nejteplejších roků historie. Půda vysychá, úroda bude horší

Druhá Praha zabodovala především díky dostupné zdravotní péči a kvalitní sociální síti. Obyvatelé si – i přes značnou míru rozkopanosti ulic – pochvalovali i rozvoj infrastruktury.

Bezpečná Vysočina

Třetí Vysočina zabodovala především díky nejlepší bezpečnostní situaci ze všech regionů Česka.

Zeleň v obcích. Ilustrační foto.
Tisíciletí českých měst a vesnic. Kdy jsou poprvé zmíněny v písemných pramenech?

„K bezpečnosti na Vysočině zajisté přispívá nízká zalidněnost v převážně tradičním venkovském a maloměstském prostředí, absence velkých městských aglomerací s jejich civilizačními neduhy,“ uzavírá Lutonský. (ai)