Zatímco v posledních dnech se tato chmurná čísla již téměř nemění (byť informace o dalších zesnulých jednotlivě přicházejí i nyní), před čtvrtrokem byla situace zcela odlišná. Nemocnice se ocitly pod takovým náporem koronavirových pacientů, že se dostaly na samé hranice svých možností – a v souvislosti s tím vyhlašovaly stav hromadného postižení osob (do té doby známý pouze lokálně a krátkodobě po hromadných neštěstích s vyšším počtem zraněných). Kvůli koronaviru mezi 3. březnem a 20. dubnem platil v 17 středočeských nemocnicích!

Obrovský nápor smutné práce

Tíživou situaci se podle slov krajského koordinátora lůžkové péče Jana Žižky z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi dařilo zvládat díky pomoci armády i hasičů a operativním přesunům pacientů mezi nemocnicemi – jak v rámci kraje, tak i mezi kraji. „Z jiných krajů jsme přijali více pacientů, než jsme do jiných krajů přeložili my; v obou případech jich bylo kolem stovky,“ ohlédl se do nedávné minulosti.

I tak se zdravotníci potýkali s nebývalým vypětím. To ještě umocňoval právě vysoký počet úmrtí, spojený také s pocitem bezmoci. Nebylo výjimkou, že s přijatým pacientem ještě zdravotníci pohovořili, načež se jeho stav vyvíjel tak překotně, že již o dva, tři či čtyři dny později telefonovali příbuzným: je konec…

Otřesná a dříve neznámá zkušenost

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN), jež současně stojí v čele krajské bezpečnostní rady a krizového štábu, oceňuje psychologickou pomoc, kterou členům svých týmů poskytují jednotlivá zdravotnická zařízení. Kraj navíc podpořil možnost získání on-line konzultace, třebas i anonymně, v rámci projektu Dělám, co můžu – a podle hejtmančiných slov toho řada zdravotníků skutečně využila.

„Ukázalo se, že větší náročnost pociťovali ti, kteří nejsou zvyklí pracovat na jednotkách intenzivní péče či dalších odděleních urgentní medicíny," řekla Pecková Deníku. S tím, že velmi náročné bylo vyrovnat se s novou situací zvláště pro zdravotní sestry, které do covidárií přišly z oddělení, kde pacienti obyčejně neumírají.

Ze dne na den se situace takto změnila třeba pro zdravotníky z kožního oddělení, z ortopedie či rehabilitace, potvrzuje lékař Martin Polák, který nejen působí jako krajský koordinátor očkování, ale také je primářem interního oddělení mladoboleslavské nemocnice. „Doslova přes noc se tyto sestry, které na setkání se smrtí nebyly zvyklé, ocitly na covidovém oddělení,“ konstatoval. Přičemž připomněl extrémní situaci: na jedné jednotce během jedné směny zemřelo 17 lidí. Není pak divu, že služeb krizových interventů využila řada zdravotníků.

Unavení zdravotníci potřebují pauzu
- Jestliže nyní mají nemocnice pacientů s koronavirem minimum a vracejí se do běžného režimu, návrat k normálnímu provozu není okamžitý a v plném rozsahu.
- Se zajištěním péče o pacienty není problém; to vedoucí pracovníci jednotlivých oddělení umějí naplánovat. Je nicméně třeba počítat s tím, že přichází doba dovolených – a ty vyčerpaní zdravotníci letos potřebují čerpat víc než kdy dřív.
- Chystá se i sanace pracovišť, která je mimo jiné třeba důkladně uklidit i vymalovat. To jsou práce, které se v době letního poklesu počtu výkonů dělají pravidelně – a nyní po pandemii jsou ještě potřebnější.
- Ke správnému naplánování prací a zajištění péče o pacienty se nyní vytvářejí lokální harmonogramy sanace jednotlivých pracovišť.

Zdroj: Jan Žižka, primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi a krajský koordinátor lůžkové péče