I to se pro dnešní těžkou dobu jeví obzvlášť aktuální. Mimořádná doba totiž přináší i mimořádné psychické nároky – a je na místě pečovat o své duševní zdraví i posilovat svoji psychikou odolnost. Jak na to, nyní radí odborníci.

Problém už má každý třetí člověk

„Opatrovat se“ je teď třeba víc než kdy jindy. Na vině je koronavirus – právě v důsledku covidové pandemie se totiž s duševním onemocněním už potýká jeden člověk ze tří. Vědci z NUDZ zjistili, že v souvislosti s pandemií a s ní souvisejícími restrikcemi už v květnu vzrostl výskyt duševních onemocnění u dospělé populace v republice téměř na 30 procent. A poslední výzkum z listopadu, uskutečněný na průřezovém vzorku tří tisíc lidí, ukázal, že to nebyl omyl ani mimořádný výkyv: výskyt duševních onemocnění neklesá; naopak odborníci upozorňují na možné další zhoršení.

Právě web opatruj.se je odpovědí na tato zjištění. Má „obyčejným lidem“ pomoci k tomu, aby se z dnešní doby… – no sice ne zrovna nezbláznili, ale nepodlehli některému z běžných duševních onemocnění. Za ta se považují deprese, úzkosti nebo poruchy chování způsobené zneužíváním alkoholu. Tým vedený Petrem Winklerem zaznamenal jejich nárůst a dospěl k tomu, že to, co už lze označit za duševní onemocnění, nyní prožívá každý třetí dospělý.

Zdroj: Youtube

Tvrzení, že více ohroženi jsou lidé chudí a mladí, může budit dojem snahy vyvolávat lacinou senzaci. Ale je to tak, potvrzuje Winkler. „Zvlášť vysoký výskyt duševních onemocnění jsme zaznamenali u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky: přišli o práci, museli si zkrátit úvazek, mají minimální příjem a podobně,“ konstatoval.

Zjištění NUDZ nezní zrovna „na pohodu“. Výskyt deprese a rizika sebevražednosti stoupl oproti předpandemickému období třikrát – a výskyt úzkostných poruch dvojnásobně. K tomu se dá dodat opravdu upřímně a bez senzace: opatruj.se! Každý si může zjistit, jak na tom je – a případně i kde hledat pomoc za situace, s níž by se třeba nechtěl svěřit ani nejlepším přátelům.

Pro zajištění pomoci chybějí experti

V souvislosti s nárůstem výskytu duševních onemocnění odborníci upozorňují, že psychologů, psychoterapeutů a psychiatrů není dost na to, aby mohli uspokojit nárůst poptávky po jejich službách. Ostatně již loňské jaro ukázalo, jak jsou v souvislosti s covidovou situací přetěžovány krizové linky. „Mnohé linky důvěry zaznamenaly strmý nárůst počtu hovorů a nemohly obsloužit všechny volající,“ přiblížil situaci z celostátního pohledu Štěpán Vymětal z ministerstva vnitra. Na druhou stranu existuje i řada lidí, kteří pomoc se svými problémy nehledají: buď si závažnost obtíží nepřipouštějí, nebo mají obavy z reakcí okolí. I pro takové situace lze najít rady na novém webu NUDZ.

Chybí také lepší podpora cílená na děti a dospívající. To, že zdaleka ne všechny děti vědí, kde hledat pomoc, pokud se necítí dobře, potvrzuje Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši. Zvlášť za situace, když mnohým už celé měsíce nyní chybí běžný kontakt s vrstevníky, ale i dostupnost školních preventivních programů.

Dostatek péče experti nevnímají ani v souvislosti se skupinami, které jsou aktuálně vystaveny značné zátěži; patří k nim třeba zdravotníci nebo učitelé. Klára Šimáčková Laurenčíková z ministerstva zdravotnictví upozorňuje, že i ony potřebují podporu v sebepéči a ve zvyšování vlastní odolnosti. A garant Systému psychosociální intervenční služby (známého pod označením SPIS) Lukáš Humpl mimo jiné zdůraznil, že zdravotničtí pracovníci se kromě rizika vlastního onemocnění musejí vyrovnávat s výrazným nárůstem poskytované péče a s přesčasy, ale i změnami v organizaci práce a spoustou dalších věcí, které jsou nyní jinak, než bývalo zvykem. „To vše při skutečnosti, že jsou sami partnery, rodiči a musejí významně omezovat naplňování svých osobních potřeb,“ zdůraznil Humpl.

Nové webové stránky www.opatruj.se
- Nabízí informace o tom, co prokazatelně funguje v péči o zdravou psychiku – jak potvrzují i zkušenosti z jiných rozsáhlých krizových stavů – a způsoby, jak zlepšit svoji psychickou odolnost; jak se úspěšně vypořádat se všemi nároky, které doba přináší, a vyrovnávat se s jejími dopady
- Pomoc a podpora se zapojuje do aktivit Rady vlády pro duševní zdraví, která koordinuje komplexní reformní proces v oblasti péče o duševní zdraví včetně problematiky dopadů epidemie koronaviru na duševní zdraví
- Autoři těží také ze spolupráce s psychologickými pracovišti Ministerstva vnitra ČR, Armády ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a s dalšími odborníky z tuzemska i ze zahraničí
- Vznik byl kromě Národního ústavu duševního zdraví podpořen rovněž ministerstvem zdravotnictví a mezinárodními organizacemi

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví ČR