„Nejvíce zemřelých bylo ve věkové skupině nad 70 let (patnáct zemřelých), dále ve skupině 60–70 let (osm případů) a pak sedm úmrtí ve věkové skupině 45–60 let,“ konstatovala Rumlová. S dodatkem, že naprostá většina těch, kteří chřipce podlehli, nebyla očkována. Pacientů, u nichž byl průběh chřipky velmi závažný, evidovali hygienici v uplynulé sezoně 97. Proti té minulé s 15 případy jde o výrazný nárůst. Citelně stoupl i počet zemřelých: v sezoně 2016/2017 si chřipka v kraji vyžádala sedm životů: čtyřikrát méně.

Pro pacienty, které postihl komplikovaný průběh onemocnění (někdy končící i úmrtím) je příznačných několik rysů, označovaných jako rizikové faktory. Zpravidla se jednalo o lidi s chronickým onemocněním kardiovaskulárního systému, plic, ledvin či s cukrovkou; dále o jedince obézní a kuřáky. Často se jednalo i o kombinaci těchto vlivů.

Chřipková sezona trvá zpravidla od podzimních měsíců – zhruba od 40. kalendářního týdne – do jara; přibližně do 20. týdne následujícího roku. Hygienici sledují údaje o všech pacientech s akutní respirační infekcí, jejichž ošetřování nahlásili praktičtí lékaři a pediatři. Neznamená to však, že by všichni trpěli právě chřipkou. Její viry se na celkové nemocnosti podílejí jen zlomkem; i v době epidemie mají na svědomí asi 20 procent onemocnění. Právě podle celkové nemocnosti se nicméně vyhlašují opatření „chřipkové“ epidemie. Za její nástup se považuje stav, kdy ve sledovaném regionu přesáhne přepočtená nemocnost 1600 pacientů na sto tisíc obyvatel.

Prudký nástup výskytu akutních respiračních infekcí přinesl v uplynulé sezoně právě 40. kalendářní týden, kdy nemocných přibylo o 44 procent. Postupně se počet nemocných zvyšoval až do předvánočního období, kdy ve 47. týdnu překročila nemocnost tisíc případů na sto tisíc obyvatel. Během vánočních svátků nemocnost hlášená lékaři jako tradičně poklesla – v tomto případě na úroveň října. Další vzestup přišel od počátku letošního roku – a postupně nemocnost překročila epidemický práh. „Plošná epidemie sezonní chřipky probíhala ve Středočeském kraji od pátého do jedenáctého kalendářního týdne letošního roku. Následně nastal pokles celkové nemocnosti,“ konstatovala Rumlová. Aktuálně máme 23. týden – a hygienici evidují 499 případů onemocnění na sto tisíc obyvatel.

Vývoj nemocnosti byl ale v různých regionech odlišný. Nejnižší byla hlášena na Kladensku, nejvyšší na Příbramsku. Velké rozdíly byly i podle věku pacientů. Po celou sezonu zaznamenávali hygienici nejvyšší nemocnost u dětí ve věkové skupině do pěti let; zde byl epidemický práh překročen ještě ve 20. kalendářním týdnu (tedy kolem poloviny května). „Tuto nemocnost však dle Národní referenční laboratoře pro chřipku nezpůsobují chřipkové viry, ale jiné typy respiračních virů,“ poznamenala Rumlová. Často bývají nemocní i školáci – děti ve věkové skupině od šesti do 14 let.

Zatímco v nynější sezoně (2017/2018) byla nemocnost nad epidemickou hranicí celých sedm týdnů, od pátého do jedenáctého kalendářního týdne – tedy od sklonku ledna do poloviny března – v té minulé (2016/2017) šlo jen o dva týdny: čtvrtý a pátý. Rozdíl proti minulé sezoně byl nyní i v tom, že z chřipkových virů výrazně převažovala onemocnění způsobená typem B nad typem A. Projevilo se to jak zhruba o třetinu vyšším počtem případů, tak i větším počtem závažných komplikací včetně úmrtí.