Deníku řekl, že standardně končí období zimní údržby k 31. březnu. Letos silničáři v kraji zaznamenali poslední zimní zásahy 7. dubna. Mimochodem – zásahové dny byly v dubnu dva. Celkově jich krajští silničáři během celé zimy napočítali 76; nejvíce v prosinci (26) a v lednu (25). Letos už bylo klidněji: v únoru 14, v březnu tři a v dubnu zmiňované dva.

Statisíce najetých kilometrů

Celkově vozy pracující pro silničáře najely v rámci zimní údržby téměř 500 tisíc kilometrů; přesně 493 059. Minule to bylo přes 858 tisíc. Zmírňovat závady ve sjízdnosti způsobené povětrnostními vlivy bylo připraveno rovných 200 sypačů, 19 šípových pluhů či osm sněhových fréz – a mimo jiné se zapojovalo také 71 nakladačů. I ty měly dost práce: spotřebováno bylo 23 tisíc tun chemických materiálů a přes 14 tisíc tun inertního posypu.

Dělení peněz je spravedlivější

Se zimní údržbou také souvisí změna v rozdělování peněz. Dosud se mezi jednotlivá cestmistrovství rozpočítávaly peníze na celkovou údržbu silnic z příspěvku od kraje podle počtu spravovaných kilometrů. Zdá se to jako spravedlivé kritérium, avšak pro některé regiony s tvrdými dopady. Hlavně z pohledu střediska Rožmitál pod Třemšínem, které na zimu ve srovnání s kolegy z jiných oblastí středních Čech vynakládalo zhruba o čtyři miliony korun více. O to méně pak v těchto končinách zbývalo na práce prováděné v jiných částech roku. Přišlo proto rozhodnutí o změně: hradit zimní zmírňování závad ve sjízdnosti vcelku za celý kraj – a až to, co potom ze společného balíku peněz zbude, rozpočítat podle kilometrů. Peníze na letní údržbu jsou tak rozděleny rovnoměrně.

Ilustrační foto.
Kotlíkové dotace: Zájemci mohou žádat od pondělka, žádost mohou vyplnit už teď

Práce se letos na jaře nicméně rozjely v různých koutech středních Čech rozdílným tempem. Kraj má správa silnic rozdělený na čtyři oblasti – a pouze dvě z nich, Kladno a Benešov, měly akce připravené tak dobře, že se do nich bylo možné pustit hned, jakmile to počasí dovolilo. Jinde bylo třeba například „předělávat rozpočty“. I ve zbylých oblastech, jimiž jsou Kutná Hora a Mnichovo Hradiště, už se ale rozběhly. „Ne ale hned, jak mohly,“ připustil Lichtneger.

Škody po zimě se podle jeho slov napravují postupně, přičemž přednostně jsou vybírána místa větší důležitosti. Třeba obzvlášť vytížené úseky nebo komunikace, která je jedinou propojkou do většího města.

Náklady středočeské správy silnic na zimní údržbu:
- 2005/2006: 508,3
- 2006/2007: 295,2
- 2007/2008: 356,1
- 2008/2009: 479,3
- 2009/2010: 426,1
- 2010/2011: 376,6
- 2011/2012: 254,5
- 2012/2013: 371,8
- 2013/2014: 132,9
- 2014/2015: 184,3
- 2015/2016: 209,8
- 2016/2017: 284,
- 2017/2018: 249,3
- 2018/2019: 283,7
- 2019/2020: 189,7
- 2020/2021: 420,3
- 2021/2022: 297,0

Zdroj: Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje; náklady uvedeny v milionech korun