Deník proto zjišťoval, jakým způsobem budou postupovat například správci Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, Podblanicko, v Brdských lesích či na Kokořínsku. V současných suchých obdobích, která se v posledních letech opakují a prodlužují, je nutné zvýšit ostražitost lesníků ve věci zesíleného požárního nebezpečí v lesích.

„Jedná se především o takzvanou hygienu lesa, kdy se soustavně vyhledávají a zpracovávají suché stromy, které mohou být až desetkrát hořlavější než stromy živé. Jde také o pravidelnou údržbu a zajištění průjezdnosti lesní dopravní sítě,“ vypočítává Miroslav Pecha, ředitel Lesnického parku (LP) Křivoklátsko.

V oblasti jsou totiž tisíce kilometrů lesních cest, které slouží lesnímu provozu a současně pomáhají rychlé reakci všech složek IZS, a to i v případech úrazu návštěvníků lesa. „Nesmíme zapomenout ani na letecký monitoring, každodenní fyzickou kontrolu lesa a sledování chování návštěvníků všemi pracovníky organizací hospodařících v lese,“ dodává Pecha.

Odřad Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje při požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Obrazem: V Českém Švýcarsku si středočeští hasiči zřídili operační středisko

Podle Robina Ambrože, ředitele soukromého lesního majetku šlechtice Jerome Colloredo-Mannsfelda, pouze restrikce nestačí.

„Můžete sankcionovat návštěvníky lesa, kteří nedodržují požární předpisy, to ale samo o sobě požární riziko nesníží,“ míní Ambrož, podle nějž je zapotřebí například vytvářet legální místa, kde by si lidé mohli s minimálním rizikem vzniku požáru oheň rozdělat. „Jako je tomu například v lesích ve Švédsku. Tím by se mohl snížit počet nelegálních ohnišť v zapadlých koutech lesa. Snížení nelegálních ohnišť znamená snížení rizika možného vzniku požáru,“ říká.

Hlavní je prevence

Žádné lidské opatření však nedokáže eliminovat nebezpečí požáru na nulu. „V kulturních lesích Křivoklátska ovšem dokážou lesníci snížit toto riziko na únosnou mez,“ domnívá se Pecha. Historicky zde podle něj byly pouze pozemní lesní požáry o velikosti maximálně jednotek hektarů. „Nikdy zde totiž neleželo na zemi takové množství suchého dříví, aby se při jeho vznícení mohl dostat požár až do korun zelených stromů,“ vysvětluje.

Prevenci proti lesním požárům mají vypracovanou i v Brdech. Co se týče středních Brd, většina zalesněného území patří Vojenským lesům a statkům (VLS). Stejně jako v dalších lokalitách ve správě tohoto státního podniku funguje v Brdech od roku 2015 záchranný systém takzvaných rescue pointů, který znají například návštěvníci amerických národních parků.

Ten umožňuje návštěvníkům i záchranným složkám rychlou orientaci v terénu při mimořádných událostech a jsou v něm zaneseny i body důležité pro požární zásahy, například síť vodních ploch pro hašení požárů.

Rozsáhlejší požár, který na sebe upozornil z daleka viditelným kouřem, zachvátil v sobotu 27. srpna čtvrt hodiny po deváté hodině střechu jedné z budov v areálu Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích.
Z vojenské nemocnice šlehaly plameny, požár zasáhl podkroví jednoho z pavilonů

„V období sucha přijímáme preventivní opatření, jako jsou protipožární hlídky, které zajišťujeme prostřednictvím našich zaměstnanců. Ty zintenzivňujeme v obdobích, kdy se v Brdech pohybuje více návštěvníků,“ poznamenal bezpečnostní technik divize VLS Hořovice Jan Krnáč.

Zvýšená kontrola probíhá především na místech, na nichž lidé často porušují plošný zákaz rozdělávání ohňů. „Zaměřujeme se na černá tábořiště,“ potvrzuje Krnáč.

Bezpečná místa k rozdělávání

V chráněné krajinné oblasti Podblanicko mají lesáci jasno. „Snažíme se jít cestou prevence, abychom nabídli návštěvníkům legální a bezpečné místo k rozdělání ohně. Takže jsme na základě žádosti Českého svazu ochránců přírody Vlašim vymezili místo k rozdělávání ohně v Křížovském lomu, kde je riziko požáru malé,“ uvedl Martin Klaudys ze Správy CHKO Blaník.

Místa ke společnému táboření a rozdělávání ohně vymezuje správa v blízkosti sídel tak, aby byla pod kontrolou. „Jedno jsme ohraničili také v Karhuli a o dalším jednáme v Louňovicích pod Blaníkem,“ dodal Klaudys.

Požár v areálu kovošrotu v Kralupech nad Vltavou
Vyšetřování požáru v kovošrotu v Kralupech pokročilo. Hledá se viník

Ani na Kokořínsku není správcům polesí lhostejné zvýšené riziko požárů. „Chráněná krajinná oblast Kokořínsko má ale ve správě velmi malé množství státních lesů. Také požární nebezpečí je tu výrazně nižší, než je tomu na severu Čech. Prováděli jsme nepravidelný monitoring, ale to spíše při běžné činnosti,“ uvedl ředitel Regionálního pracoviště SCHKO Kokořínsko Ladislav Pořízek.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.