Přinesla hrůzy, jaké si málokdo dovedl předem představit. Stejně jako vytušit, co vlastně hrozí. Vždyť už nejméně dvě generace slýchaly ve škole: velké ničivé podobně patří minulosti; nás chrání přehrady. Rok 2002 tak přinesl nejenom obrovskou zkázu se 17 zmařenými životy a škodou vyčíslenou na 73 miliard korun, ale i poučení, jak ohrožené lokality lépe zabezpečit.

První dojmy: problém je daleko

Zpočátku se nezdálo, že by se obyvatelé centrální části Čech měli nějak zvlášť znepokojovat. Intenzivní deště na jihu a jihozápadě Čech, po nichž se vzedmuly řeky, mohly zprvu vzbuzovat dojem vzdáleného dění z televizních zpráv. Ano, vodácký výlet na Vltavu či návštěvu Českého Krumlova nebo asi i Českých Budějovic bude holt třeba odložit. O pár dní později spousty lidí neměly na výlet ani pomyšlení. Na pořadu dne byly jiné starosti: kam po evakuaci složit hlavu? Nebýt však Vltavské kaskády, situace by byla ještě podstatně horší. Přehrady skutečně sehrály klíčovou roli, potvrzuje generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Osvědčily se – a obstály se ctí, zdůraznil.

Povodně z roku 2002 v Praze. Zdymadlo Podaba.
Povodí Vltavy investovalo do opatření proti povodním skoro 5 miliard korun

První vlna vydatných srážek tehdy přišla 6. – 7. srpna. Nebeská stavidla se otevřela hlavně na Českokrumlovsku a v Novohradských horách. Pak pršet přestalo a vypadalo to, že zbytek republiky bude chystat pomoc pro Jihočechy. Když 11. – 13. srpna přišla další vlna dešťů, bylo všechno jinak. „Vydatné srážky postupně zasáhly téměř celé území povodí Vltavy a způsobily extrémní průtoky na bezmála všech tocích,“ vzpomíná Kubala s tím, že naměřené hodnoty mnohde převýšily veškeré dosud známé povodňové průtoky. „Většina značek velkých vod z předchozích povodní byla při kulminacích této povodně skryta pod hladinou,“ připomněl.

Středočeskou oblast první vlna srážek víceméně ušetřila. Projevila se zvláště na Vltavě, Malši a pod jejich soutokem, dále na horní Lužnici, v povodí střední Otavy a na přítocích Berounky – Úslavě, Úhlavě a Radbuze. V povodí Sázavy srážky ovlivnily především povodí Želivky, kde však nádrž Švihov nadále zásobovala obyvatele pitnou vodou. První vlnu povodně se dařilo poměrně úspěšně krotit pomocí Vltavské kaskády: Vltavu v profilu Praha-Chuchle, pod soutokem s Berounkou a Sázavou, se 9. srpna podařilo udržet na úrovni třetího stupně povodňové aktivity: do průtoku 1500 m3/s. O den později, 10. srpna, Vltava v Praze klesla na druhý povodňový stupeň.

Zadržet více vody se nedalo

Katastrofu přinesly druhá vlna dešťů (jíž ještě leckde předcházely lokální přívaly) a druhá povodňová vlna. Ta přišla s děsivou rychlostí: srážky, jež zprvu spadly prakticky ve stejných místech jako o čtyři dny dříve a pak se plošně rozšířily, se už vlivem nasycenosti povodí téměř nedokázaly vsakovat: stékaly po povrchu přímo do řek. Vltavská kaskáda opět zmírňovala následky, avšak nápor byl takový, že převýšil její technické možnosti. Vodohospodářskými opatřeními se alespoň povedlo oddálit kulminaci povodně na dolním toku Vltavy o 17 hodin, což ve chvíli, kdy se nezadržitelně valí voda, znamená úžasný zisk. Praze a dalším místům po toku to poskytlo čas rozběhnout protipovodňová opatření – a především na evakuaci lidí. A pak se dařilo brzdit příval, co to šlo; podle slov ředitele Kubaly se pozitivní vliv Vltavské kaskády projevoval až do Drážďan.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Kulminace na Vltavě v Praze dosáhla povodeň 14. srpna v poledne při průtoku 5160 m3/s, což prý odpovídá pětisetleté vodě, připomněl Hugo Roldán z centrály Povodí Vltavy. „V následujících dnech průtok stupňovitě klesal v závislosti na snižování odtoku z Vltavské kaskády. Pod úroveň třetího stupně povodňové aktivity (1500 m3/s) klesl až 18. srpna,“ poznamenal. Okolí řek – a nešlo jen o Vltavu a Labe – to přineslo zkázu. Včetně metropole: se zasažením Karlína, Smíchova, Malé Strany i dalších částí. S následky pro metro, jaké nikdo předem nečekal. Újmě neunikly ani památky – včetně Národního divadla.

20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Deník vzpomíná na ničivé povodně, které zasáhly Česko před dvaceti lety. Jak katastrofa zasáhla do života Středočechů a Pražanů? Čtěte zde.