Žáci vidí, jak celý systém funguje a jak jim samotným může monitoring pomáhat. „V hodinách si ukazujeme, co jednotlivé částice způsobují a jaké jsou možnosti snížení škodlivých látek ve vzduchu. Nastupující generace problematiku klimatické změny vnímá citlivěji než ty předcházející, chceme jít dospívajícím v tomto ohledu naproti,“ vysvětlil Lukáš Musil, spoluzakladatel společnosti Agdata City, která školám meteostanice poskytla.

Žáci sledují stav prachových částic oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého a přízemního ozonu přímo v areálu škol. Pokud škodlivé prachové částice překročí limitní emisní hodnoty, systém na to automaticky upozorní. Ředitel školy pak může v kritický čas nařídit nevětrat či jinak plánovat venkovní aktivity dětí.

„Propojení života a učení je nejlepší způsob výuky. Přenášíme zájem o životní prostředí ze školy na rodiče prostřednictvím dětí, což je také velmi podstatný detail,“ dodal Daniel Kaiser, ředitel ZŠ Jižní IV.

Záznam výsledků každé tři minuty

Výsledky systém zaznamenává každé tři minuty. Kvalita vzduchu se podle prvních měření u obou škol značně liší. Prosincové výsledky ukazují, že u ZŠ Jižní IV je polétavého prachu více, než ukazují měřiče na ZŠ Filosofská. Oxidu dusičitého naměřily na ZŠ Jižní IV přibližně dvojnásobné množství, přesně 225,94 mikronu na metr krychlový. Meteorologové ale očekávali opačné výsledky. „Filosofská leží dále od hlavní tepny Spořilovské spojky a blíže přírody a má horší výsledky. Zatím nevíme, proč tomu tak je, měření probíhají teprve několik týdnů. K ustálení a zjištění příčin jsou zapotřebí alespoň tři měsíce,“ přiblížil Musil.

Prachové částice se uvádějí pod označením PM, obecně platí, že čím menší jsou, tím snáze proniknou do plic a jsou pro zdraví více nebezpečné. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže. Částice menší než 10 mikronů pronikají za hrtan do dolních cest dýchacích, v průduškách se mohou usazovat jemné částice o velikosti 2,5 mikronu, menší částice pak mohou pronikat do plicních sklípků nebo až do krve a způsobovat zdravotní problémy. Senzory Agdata dokážou měřit i PM 1, které jsou ve větších koncentracích ještě nebezpečnější.

Deset tisíc úmrtí ročně v Česku

Jak uvádí Světová zdravotnické organizace, v Česku polétavý prach a na něj navázané karcinogeny způsobí ročně přes 10 tisíc úmrtí. „Žáci se dozví více o prostředí ve kterém žijí. Navíc si osvojí jednoduché statistické postupy a způsoby kritického hodnocení delších časových řad při vzájemném srovnání výsledků mezi oběma školami a profesionálními daty ze stanice ČHMÚ v Praze-Libuši,“ popsal radní Prahy 4 Tomáš Hrdinka (ANO).

Výsledky měření z 21. 12. 2021 (v mikronech μm na 1 metr krychlový)

Látka ZŠ Filosofská ZŠ Jižní IV
Oxid dusičitý (NO2) 225,94 112,97
Ozon (03) 109,29 87,86
Oxid uhelnatý (CO) 371,25 258,75