Nikoho zřejmě nepřekvapí fakt, že lůžka nabízená na stránkách Airbnb se nacházejí především v centru metropole a jeho nejbližším okolí. Důvody jsou zřejmé – využívají je zejména turisté, kteří dávají přednost ubytování v docházkové vzdálenosti od turistických cílů. Největší výběr tak poskytuje Nové Město (1 696 jednotek), Staré Město (957), Vinohrady (726), Žižkov (616) a Smíchov (459).

Další nikterak překvapivé zjištění hovoří o významném propadu nabídky po nástupu pandemie, na němž se podepsalo razantní omezení cestovního ruchu.

Jako na houpačce

Ve srovnání s rokem 2018, kdy IPR publikoval první verzi analýzy, se změnil i poměr bytů nabízených na pražském trhu ke krátkodobému a dlouhodobému pronájmu. Z aktuálně zveřejněných dat vyplynulo, že zatímco v roce 2018 nabídka krátkodobých pronájmů na Airbnb o více než polovinu převyšovala nabídku pronájmů bytů a domů prezentovanou na serveru Sreality, v červenci 2021 byl počet nabídek na tomto serveru o více než 40 procent vyšší než nabídka Airbnb. Z toho je možné usuzovat, že část bytů původně nabízených na Airbnb se přesunula do oblasti dlouhodobých pronájmů.

„Nemovitosti, které byly v Praze využívány ke krátkodobému pronájmu, na jaře roku 2020 prakticky osiřely a jejich majitelé na novou situaci reagovali různě. Velká část se rozhodla je umístit na trh dlouhodobého pronájmu a v rámci určité paniky někteří nabízeli nájemné pod tržní cenou. Zvýšená nabídka a nízké nájmy ‚nových‘ nemovitostí pak způsobily pokles průměrného tržního nájemného - v centru až o 25 %. Tento skokový pokles byl ale v roce 2021 prakticky smazán. V současnosti se nájemné pohybuje na obdobné úrovni jako před nástupem pandemie a dá se předpokládat jeho další růst,“ vysvětlil Peter Višňovský z realitní agentury LEXXUS. Podle něj se jen menší část majitelů rozhodla trh zcela opustit a nemovitosti prodat.

V porovnání s rokem 2018 se loni snížil i celkový podíl těchto bytů a domů na pražském bytovém fondu. Zatímco v roce 2018 tato nabídka zaujímala 1,4 % bytového fondu, v roce 2019 stoupla na 1,6 %, aby se v roce 2020 vrátila na 1,4 %. Loňský rok pak přinesl další snížení podílu bytů a domů na Airbnb, kdy v červenci klesl na hodnotu 0,7 %. Příčinou tohoto stavu byly opět restrikce v oblasti cestování. Množství bytů a domů zůstalo nevyužito, a jak vyplynulo z analýzy, téměř polovina z nich byla z nabídky Airbnb zcela odstraněna.

Regulovat, nebo nechat být?

Podle analýzy IPR se dá spolu s oživením cestovního ruchu očekávat návrat k masivnějšímu využívání jednotek na krátkodobé ubytování, a to především v centru metropole. To ale dělá vrásky na čele vedení Prahy, které usiluje o změnu zákona, jež by městu umožnila nabídku bytů přes ubytovací platformy regulovat.

Zatím se povedlo zavést pro všechny poskytovatele krátkodobého ubytování povinnost odvádět poplatek z pobytu, on-line platformy jsou také povinny s živnostenskými úřady sdílet informace o ubytovaných. Jako zásadní však vedení Prahy vnímá právě změnu zákonů, které samosprávám dovolí přímo regulovat například počet dní v roce, kdy se nemovitost smí turistům poskytovat.

„Žádali jsme poslance o změnu živnostenského zákona, abychom mohli omezit počet přenocování v jednom roce nebo stanovit maximální počet ubytovaných osob. Minulá sněmovna však tento náš návrh do voleb neprojednala a my jsme ho museli podat znovu,“ řekla radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu).

„Segment hostů využívajících sdílené ubytování je svým způsobem specifický, ve velké míře se jedná o osoby, které by se v klasických hotelích neubytovaly. Podle mého názoru proto není v zájmu Prahy a celého Česka tyto služby zbytečně příliš regulovat, jinak o tento segment klientely můžeme přijít. Určitě je ale správné, aby poskytování této služby bylo řádné a v souladu s platnou legislativou, tedy především, aby poskytovatelé platili daně,“ uvedl jednatel konzultační firmy KREIA Group Ondřej Špaček.

„Zároveň je státem požadováno, aby byly plněny i další legislativní podmínky, které dnes musí akceptovat provozovatelé hotelů. Zde je však na místě provést revizi současného legislativního nastavení a zvážit, nejsou-li současné podmínky příliš přísné, příliš regulativní, příliš byrokratické,“ upozornil Špaček.