Každoročně se opakujících meteorických rojů známe více, nicméně právě Perseidy, někdy označované také jako „slzy svatého Vavřince“, jsou mezi laiky nejpopulárnější. Jak díky své intenzitě s bohatstvím „padajících hvězd“, tak vzhledem k příhodné době pro pozorování. Uprostřed léta nebývá problém položit se jen tak na trávník a sledovat oblohu.

Nezaškodí ale vybavit se dekou, spacákem, lehátkem nebo sklopným křesílkem. Skutečně totiž platí, že nejlíp se na Perseidy kouká vleže. Pouhým okem; žádné speciální vybavení není potřeba. A není vhodné soustředit se na jedno konkrétní místo na obloze (byť tomuto roji dalo pojmenování souhvězdí Persea, odkud vlivem perspektivy meteory zdánlivě vylétají): je naopak žádoucí přehlédnout co nejširší obzor.

Drobné prachové částečky přilétající z kosmu mohou při průchodu zemskou atmosférou zazářit na různých místech oblohy, byť přilétají z jednoho směru.

close Meteorický roj Perseid. info Zdroj: Petr Horálek zoom_in Meteorický roj Perseid.

Úkaz se dá v amatérských podmínkách i vyfotit, potvrzuje úspěšný astrofotograf Petr Horálek. Ideální je podle jeho slov mít fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, například zrcadlovku. „Aparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se netřese například při větším větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Nejlépe okolo půlnoci k jihozápadu, kde se nachází fotogenický pás Mléčné dráhy,“ radí Horálek.

Pak už stačí jen zmáčknout spoušť – pokud možno v režimu samospouště či přes dálkové ovládání, aby se fotoaparát neroztřásl – a čekat. A pak čekat zas: tohle je třeba opakovat tak dlouho, dokud do záběru nevletí meteor.

Vrchol přijde v noci na neděli

Každoroční meteorický roj Perseid lze pozorovat od 17. července do 24. srpna, připomněl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Ten zve zájemce na společné pozorování u observatoře v Ondřejově na Praze-východ, a to v sobotu 12. srpna večer. Právě to je den – či přesněji noc – kdy v případě, že bude jasno, mají být podmínky k pozorování nejideálnější. Mezi půlnocí a nedělní čtvrtou ranní pak astronomové ohlašují vysokou frekvenci meteorů: až 80 za hodinu (z toho 10 až 20 může být opravdu jasných). A zážitek nebude narušovat ani měsíční svit.

Problémem však je světelné znečištění. „Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst,“ doporučuje Suchan, jak se vyhnout rušivým vlivům: nejlepší je vyrazit do oblastí, kde je v noci tma tmoucí. A takovému výletu do tmy jako v pytli nahrává nejen to, že maximum meteorického roje nastane uprostřed víkendu. Příznivě také vyznívá očekávání meteorologů: po období spíše podzimního charakteru se vrátí pravé letní počasí. Na rozdíl od uplynulých dnů by nemělo pršet.

Vyrazit za město či alespoň na okraj

I když platí, že čím dále od měst pozorovatel bude, tím více meteorů může spatřit, potěšení z pohledu na Perseidy může nabídnout třeba i Praha. Zájemci o pozorování by se však měli vyhnout centru hlavního města a vyrazit na okraj metropole. Raději spíš k jižnímu, kde by světla metropole měla rušit méně než na severu – a vyplatí se zvolit vyvýšené stanoviště. Naopak vyrazit za Perseidami na hvězdárnu není v Praze ideální.

Dalekohledy ani jiné astronomické vybavení nepomohou, jestliže se „padající hvězdy“ objevují náhodně a po krátkou dobu na různých místech oblohy. Návštěvníci se zde sice mohou ptát na podrobnosti – pro vlastní sledování lze ale najít vhodnější místa s širším rozhledem po obloze.

| Video: Youtube

Přímo k Perseidám také nechystají zvláštní programy ani Hvězdárna Ďáblice, ani Štefánikova hvězdárna na Petříně. I v těchto dnech včetně víkendu nabízejí standardní pozorování oblohy denní i večerní a rozmanité vzdělávací či zábavné programy zacílené na různé věkové kategorie.

Meteorickému roji „nejblíž“ jsou asi ďáblický pořad „Krásy prázdninové oblohy“ s představením nejočekávanějších úkazů na obloze, který tamní hvězdárna nabídne v pátek večer, a na Petříně v sobotu odpoledne „Petr a Pavla v létě“. Pojednání o letních souhvězdích, Mléčné dráze, hvězdokupách i meteoroidech, meteorech a meteoritech, jež je určeno především pro starší školáky a středoškoláky. Co uvidí, hvězdárna slibuje poněkud tajemně: „Petr s Pavlou se tentokráte vypraví pod širák, což málem skončí špatně hned na začátku. Nakonec ale výlet nepřekazí ani indiáni, ani meteority – a pod hvězdnou oblohou snad dojde i na splněná přání.“

Setkání na hvězdárnách i na rozcestí

Přímo na setkání s Perseidami zve ondřejovská hvězdárna. Pokud bude jasno, v noci z 12. na 13. srpna uspořádá program na radarové louce. Chybět nebude ani výklad o původu Perseid či o proměnách jejich vnímání v historii lidstva. Začíná se v půl deváté večer a vstupné se neplatí. Lze zde nejen sledovat oblohu, ale také je možná na místě přespat pod širákem.

Aktivity k meteorickému roji připravují i další hvězdárny. Ve středních Čechách zve třeba Hvězdárna Žebrák na program nazvaný Tu noc hořely, padaly hvězdy. V sobotu od 20 do 23 hodin chystá tradiční setkání spojené nejen s pozorováním a promítáním, ale i s koncertem Michala Šindeláře, a dokonce s piknikem. „Nezapomeňte deky, košík s jídlem a pitím a dobrou náladu,“ vzkazuje příznivcům tým hvězdárny.

Ne všechna astronomická pracoviště však nabídnou pozorování. Třeba Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném na facebooku přímo vybízí: vydejte se jinam; kamkoli za město. „U nás na hvězdárně nepořádáme tento víkend speciální pozorování ‚padajících hvězd‘, protože jsme ve městě velmi znevýhodněni světelným znečištěním,“ vysvětluje.

Hvězdárna města Mladá Boleslav zve sice na sobotní výlet do oblasti tmavé oblohy v Českém ráji s pozorováním na Novákově kopci v lokalitě Malechovice, ale už na čtvrtek 10. srpna ohlašuje pozorování také přímo v Mladé Boleslavi: od 21 hodin na křižovatce stezek na Radouči. Chybět zde nebudou ani přenosné dalekohledy, protože vyhlížení Perseid doplní pozorování jasných planet i dalších zajímavých objektů letní oblohy.

Záři prachu z komety letos svit Měsíce neublíží

- Perseidy mají původ v prachových částicích uvolněných z komety 109P Swift-Tuttle. Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu projde přísluním až v roce 2126.
- Roj Perseid vzniká tím, že tím, Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy, zpravidla menší než zrnka písku, v atmosféře naší planety zazáří jako meteory. Pokud je meteoroid větší, může se „rozsvítit“ i velmi jasný bolid.
- První meteory z Perseid se objevují již po polovině července a poslední po polovině srpna, avšak nejvhodnější je úkaz sledovat okolo maxima, které letos nastane v neděli 13. srpna dopoledne. Po maximu už aktivita prudce klesá, proto mají být Perseidy nejlépe vidět v noci na neděli.
- Měsíc bude letos pouze ve fázi úzkého srpku, který vychází až časně ráno a svým svitem nebude příliš rušit. V následujících dvou letech Měsíc pozorování zkomplikuje. Velmi dobře pozorovatelných Perseid se opět dočkáme až 12. srpna 2026 (kdy navíc nastane také zatmění Slunce pozorovatelné v Evropě).

Zdroj: Česká astronomická společnost