Kliknutím zvětšíteStředočeský a současně i celorepublikový rekord v historii měření teploty vzduchu, kdy 20. srpna 2012 zaznamenala stanice v Dobřichovicích na Praze-západ 40,4 stupně Celsia, odolal. „Letošní naměřené maximální teploty tuto hranici nepřekonaly,“ potvrdila Deníku Lenka Stašová z oddělení všeobecné klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.
Teplý vstup do léta, chladný konec
Dobřichovický rekord dosažený v měřicí stanici Zdeňky Polanecké, který o dvě desetiny stupně překonal do té doby nejvyšší hodnotu zaznamenanou v roce 1980 v Praze-Uhříněvsi, připomíná od roku 2013 mramorová socha teploměru. V roce 2015 obnovená poté, co si na původním díle mladičký pachatel otestoval zdatnost v kopání. Místní sochař Petr Váňa přitom od počátku počítal s možností úprav, když vytvořil metrový teploměr z italského bílého mramoru se vsazeným červeným mramorem představujícím rtuť. „Kdyby byl tento rekord někdy překonán, přidá se na rtuť další malá kostička z červeného kamene,“ plánoval autor. Mimochodem – rekordní nejnižší teplota, které byla zaznamenána právě v Dobřichovicích, pochází také ze stejného roku. Konkrétně 11. února 2012 tam měli 24,4 stupně pod nulou.
Tabulky rekordů se nepřepisovaly, byť příchod letních dnů letos těm, kteří mají rádi teplíčko, nabízel velké naděje. První letní den, za který se považuje teplota 25 stupňů a více ve výšce dva metry nad zemí, se přihlásil už 31. března. Tehdy meteorologové zaznamenali rekordy na 79 z celkového počtu stanic 156, které měří nejméně 30 nebo více let. Překročení 25stupňové hranice zaznamenaly Dobřichovice, dále Neumětely na Berounsku a Praha-Karlov. Bylo to vcelku neobvyklé, ale ne výjimečné – nejčasnější letní den v kalendářním roce byl zaznamenán v Čáslavi 21. 3. 1974 s hodnotou 25,4 stupně Celsia (a historický rekord pro březen s teplotou o dvě desetinky vyšší zaevidovali v Poděbradech 31. 3. 1968).
Říká se ale, že jedna vlaštovka jaro nedělá – a totéž platí o příchodu letních dnů na jaře. Nakonec byly červenec a srpen na území České republiky jen mírně teplejší než normál období 1981–2010. Průměrná teplota, celostátně 17,9 stupně Celsia, zmiňovaný normál převýšila o 0,9 stupně. „Letošní léto se tak zapsalo společně s létem v roce 2010 jako 10.–11. nejteplejší od roku 1961,“ připomněla Stašová k porovnání v rámci posledních 50 let. Ve Středočeském kraji, kde průměrná teplota dosáhla 18,4 stupně, byly letošní prázdniny v rámci půlstoletí 13.–15. nejteplejším létem – společně s roky 2012 a 2020. „Nejteplejší léto ve Středočeském kraji a Praze bylo v roce 2019 s průměrnou teplotou 20,3 stupně Celsia a nejchladnější pak v roce 1978 s průměrnou teplotou 15,3 stupně,“ nabídla Stašová dlouhodobější srovnání.
Z jejích údajů plyne, že jestliže řada lidí vnímá letošní léto jako chladnější, „pokazil“ to zejména závěr prázdnin. Počátek letního období totiž důvod ke steskům nedával. „V červnu 2021 byla na území Středočeského kraje a Prahy průměrná měsíční teplota vzduchu 19,5 stupně Celsia; o 3,0 stupně vyšší než normál 1981–2010,“ nabízí Stašová konkrétní data. Červenec s průměrnou teplotou 19,1 stupně přinesl odchylku od normálu +0,6 stupně. Až chladný srpen s průměrnou teplotou 16,7 stupně měl odchylku zápornou: -1,3 stupně.
Pršelo víc, než je běžné
Měření srážek ukazuje, že v letním období spadlo na území České republiky 300 milimetrů srážek, což představuje 121 procento normálu 1981–2010. „Spadlo o 22 mm méně srážek než vloni a letošní léto je na území republiky sedmé nejdeštivější od roku 1961,“ nabízí Stašová porovnání. Střední Čechy a Praha, kde za letní období spadlo 285 milimetrů srážek, měly deváté nejdeštivější léto za padesát let. Nejvíc během letních měsíců napršelo v roce 1966: 367 milimetrů; naopak nejméně srážek přineslo letní období roku 1990: jen 107 milimetrů.
Od června do srpna spadlo ve všech třech měsících ve středních Čechách a v Praze více než sto procent normálu 1981–2010. V červnu s 95 milimetry to bylo 136 procent normálu, v červenci se 107 milimetry 130 procent – a v srpnu spadly 83 milimetry, což představuje 111 procent normálu 1981–2010. Nicméně jestliže má řada lidí dojem, že letos pršelo nějak nebývale mnoho, je to spíš zdání, které plyne z porovnání s minulými lety. „Od roku 2014 evidujeme suché roky,“ řekla Deníku manažerka komunikace Českého hydrometeorologického ústavu Martina Součková.
Pokud jde o to, zda z vývoje počasí během léta lze usuzovat něco o tom, jaký bude podzim a zima, podle slov klimatoložky Stašové takto uvažovat nelze. „Vývoj počasí ovlivňuje příliš mnoho faktorů,“ zdůraznila s tím, že zkoušet cokoli odvozovat po vzoru někdejších pranostik by spíš odpovídalo věštění z křišťálové koule.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
