Příběh dvou jmenovaných mužů zní z dnešního pohledu neuvěřitelně. Udal je zrádce kvůli tomu, že rozvedli jeho manželství. Pírek jako soudce, Sedláček jako obhájce zrádcovy ženy. 

9. června 1942 Tomáše Sedláčka na základě udání vyšetřovalo gestapo. Výsledkem byl rozkaz, aby se 10. června 1942 dostavil do Kolína. Popraven byl v objektu pardubického zámečku 25. června 1942. Oba právníky měl udat konfident Alois Hrůza údajně proto, že Vladimír Pírek rozvedl jeho manželství a advokát Tomáš Sedláček zastupoval jeho manželku při rozvodu. Hrůza byl po válce odsouzen mimořádným lidovým soudem a popraven v objektu nymburského soudu.

Vizualizace přístaviště pro osobní lodě v Poděbradech
Přístaviště v Nymburce a Poděbradech se začnou stavět ještě letos

Na pardubickém popravišti zemřeli v červnu roku 1942 i starosta města truhlář Rudolf Jandák, přednosta okresního úřadu Jan Ježek a stavební rada Ladislav Kohout.

Pamětní deska věnovaná obětem nacismu už jednou na budově soudu byla. Bohužel se nedochovala a neexistuje ani přesné znění původního textu. O znovuumístění desky se zasloužila Marcela Pachmanová. „S prosbou o pomoc se na mne obrátili příbuzní pana Vladimíra Pírka. Od dětství se dobře znám s jeho vnučkou Marcelou Fialovou, vnuk Tomáš je nás soused, znala jsem i manželku popraveného, paní Vlastu Pírkovou. Pátrala jsem v archivech a mluvila s historiky. Jsem ráda, že deska se znovu vrací na původní místo, je totiž nesmírně důležité si připomínat, že během druhé světové války zahynula či byla popravena i řada občanů Nymburka,“ vysvětlila Marcela Pachmanová.

KDO BYLI POPRAVENÍ:

Vladimír Pírek se narodil dne 23. 9. 1904, byl to člen nymburského sokola a okresní soudce v Nymburce. Byl zatčen gestapem 14. června 1942 za údajné schvalování atentátu na Reinharda Heidricha. Jeho životní pouť drasticky ukončila poprava v pardubickém zámečku 30. června 1942.

Tomáš Sedláček se narodil 19. prosince 1887 v Bobnicích. Po ukončení studia si v Nymburce otevřel samostatnou advokátní kancelář. Byl to nejen advokát, ale i hasič. Od roku 1920 do roku 1931 byl jednatelem hasičské župy nymburské. Jeho zásluhou byl tehdy založen k uctění památky jeho otce Sedláčkův fond k podpoře vdov a sirotků po hasičích, jakož i župní pohřební pokladna hasičská.