Že se časem vrátíme k tradičním společenským zvyklostem, většina lidí nepochybuje – a netají se tím, že jejich přáním je, aby to bylo co nejdřív. Poněkud opatrnější je Jana Hoblíková Brouková, která vede v Rakovníku kurzy společenského chování. Míní, že zatím je obtížné odhadovat, nakolik bude mít současná situace vliv na společenské dění a etiketu poté, co se život vrátí do běžných kolejí.

Očekává však, že dopady koronaviru by za sebou mohly nechat i něco pozitivního: zkultivovat elektronickou komunikaci, což je dnes podoba většiny jednání. Včetně těch nejserióznějších a nejvážnějších, takže internet ztrácí punc zpola anonymní platformy pro zábavu, kde je dovoleno prakticky vše. Dnes vystupují do popředí pravidla takzvané netikety – tedy etikety na „netu“. Pravidla slušného chování v elektronickém prostředí.

Netiketa je teď v kurzu

Právě k rozvoji elektronické komunikace na dálku, tedy bez nutnosti dříve běžných osobních setkání, zřejmě týdny a měsíce života s omezeními kvůli koronaviru výrazně přispějí. „Osobně očekávám, že se v určité míře zůstane u videokonferencí a on-line setkání i v budoucnu; po opadnutí nouzového stavu. Právě proto bych se v současné chvíli zaměřila na pravidla netikety a elektronické/on-line komunikace,“ řekla Deníku Jana Hoblíková Brouková.

S posuzováním toho, jaké dopady na společenské dění za sebou koronavirové období zanechá, musíme podle jejích slov vyčkat, až budou umožněny společenské události mimo těch současných, nejosobnějších: pohřbů a svateb v omezené podobě. „Momentálně ve stavu rozvolňování zákazů a omezení opravdu neumím odhadnout, jak to ovlivní společenský život do budoucna,“ poznamenala.

Podání ruky? To je tradice

Jestliže ani v době nouzového stavu s omezením fyzického kontaktu a povinného nošení roušek řada párů nezapomněla na tradici prvomájových polibků, zdá se, že udržet si své postavení mají šanci třeba i objetí a polibek při vítání nebo loučení skupiny přátel či blízký kontakt při tanci. U návratu k podávání ruky pak zásadní otázka zřejmě nezní „zda“, ale „kdy“.

„Podání ruky považuji za natolik vžité do společnosti, že neočekávám nějakou změnu,“ míní Jana Hoblíková Brouková s odkazem na možné alternativy – třeba v podobě pozdravu máváním nebo úklonou. „Byť je pravda, že by to vyřešilo spoustu nepříjemností na téma "kdo komu podává ruku". Na nejvyšších úrovních při komornějších setkáních podání ruky v určité podobě pokračuje stále – velmi hezky to pojímá prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová,“ konstatovala.

Různé pohledy na pozdrav podáním ruky

- I když se našla za podání ruky náhrada – zpravidla dotek pěstí nebo loktů, případně sepnuté ruce s úklonou – ke stisku ruky se bezpochyby vrátíme, jakmile pomine krize spojená s výskytem koronaviru. Je to daleko srdečnější a přátelštější, než hygienický dotek. A o protějšku také hodně prozradí.
Ladislav Špaček, popularizátor společenské etikety

- Na dlaních máme stovky druhů bakterií a virů. Já jsem lidem přestal podávat ruku během epidemie nemoci SARS v roce 2003. Tvrdím, že jsem nachlazený, a tak ruku ostatním podávat nemusím.
Charles P. Gerba, mikrobiolog Arizonské univerzity

- Podávání ruky bude zpět do roka, možná roka a půl. Budeme fungovat v rámci vzorců etikety, které jsou historicky dány. I dnes bych dávala přednost spíše úkloně; dotýkání se lokty by spíš vynechala.
Jana Lévai, lektorka etikety