Krajské dotace na školy jsou podle slov Jermanové určeny pro malé obce, v nichž se hlavně na Praze-západ i Praze-východ bouřlivě staví a přibývá obyvatel, avšak bez toho, že by to provázel i rozvoj infrastruktury. Tyhle malé obce přitom daleko hůř než třeba právě Beroun dosáhnou na státní dotace – jednak proto, že nemají potřebný úřednický aparát, jednak kvůli samotnému nastavení dotačních programů.

Vyjít vstříc i větším městům by podle hejtmanky bylo možno v případě, že by kraj uspěl ve svém úsilí o změny v rozpočtovém učení daní – tedy pokud by se při přerozdělování peněz z daňových výnosů podařilo ve prospěch středních Čech dosáhnout změny na úkor krajů, které podobně bouřlivý rozmach nezažívají. Počet Berouňáků se hlavně díky mladým rodinám rozrůstá natolik, že do tří čtyř let bude podle Kůse třeba kapacitu škol rozšířit o zhruba tři sta míst.

Největším tématem diskuse představitelů Berouna s hejtmankou se ovšem stala doprava. Její přetíženost, jižní obchvat města, potřeba oprav mostů… Starosta připomněl, že nečeká, že uslyší konkrétní termíny, ale rád by měl potvrzeno, že kraj o problémech ví a pracuje se na řešení. Stranou pozornosti nezůstala ani aktuální situace v souvislosti s rekonstrukcí Plzeňské ulice, která je komunikací ve správě kraje. Hejtmanka přišla i s omluvou za dopravní komplikace. „Zákon nás tlačí soutěžit na nejnižší cenu,“ vysvětlila, co je rozhodující při výběru dodavatele.

V Berouně se hejtmanka nesetkala jen s domácími. Měla tam schůzku i se starostou od sousedů: s Jindřichem Vařekou (ANO) z Příbrami. Ještě před příjezdem do Berouna zavítala do Hořovic na veřejné slyšení k obchvatu.