Kliknutím zvětšíteV případu údajných korupčních manipulací se zakázkami Středočeského kraje, spojovaných především se jménem někdejšího hejtmana Davida Ratha, dospěl k rozhodnutí Ústavní soud ČR. Jako zjevně neopodstatněnou odmítl stížnost Ratha a další čtveřice lidí souzených společně s ním proti verdiktu Nejvyššího soudu ČR, schvalujícím v této kauze využití poli cejních odposlechů.
S těmi nejprve pracoval středočeský krajský soud, který uznal vinu všech 11 obžalovaných a rozdal jim tresty od podmínek až po dlouhé pobyty ve vězení. Nejpřísněji potrestal právě Ratha (jenž od počátku trvá na své nevině a na tom, že je obětí vykonstruovaného politického procesu); v létě roku 2015 mu vyměřil odnětí svobody v trvání 8,5 roku a citelný peněžitý trest. Následně tento první verdikt v neveřejném jednání na podzim roku 2016 zrušil odvolací senát Vrchního soudu v Praze a vrátil krajskému soudu k novému projednání. S tím, že odposlechy nebyly řádně povoleny a odůvodněny – jejich pořízení je tudíž nezákonné, a tak k nim nelze přihlížet.
V novém procesu krajský soud verdikt loni v červnu v podstatě zopakoval – a to i s odkazem na odposlechy. Nejvyšší soud ČR v Brně totiž mezitím rozhodl, že odposlechy jsou v pořádku: lze s nimi pracovat a u soudu využít jako důkaz. Vyhověl tak stížnosti tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Právě proti tomuto výroku z roku 2017 se ohrazovala pětice stížností, jež odmítli ústavní soudci. Původně bylo podáno dokonce sedm stížností; dva předkladatelé je však vzali zpět.
Jasné stanovisko ústavních soudců je významným signálem předcházejícím pondělnímu zahájení jednání Vrchního soudu v Praze, který bude projednávat odvolání proti v pořadí druhému verdiktu krajského soudu z roku 2018. Jak se bude jednání vyvíjet, je předem těžké předvídat – nicméně předseda odvolacího senátu Pavel Zelenka (právě ten, který v roce 2016 podepsal rozhodnutí o vrácení kauzy k novému projednání před krajským soudem kvůli využití údajně nezákonných odposlechů) termíny jednání rozplánoval s přestávkami až do 27. června. Rath, který už v minulosti přirovnával svůj osud k Miladě Horákové, jistě neopomene upozornit, že se bude rozhodovat právě v té jednací síni – v budově vrchního soudu největší – kde se odehrávaly i takzvané politické procesy a kde verdikt o uložení trestu smrti vyslechla také Horáková. Před 69 roky, a to téměř na den přesně: 8. června 1950.
Záležitosti kolem Ratha a krajských zakázek jsou však v současné době rovněž předmětem jednání u Krajského soudu v Praze. Ten nyní řeší takzvanou druhou větev kauzy, v níž vedle jednotlivců čelí obžalobě i firmy; velkou pozornost v minulosti vyvolalo, že mezi nimi figuruje i stavební gigant Metrostav. Obžalovaní, z nichž část se shoduje s lidmi souzenými v rámci první větve (včetně Ratha a jeho blízkých spolupracovníků manželů Kotových), odmítají, že by se dopouštěli toho, co je jim kladeno za vinu. Rath se označuje za zcela nevinného, třeba Petr Kott odmítá vinu „ve smyslu obžaloby“.
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
