Ve čtvrtek plánujete oslavu narozenin, jak jste strávila narozeninový den?

Narozeniny jsem nikdy extra neslavila, neměla jsem žádnou oslavu. Proto jsem prohlásila, že oslavu nechci, ale potom mně to přece jenom bylo líto, takže jsem pozvala nejbližší přátele. Nakonec se to trochu rozrostlo, ale těším se, že se uvidím se spoustou lidí. A uvidím ty, které chci vidět pohromadě.

Co vás na programu návštěvy Středočeského kraje nejvíce zaujalo?

Začnu od konce. Na mě působil velice příjemně hospic v Čerčanech. Navštívila jsem několik hospiců, a i když smekám před všemi, kteří se starají o klienty, tenhle má navíc příjemné prostředí. Je to dáno i tím, že je tu stacionář. Klienti, kteří ho navštěvují, se mohou věnovat mnoha aktivitám.

Baví vás poznávat republiku na prezidentských návštěvách?

Baví mě poznávat nové lidi a možnosti. Protože se pohybujeme po objektech, které patří do sociální oblasti, snažím se pomoci tam, kde mohu a kde je zájem.

I díky návštěvám sbíráte podklady pro to, jak pomoci?

Proto to vlastně děláme. Navštěvujeme zařízení, a pokud se domluvíme na pomoci, zrealizujeme ji. Pokud to jde.

Jak na vás působila nedávná návštěva Vatikánu?

Ohromně. Je to zážitek setkat se s papežem. Pro mě to bylo na celý život. On jako osoba je nesmírně charizmatický muž. Navíc si získává mnoho příznivců, protože se chová civilně. S manželem se setkal osobně mezi čtyřma očima a my potom jako další delegace jsme mu byli pouze představeni.

Jaké to je mít za sebou lidi z ochranky dva kroky za sebou?

Je to příjemné, cítíte se bezpečně. Za ty dva roky jsme si zvykli na vzájemné působení. Svoji práci dělají natolik diskrétně, že si toho nepovšimnu.

Do jaké míry vás vytěžuje funkce první dámy?

Dělám ji naplno. Měla jsem před tím svoje soukromé zaměstnání, k tomu se vrátit bohužel nemůžu, ale zase jsou tu jiné možnosti. Tím, jak navštěvujeme sociální zařízení, můžeme pomoci třeba radou a to ráda udělám.

Nesvazují vás hradní povinnosti?

Vidím v tom možnosti, jak někoho a něco poznat. Je to svým způsobem služba národu, služba všem.

Jak těžké je postavení první dámy?

Každý den je jiný. I když si něco naplánujete, zjistíte, že třeba musíte trošičku improvizovat. Není to pravidelný život. Není to od pondělí do pátku, jsou to soboty a neděle. Nevím, jestli tyto zkušenosti jsou přenosné, nebo ne.

Zapojujete vaši dceru do hradního programu?

Na začátku řekla, že reprezentační povinnosti přenechává matce. Loni odmaturovala, to znamená, že dál bude pokračovat ve studiu. Neumím si představit, že by dokázala obě věci skloubit. Myslím, že když se něco dělá naplno, vždycky je jedna ze dvou ošizená.

Jak volba vašeho manžela změnila váš rodinný život?

Docela hodně. Z role důchodce přešel na roli, která ho docela vytěžuje. Já jako manželka jsem vytížená též. Nemůžu říct, že bychom se nyní viděli častěji. Čas na rodinný výlet asi nemáme, každý má svoje aktivity, ale od času se sejdeme a musím říct, že je to příjemné.

Překvapují vás některé jeho výroky?

Docela často překvapuje. Filtrování těchto informací je jedna věc, druhá je ta, že máme demokracii a každý může vyjádřit svůj názor. Jak si to potom čtenář přebere, je jeho věc. Jsem osoba zasvěcenější, než čtenář, takže k tomu nepřistupuji tak kriticky. Třeba za tím něco bylo, interpretace může být zkreslená.

Co bystě ještě jako první dáma chtěla stihnout?

Chtěla bych se vytížit tam, kde je třeba bez ohledu na to, jestli mám nějakou nadaci, nebo ne. Prostě podat pomocnou ruku.

Co vás v poslední době potěšilo?

Dneska mě potěšilo, že je hezké počasí. Jsou to drobné radosti. Člověk, když je starší, rozumí moudrům a potěší ho úsměv a hezké slovo. To tak je a člověk k tomu léty zkušeností dospěje.

Čtěte také: Návštěva první dámy: to jsou hodiny příprav