A ani jejich pravomocné rozhodnutí nejspíš konec kauzy nepřinese. Dá se ještě očekávat podání žaloby ke správnímu soudu. Jak ostatně jinak, když má jít o stamiliony. A lze očekávat, že kroky středočeských měst by se mohly stát inspirací i pro kolegy odjinud.

Částky, z nichž se až tají dech

O stovkách milionů korun je alespoň řeč v případě čáslavské skládky. Tam představitelé města dospěli k výpočtům, že jen za rok 2018 – platby lze přitom doměřit až za tři roky zpětně – by město mělo mít nárok na 236 milionů korun; to je zhruba dvacetinásobek částky, již v posledních letech skutečně dostává do svého rozpočtu. Navíc Čáslavští ve svých kalkulacích ještě hovoří o dalších 429 milionech korun, jež by měl obdržet Státní fond životního prostředí ČR.

Zástupci Hořovic, kteří v úterý nechyběli na mimořádné tiskové konferenci v Čáslavi, kde tamější radnice prezentovala své stanovisko, uvedli, že jejich město nyní stejným způsobem snaží získat 25 – 30 milionů. Zaznělo tam navíc, že zájem o další peníze ze skládky by měli také v Benátkách nad Jizerou – protože však tamější radnice nepatří (na rozdíl od Čáslavi i Hořovic) mezi úřady obcí s rozšířenou působností, jedná v té věci s mladoboleslavským magistrátem.

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která skládky provozuje, tyto údaje i úvahy odmítá. Trvá na to, že odváděné poplatky jsou v pořádku; původcům odpadu jsou vyměřovány řádně a následně odváděny.

Hodně náročné zjišťování

Radnice v Čáslavi a Hořovicích si nicméně za svými požadavky stojí. Krajský úřad potvrdil, že již požádaly o doměření poplatků původcům odpadů. Odbor životního prostředí na kraji nyní rozhoduje ve správních řízeních. Vyžádá si stanoviska zainteresovaných subjektů (zejména společnosti AVE CZ odpadové hospodářství jako provozovatele skládky i jako jednoho z původců a státního podniku DIAMO); následně pak rozhodne.

Jaké budou jeho verdikty, zatím nelze předjímat. Je možné pouze odhadovat, kdy bude znám výsledek: u dvou žádostí o vyměření poplatků z Čáslavi je to do 20. prosince. Správní orgán má povinnost vydat rozhodnutí do 30 dnů – k tomu se však připočítává až 30 dalších dnů, pokud se jedná o zvlášť složitý případ. A komplikovanost projednávané záležitosti hovoří jasně: lhůta pro rozhodnutí je v tomto případě 60denní.

Na tiskovce svolané v Čáslavi 29. října, tedy týden po předání žádostí doměření poplatků za uložený odpad krajskému úřadu, starosta Vlastislav Málek (nez.; Čáslav pro všechny) informoval, že k domněnce o nesrovnalostech při vyměřování zákonem stanovených poplatků původcům odpadů vedla informace o milionové pokutě uložené Českou inspekcí životního prostředí provozovateli skládky za chyby v evidenci.

Úvahu, že jsou-li nedostatky v papírech, budou nesrovnalosti i ve vybírání poplatků, jež jsou zčásti odváděny městu, podle starostových slov ještě umocnila zjištění, jak se postupně příjmy města z poplatků vybraných na skládce snižují – ze zhruba 23 milionů korun v roce 2010 až na méně než 14 milionů v posledních dvou letech (byť provozovatel skládky nabízí vysvětlení: lidé více třídí, mění se struktura odpadů…). Město tedy rozjelo rozsáhlou kontrolu, z níž se vykulila čísla o devíti cifrách.

Málek současně netají, že pokud by se podařilo získat peníze navíc, s jejich využitím by si vedení města vědělo rady. Aktuálně čáslavská radnice navrhuje krajskému úřadu, aby rozhodl o doměření poplatků u dvou největších dohledaných původců odpadu; v souhrnu jde o 133 milionů. Tajemník městského úřadu Martin Ronovský uvedl, že stejně chce město přistupovat i k dalším určeným původcům odpadu.

Z dokumentů, jež má radnice k dispozici, vyplývá, že se jedná celkem o 202 firem a dalších subjektů s takzvaným identifikačním číslem a 17 obcí; konkrétně identifikovat se nepodařilo pouze jednotlivce – občany celkem 65 obcí, kteří přivezli pouze zanedbatelné množství odpadů. Ti se tedy požadavků na doměření poplatku obávat nemusejí.

V tom se přístup Čáslavi liší od původních úvah Hořovických vycházejících z toho, že pro vylepšení kondice městské pokladny je žádoucí vybrat jednoho nejvýznamnějšího plátce; mezi těmi menšími, jichž by se případné doměření poplatku také mohlo týkat, ostatně figuruje i třeba městem zřizovaná škola. Nyní mají v Hořovicích v merku dalších 20 původců odpadu. Podle čáslavského tajemníka Ronovského je však nutný jednotný postup: vůči všem stejně.

Poměrně komplikovaná je i samotná podstata sporů o peníze. Příjemci peněz z poplatků, jež vyměřuje a vybírá provozovatel skládky, jsou město (z takzvané základní složky) a Státní fond životního prostředí ČR. Poplatkům ale nepodléhá materiál, který je na skládce dále využit jako konstrukční prvek a technické zabezpečení (tedy například pro budování cest či zpevňujících prvků nebo zemina na překrývání odpadu, aby vítr neodnášel papíry a igelity či nedocházelo požárům).

Navíc je náročné propojovat údaje o dovezeném materiálu se záznamy o tom, jak s ním bylo dále naloženo. V posuzování nadějí na dodatečné získání vyšších příjmů z poplatků se tak město nespoléhalo pouze na úsudek radničních právníků a mínění starosty, který je sám právníkem. Nechalo si také vypravovat posudek od pražské advokátní kanceláře Kruták & Partners, bylo rovněž v kontaktu i s ministerstvem životního prostředí. A své šance vidí tak, že se nyní pouští do boje.

Firma pochybení odmítá

K situaci kolem skládky v Čáslavi a k tamější tiskové konferenci získal Deník vyjádření společnosti AVE CZ odpadové hospodářství. Nynější provozovatel skládky upozorňuje, že postupuje v souladu se všemi dotčenými právními předpisy i vydanými povoleními.

„Vybudování skládky v Čáslavi iniciovalo samotné město Čáslav, které skládku postavilo – a v minulosti dle jím získaných povolení i provozovalo. Neexistuje důvod pro vtahování společnosti AVE CZ do politických bojů v rámci města a diskuzí o existenci skládky v Čáslavi,“ sdělila mluvčí firmy Pavla Ivácková. Pravdou je, že jak v Čáslavi, tak v Hořovicích bylo k těmto záležitostem v minulosti možno zaznamenat odlišnosti v názorech jak na úrovni koalice/opozice, tak vedení současné/předchozí.

Ivácková trvá na tom, že společnost AVE CZ při provozu čáslavské skládky dodržuje všechny podmínky stanovené zákonem o odpadech i integrovaným povolením vydaným krajským úřadem. „Za těchto podmínek přijímá na skládku odpady a další materiály, jakož i vybírá a odvádí příslušné poplatky. Veškeré činnosti na skládce tak probíhají podle závazných aktů a rozhodnutí státních orgánů,“ konstatovala mluvčí.

Uložení pokuty Českou inspekcí životního prostředí za nedostatky v evidenci firma nepovažuje za konečné, byť rozhodnutí inspekce pravomocně potvrdilo ministerstvo životního prostředí. Ještě totiž nerozhodl správní soud o podané žalobě.