Kliknutím zvětšíteMetropole již neporoste do šířky, zástavba bude hustší a vyšší. S takovou variantou počítá návrh Metropolitního plánu. „Rozpínání města je neekologické a neekonomické. Praha je jedno z nejřidčeji osídlených velkoměst Evropy, má 25 obyvatel na hektar, přestože víme, že město začíná nejlépe fungovat při 100 obyvatelích na hektar. V takových městech je efektivní provozovat MHD, daří se obchodům a restauracím. Lidé se navíc potkávají a rádi se pohybují pěšky. Říká se tomu město krátkých vzdáleností,“ vysvětluje důvody současné podoby plánu mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha.
Ceny bytů porostou
Návrh se ale setkal i s řadou kritiků. Jedním z nich je i Petr Ryska ze spolku Praha Neznámá. „Pokud vezmeme souvisle zastavěnou plochu, tak je Praha srovnatelná s evropskými městy se stejným počtem obyvatel. Tudíž zahušťováním vnitřních částí Prahy bychom se dostali na vyšší hodnoty, než mají srovnatelná města, a došlo by ke značnému zhoršení kvality bydlení,“ domnívá se Ryska.
Hrozí totiž podle něj, že zastavením přirozeného růstu města do šířky budou ceny nemovitostí v metropoli nadále stoupat až do míry, kdy budou pro obyvatele nedosažitelné. Kdo bude chtít bydlet ve svém, bude proto muset volit místa za hranicemi Prahy, což způsobuje dopravní zácpy a problémy s parkováním na okrajích města. Přestěhováním obyvatel za hranice města pak Praha přichází i o daňové příjmy.
Změňte brownfieldy
Proměnou brownfieldů podle IPR ale Praha nabízí dostatek prostoru v zástavbě i ve svých současných hranicích. „Brownfieldy jsou dobře napojeny na dopravní i technické sítě a jsou blízko centra,“ oponuje Vácha. Mezi brownfieldy, které se časem změní v rezidenční oblasti, patří Nákladové nádraží Žižkov, Ruzyně, Smíchovské nádraží nebo Rohanský ostrov.
Právnička ze sdružení Arnika Vendula Záhumenská ale před přílišným zahušťováním míst varuje. „Většinu obyvatel Prahy dnes trápí nadměrná doprava, hluk a znečištění ovzduší. Metropolitní plán nemůže jen tak přivést do určitého území tisíce nových obyvatel,“ myslí si Vendula Záhumenská a poukazuje na to, že plán nevymezuje na těchto územích konkrétní plochy pro školy, lékařská zařízení ani parky. Navíc se obává, že další výstavba v centru a jeho okolí nijak s cenami bytů nehne, protože tyto lokality jsou atraktivní pro krátkodobé pronájmy a ke spekulacím.
Zájem je o okraje
Ne všichni Pražané ale chtějí žít v centru a jeho širším okolí, naopak v posledních desetiletích přibývají obyvatelé ve Štěrboholích, Měcholupech nebo Březiněvsi. Podle Petra Rysky by proto mělo město vyčlenit i další plochy na svém okraji určené k nové výstavbě. „Jako nejvhodnější rozvojová plocha se jeví využít celé území mezi stanicí metra Stodůlky a Pražským okruhem, Sobín, oblast Holyně, Slivenec, Lochkov. Pro rodinné domy je vhodná oblast Křeslic, Kolovrat, plocha mezi Písnicí, Cholupicemi a Točnou, od Lipenců až k hranici Prahy. Na východním okraji pak území Běchovic, Újezdu nad Lesy, Kolodějí, Dolních Měcholup a Dubče,” vyjmenovává Petr Ryska. Mohlo by to podle něj zabránit rozšiřování satelitní výstavby třeba v oblasti Polabí, kde domy nahrazují pole s kvalitní půdou.
6
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
