Sázavská sklárna chce přilákat víc známých umělců

Neznamená to ale, že ve sklárně, historicky spojené se jménem Kavalier, by sázeli výhradně na profesionály, vyplývá z informací Jaroslavy Tůmové z týmu obecně prospěšné společnosti Posázaví.

„V nabídce unikátního zařízení, které vzniklo rekonstrukcí sklářské huti z roku 1882, zůstanou i nadále také tvůrčí dílny pro laickou veřejnost,“ ujistila. Už na nejbližší týdny se chystají kurzy rytí skla, výroby skleněných šperků a drobných vitráží tiffany technikou, pískování skla, vinutí perel nad kahanem – a v nabídce jsou také klasická vitráž, broušení a leštění skla i slinování neboli vytváření motivů z nařezaných barevných skel, následně zpracovaných v peci. Tohle vše ještě během ledna – a vesměs určeno i pro začátečníky.

Bouřlivý vítr zasáhne skoro celý kraj. Kromě Mladoboleslavska

Provoz se může zaplatit

Václav Pošmurný, nový ředitel obecně prospěšné společnosti Cesty skla, která sklářské centrum v Sázavě provozuje, se nicméně netají tím, že cílem je také získat peníze: vydělat na provozní náklady i na investice potřebné pro obnovu. „Objekt je v provozu tři a půl roku – a už potřebuje nějakou údržbu a opravy,“ vysvětlil s tím, že i neziskovka, která si klade za cíl dostat české sklo do povědomí, se musí chovat ekonomicky. A Pošmurný je přesvědčen, že centrum má na to, aby se stalo finančně soběstačné. Dnes se to zdá jako sen: povoz je závislý na Nadaci Josefa Viewegha, která centrum za pomoci evropských dotací vybudovala, a na dárci podporujícím její činnost.

Jak dosáhnout změny? „Chceme zvát architekty, pořádat setkání s odbornou veřejností. Hledáme cestu, jak vyrábět na míru prostoru huti i aktivitám, které v ní děláme,“ plánuje nový ředitel.

„Velkou výhodou je, že na jednom místě máme většinu sklářských technologií,“ zdůraznil a připomněl, že i díky tomu huť už nyní spolupracuje s významnými výtvarníky. Včetně úspěšných českých sklářů Vladimíra Kleina či Martina Janeckého nebo světoznámého Janusze Poźniaka. Ten dokonce v červenci 2014 vytvořil historicky první dílo pro Skleněný poklad – soubor designových kousků, jež v Sázavě vytvářejí skláři z celého světa, kteří tam přijíždějí tvořit (a z něhož se každoročně několik děl vydraží ve prospěch huti).

Prvnímu středočeskému miminku roku přivezla hejtmanka dárky

Nabídka pro legendy i dorost

Pošmurný chválí práci své předchůdkyně Martiny Kulhavé, jejíž zásluhou se o sázavské huti v odborných kruzích hodně ví. Zdejší vybavení (zahrnující vedle pánvových pecí a dílen s pecemi na tavenou plastiku také brusírnu, malírnu, rytebnu a fotoateliér) tak výtvarníci využívají. Nový ředitel ovšem plánuje, že pozoruhodného skla by zde mohlo vznikat mnohem více; vidí velký prostor k rozvoji vlastní výroby. „Samozřejmě ne klasické sériové, tomu není provoz uzpůsobený; vždycky to budou limitované edice ve spolupráci s designéry a architekty a tvorba na zakázku,“ upřesnil.

Vedle známých sklářů chce však stále více lákat i ty nejmladší – včetně studentů vysokých i středních uměleckých škol – a také možný sklářský dorost: pokračovat tedy budou i vzdělávací programy pro základní školy, a dokonce i pro mateřinky.

Budoucnost sklářského centra plánuje programátor

Nový ředitel Centra sklářského umění Václav Pošmurný sám sklářem není. Jeho specializací je oblast turistického ruchu a managementu. Původně pracoval jako programátor CNC obráběcích strojů. Působil ale také jako zástupce starosty obce Chotýšany na Benešovsku, přičemž se podílel na vzniku svazku obcí CHOPOS – a nakonec se stal prvním pracovníkem tohoto mikroregionu.

Jako organizátor spolupráce s partnery z neziskového sektoru i z podnikatelských kruhů stál u zrodu obecně prospěšné společnosti Posázaví, která vznikla v roce 2004. Záhy se stal jejím ředitelem. O čtyři roky později odešel na post ředitele krajské akciové společnosti STIS – Středočeské turistické a informační služby – kterou pomáhal zakládat.

Povolební politické třenice v době, kdy hejtmana Petra Bendla (ODS) vystřídal David Rath (ČSSD), vedly k jeho odvolání, a tak se v roce 2009 vrátil jako konzultant do Posázaví.

Po deseti měsících odešel a působil jako nezávislý konzultant; nepřehlédnutelné jsou především jeho práce pro Národní síť Místních akčních skupin ČR či vedení vyjednávacího týmu pro programové období EU 2014–2020. Do Posázaví se následně vrátil – a od roku 2014 do poloviny loňského ledna opět působil na postu ředitele. Nyní tuto obecně prospěšnou společnost vede Bohuslava Zemanová (ta stála v čele už v letech 2008–2014 a po návratu Pošmurného do ředitelského křesla působila jako jeho zástupkyně).

Veřejná doprava v Praze si prodlouží prázdniny. Nejsou lidi