Nezřídka se přitom stane, že aby se dočkal úlevy, musí pacient „pod kudlu“: léčba vyústí až v operaci. Ta se dnes provádí většinou laparoskopicky; bez nutnosti velkého řezu skrz břišní stěnu. Postačí několik otvorů pro zavedení minikamery a nástrojů. Pacient bývá brzy fit a záhy se může vrátit k běžnému životu.

Stovky výkonů ročně

Shrnující údaje o operacích, jimž se odborně říká laparoskopické cholecystektomie, které nemocnice vykázaly zdravotním pojišťovnám za rok 2016, se Deníku podařilo získat od Kanceláře zdravotního pojištění. Z tohoto přehledu plyne, že laparoskopické operace žlučníku prováděly středočeské nemocnice doslova po stovkách. Pro chirurgické týmy se jedná o běžnou rutinu: většina nemocnic v kraji udělá takových zákroků od stovky do dvou set ročně. A v průměru si pacient poleží na lůžku pět a půl dne.

Statistiky nicméně naznačují značné rozdíly. Laik by nejspíš řekl, že když už by si žlučník musel nechat ufiknout, raději by volil nemocnici, kde se těchto zákroků dělá nejvíc. Má to logiku: čím víc pacientů lékař odoperuje, tím je zběhlejší – a zkušenost přináší lepší výsledky.

Důkladnější pohled na čísla nicméně ukazuje, že hodnotami, které pacienta potěší, se mohou pochlubit i menší nemocnice. Třeba délka pobytu: běžně je to mezi pěti a šesti dny, ale mělnická nemocnice vykazuje 4,04 a Klinika Dr. Pírka v Mladé Boleslavi 4,16. Navíc je u nich potěšující i pohled na sympaticky nízké procento komplikací.

Takové srovnání slyšel ve středu ředitel mladoboleslavské kliniky Stanislav Najman od Deníku poprvé – a netajil, že ho těší. „Pětadvacet let se snažíme budovat takto fungující systém a třeba administrativní věci řešit ambulantně; chceme obtěžovat pacienta hospitalizací co nejméně a přijímat ho v den operace a ne předem,“ konstatoval.

Dále zmínil, že všichni operatéři jsou plně vzdělaní a mohou pracovat samostatně; na rozdíl od velkých nemocnic však klinika nemá kredit k výchově mladých kolegů, kteří teprve získávají praxi v oboru. I to s sebou nese větší rychlost. „Roli tedy hraje jak profesionalita, tak systém práce,“ konstatoval. Upozornil však, že by se našla i spousta dalších vlivů.

O souvislostech se podrobně zmínil Martin Cajthaml, zástupce primáře chirurgického oddělení hořovické nemocnice, kde dosáhli průměrné délky hospitalizace 4,46 dne. Odkázal na dodržování protokolu ERAS (Enhanced recovery after surgery). Tento koncept představuje soubor zásad, jejichž dodržováním lze snížit operační stres, urychlit pooperační zotavení a rychle obnovit fyziologické funkce organismu.

Laparoskopické operace žlučníku.Zdroj: DENÍK

„Mezi základní postupy, které se uplatňují i při této konkrétní operaci, patří zkrácení doby hladovění kolem operace na nezbytné minimum, šetrná operační technika, zkrácení doby pobytu na lůžku na nezbytné minimum, důsledná léčba bolesti, zkrácení doby zavedení invazivních vstupů na nezbytné minimum – a samozřejmě i zkrácení doby hospitalizace na nezbytné minimum,“uvedl Cajthaml.

S tím, že daný postup zároveň vede i ke snížení počtu pooperačních komplikací. „Nezbytnou podmínkou k úspěšné aplikaci tohoto protokolu je proškolený a sehraný tým lékařů, sester i pomocného personálu, kteří se o pacienty starají,“ upozornil dále.

Delší doba zkracuje

Doba hospitalizace je sice z pohledu pacienta důležitá, samotná čísla však ještě nemusí vypovídat o kvalitě péče. Deníku to vysvětlila Hana Kopalová z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, kde mají v rámci kraje jednu z nejvyšších hodnot: 6,66 dne. „Je to tím, že na našem pracovišti operují i akutní záněty,“ vysvětlila.

Jde o praxi odlišnou od jiných pracovišť, kde je pacient nejprve léčen léky – a následně jde na plánovaný výkon. „U nás se i akutní stavy řeší ihned operativně – a s tím je spojen i delší pobyt v nemocnici,“ konstatovala. Zdůraznila však, že ve výsledku má pacient problém po kratší dobu.

Klaudiánova nemocnice ve statistikách zaujme i výší průměrného věku pacientů 56,06 roku; běžně je to o tři i více let méně. K tomu Kopalová podotkla, že to prostě vyšlo podle toho, jací pacienti přicházeli. „My si je nijak nevybíráme,“ řekla Deníku. Poznamenala však, že nemocnici si možná vybírají pacienti: právě kvůli tomu, že akutní stavy řeší ihned a nečeká, až budou zaléčeni léky.

Komplikace moc neprozradí

Lákavý, byť pro laické hodnocení velmi ošemetný údaj se vztahuje k procentu následných komplikací. Tuto hodnotu měla v rámci kraje rekordně nízkou Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově (0,47), následovaná Oblastní nemocnicí Kladno (0,81) a nemocnicí v Nymburce (0,90). Běžně tyto hodnoty poletují zpravidla mezi třemi a osmi procenty, avšak mohou se šplhat i výš.

Je však třeba zdůraznit, že nízké číslo může pro nemocnici znamenat chválu – naopak číslo vysoké nemusí nic vypovídat o jakémkoli problému. Komplikace se mohly objevit v souvislosti s řadou možných vlivů, do nichž lékaři nemohli zasáhnout – nejčastěji jde o dopady dalších diagnóz konkrétního pacienta.

Jak operují žlučníky na chirurgii nemocnice v Kladně?Co mohou pacienti očekávat, přibližuje primář chirurgického oddělení Oblastní nemocnice Kladno Ronald Pospíšil:

- V dnešní době už je standardem miniinvazivní operace, tedy odstranění žlučníku laparoskopicky.

- Prakticky u všech pacientů, kteří jsou jak plánovaně, tak akutně indikováni k odstranění žlučníku, zahajujeme operaci laparoskopicky. Na druhé straně k výkonu přistupujeme s vědomím, že se jedná o operaci a musí být provedena s maximální bezpečností pro pacienta a minimálním rizikem vážných pooperačních komplikací včetně trvalých následků. Proto v případech jako jsou například anatomické anomálie, nejasnosti, nenadálé situace během operace nebo při těžkém zánětlivém postižení žlučníku a okolních tkání převedeme výkon na otevřenou techniku s cílem zajistit maximální bezpečnost pacienta.

- Dalším naprosto zásadním faktorem je složení operační skupiny. Jak v případě plánované operace, tak akutní operace v době pohotovostní služby je bez výjimky u laparoskopické operace přítomen minimálně jeden plně erudovaný a zkušený chirurg, který je další zárukou bezpečné operace. Dále v případě nenadálých situací při samotném výkonu (těžké zánětlivé postižení, anatomické nejasnosti atd.) je k výkonu na operační sál přivolán primář oddělení nebo jeho zástupce tak, aby situace byla vyřešena s maximálním profitem pro pacienta.

- Uvedl jsem alespoň některá podstatná opatření z celého souboru postupů a vnitřních pokynů, kterými se snažíme minimalizovat komplikace u tohoto nejčastějšího chirurgického výkonu, kterým laparoskopická cholecystektomie je.

Zdroj: Oblastní nemocnice Kladno