Předseda vlády se dotkl i tématu zdravotnictví – jak v souvislosti s přístroji pro nemocnice, tak zmínkou o trvajícím záměru státu vybudovat novou nemocnici na kraji Prahy v Letňanech; na pozemcích směněných s hlavním městem Prahou. Tyto plány se před časem v kraji setkaly s nesouhlasem s tím, že nemocnice zřízená prakticky na pomezí by mohla představovat hrozbu pro nynější struktury zdravotnických zařízení ve Středočeském kraji.

Peníze na trouby do země

Zatímco Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se zaměřili na dotační tituly jako celek – podle slov náměstka hejtmanky Gabriela Kovácse (ANO) se podařilo výhodně domluvit podmínky pro čerpání finančních prostředků od Evropské unie, což celé republice i Středočeskému kraji otevírá řadu příležitostí – ministr pro životní prostředí Richard Brabec mimo jiné představil nové fondy umožňující řešení infrastrukturních projektů v oblasti vodovodů a kanalizací. To starosty mimořádně zajímá; stejně jako možnost kombinace prostředků od státu s krajskými dotacemi v této oblasti. Ministr průmyslu a obchodu i dopravy Karel Havlíček zase ve své řeči nabídl ujištění, že s dostavbou dálnice D3 přes střední Čechy stát počítá.

Účast obvyklou při předchozích šesti setkáních se starosty sice tentokrát poznamenala koronavirová opatrnost, i tak se ale do Clarion Congress Hotelu v pražských Vysočanech sjelo tři a půl stovky představitelů středočeských obcí a měst (další pak mohli sledovat videopřenos). Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) zdůraznila, že účastníci dodržovali všechna pravidla stanovená hygienou. „Proto jsme tu všichni v rouškách“ vysvětlila. Koronavirus a s ním spojená omezení ostatně zasáhly i do termínu: původně se totiž počítalo s tím, že se toto setkání uskuteční již v květnu nebo v červnu.

Krajské řešení i pro obce

Zástupci obcí a měst si však z Prahy odvezli i další nabídky. Třeba náměstek hejtmanky Kovács se ohlédl za prvním ročníkem participativního rozpočtu kraje, který může mít pro obce a města význam nejen z pohledu místních projektů, na jejichž uskutečnění se z něj podařilo získat peníze. Kovács totiž obcím a městům nabídl k využití technické řešení, jež může usnadnit i jejich vlastní participativní rozpočty. Zejména doporučuje software s hlasováním majícím přímé napojení na databázi registru obyvatel, což zajistí, aby hlasoval jen ten, kdo k tomu má oprávnění – a pouze jednou.

Komu prospěje distanční výuka?

Starosty oslovili také další členové rady kraje, z jejichž vystoupení mimořádně zaujalo to poslední – když promluvil radní pro oblast školství Zdeněk Seidl (zvolen za ČSSD, nyní Trikolóra). Ohlasy vyvolal i přes to, že na rozdíl od kolegů hovořících o úspěších se vyjadřoval k neúspěchu: neuskutečnila se zamýšlená reforma středního školství v kraji. Seidl to vysvětlil tím, že rozjednané plány, které počítaly i s rušením škol a s jejich slučováním, nakonec nezískaly podporu – podle něj kvůli tomu, že jsou každou chvíli nějaké volby, před nimiž nikdo neměl dost odvahy pohněvat si voliče nepopulárním rozhodnutím. Nakonec na to ale stejně dojde, protože zkušenosti z krajů, kde se t takovýmto krokům odhodlali, ukazují, že to bylo ku prospěchu věci, poznamenal Seidl.

Jeho vyjádření vyvolala v sále rozruch, a to nejen v souvislosti s tím, že dokázal posluchače opakovaně rozesmát. Nabídl i některé skutečně neotřelé pohledy. K distanční výuce třeba poznamenal, že ve srovnání s návštěvou školní třídy se takto přenese pouze 30 procent poznatků. A to ještě ne ke každému. „S některými studenty se nepodařilo navázat kontakt,“ poznamenal Seidl. Pozastavil se i nad plány podpořit distanční výuku nákupem notebooků pro školáky. „Dovedu si představit, že třeba v takovém Ústí budou za 14 dní notebooků plné zastavárny,“ prohlásil úřadující středočeský radní pro oblast školství do mikrofonu na řečnickém pultu. S dodatkem, že třeba je ale pesimista.

S malou dávkou optimismu však pohlíží i na další významná rozhodnutí. Studenti nejsou úspěšní v maturitách z matematiky – tak se povinná maturita zruší; nejsou úspěšní i v dalších předmětech – tak se zruší státní maturita a převede se na školy… Seidl se ohradil i proti doporučení, jež vnímá jako pokyn, aby vyučující po koronavirové pauze věnovali menší pozornost probírání nové látky a soustředili se zejména na opakování toho podstatného. S nadsázkou poznamenal, že podle této filozofie by žáci až do deváté třídy mohli vystačit s tím, že jako prvňáčci dostali slabikář.

Poštovní služby i obnova školy

Součástí programu setkání starostů, jejichž tradici by podle hejtmančiných slov bylo dobré zachovat i v příštím volebním období, už tradičně bývá i možnost konzultací se správci jednotlivých fondů krajských dotací. Výjimkou nebyl ani nynější sraz; v pořadí již sedmý. A nechyběl ani oblíbený „trh služeb pro starosty“ s možností konzultace konkrétních problémů s vedením jednotlivých odborů krajského úřadu i se zástupci dalších organizací; například Středočeské centrály cestovního ruchu či Středočeského inovačního centra.

Tentokrát byli pozváni i zástupci České pošty, u nichž Deník zastihl při debatě zástupce obce Struhařov na Praze-východ. V té nejsilnější sestavě: přijeli uvolněný starosta Jan Jančík i neuvolněná místostarostka Jitka Zákravská (oba nez.). Odcházeli spokojeni: pro obec, která nemá poštu, je možné dohodnout zřízení výdejny balíků na obecním úřadu. Podle pošťáků by se to mohlo spustit prakticky hned, takže teď záleží na tom, jak se na fungování této služby domluví na obci. Zástupci Struhařova pro Deník také ocenili slib pošťáků, že prověří práci tamější doručovatelky. Na ni si místní politici nestěžují, ale naopak se jí zastávají. V souvislosti s tím, že před časem Česká pošta „uspořila“ auto, které do obce zajíždělo – a žena nyní musí po svých roznášet zásilky, které přiváží, když přijede autobusem z Mnichovic.

Další štací Jančíka se Zákravskou se v rámci trhu služeb ještě stalo zastoupení odboru školství krajského úřadu. I tam bylo o čem jednat. Obec chystá rekonstrukci školy postavené v roce 1912, jež byla v 70. letech minulého století zavřena. Umožní to 20milionová dotace od ministerstva financí, k čemuž přibylo ještě dvě a tři čtvrtě milionu od kraje. „Nyní běží výběrové řízení na zhotovitele,“ řekl Deníku starosta. „Na prohlídce byli zástupci pěti firem: tak doufáme, že se přihlásí všechny – a možná ještě nějaká přibude,“ těší se, že snad bude dostatek nabídek na výběr.

Příležitosti nabízejí nové dotace

- Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová vyzdvihla sedm oblastí, ve kterých kraj těsně spolupracoval s obcemi. „Všichni jsme z různých stran a hnutí, máme často rozdílné pohledy na svět i dění kolem sebe. To nejdůležitější však je, že jsme se všichni dokázali od počátku shodnout na nejdůležitějších prioritách a pracovat na nich,“ zdůraznila. Zmíněnými sedmi oblastmi jsou: finance a investice, doprava, zdravotnictví, sociální služby, školství, životní prostředí a kultura se sportem. Dalšími jsou pak třeba bezpečnost, krizové řízení i spousta dalšího.

- Premiér Andrej Babiš starosty ujistil, že vnímá jako největší problém ve středních Čechách nárůst počtu obyvatel a dostavbu dálnice D3. „Ve středních Čechách roste populace, a proto je zde potřeba založit nové mateřské a základní školy i zainvestovat s tím spojenou infrastrukturu,“ uvedl. Mají tomu pomoci i dotace od státu – a peníze budou na úrovni ministerstev připraveny. Důležité je, aby z regionu vzešel dostatek připravených projektů.

- Ministr průmyslu a obchodu i dopravy Karel Havlíček hovořil mimo jiné o výstavbě dálnice D3 ve Středočeském kraji. Ačkoliv stále trvají velké diskuse s odpůrci trasy přes Posázaví, podle ministra už jiná trasa není možná. Alternativní řešení v podobě zvýšení kapacity silnice I/3 by podle něj bylo sice levnější, ale vznikly by problémy mimo jiné na dálnici D1. Ze silnice I/3 by se navíc nikdy nedala udělat plnohodnotná dálnice. Kromě toho by šlo o jediný evropský úsek mezinárodní silnice E55, který by nebyl dálničního typu. Dálnice D3 v trase přes Posázaví by se měla začít stavět v roce 2024 – a s dokončením úseku mezi Prahou a Meznem se počítá o čtyři roky později.

- Ministr Havlíček také připomněl nový program pro města a obce Smart Parks for the Future, který vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Je zaměřen na rozvoj průmyslových zón ve smyslu zkvalitnění infrastruktury včetně opatření pro snížení negativních klimatických dopadů, na regeneraci lokalit brownfieldů a na přípravu podnikatelských parků s menší rozlohou pouze v místech, kde převažuje celospolečenský význam pro jejich realizaci.

- Ministr životního prostředí Richard Brabec informoval, že v posledních šesti letech jeho resort podpořil ve středních Čechách celkem 3182 projektů v hodnotě 17 miliard korun. „To je suverénně nejvíce v celé České republice. Děkujeme vám, starostkám a starostům obcí, za připravenost těchto projektů,“ prohlásil.

- Brabec rovněž připomněl úspěšnost kraje v takzvaných kotlíkových dotacích: od roku 2015 bylo podle statistiky ministerstva ve středních Čechách vyměněno 15 tisíc kotlů. Informoval, že i pro další období se jeho resort snaží, aby program na výměnu kotlů pokračoval. Důraz pak dal na boj se suchem. „Ve středních Čechách jsme podpořili v posledních šesti letech 290 projektů za sedm miliard korun. Postavilo se tisíc kilometrů stokových svodů pitné vody, 13 úpraven,“ konstatoval ministr životního prostředí. Starosty upozornil na nově vyhlášenou výzvu, která je zaměřena na projektovou přípravu vodohospodářských staveb. „Je otevřena od září letošního roku do ledna roku 2021. Alokováno je v programu 250 milionů korun a jsme schopni zafinancovat až 90 procent nákladů projekty,“ vyzval zástupce obcí a měst, aby se nebáli pustit do projektové přípravy nových záměrů.

- Podle slov ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové si Středočeský kraj vede excelentně v čerpání národních i evropských zdrojů. Apelovala na starostky a starosty, aby si obce připravovaly další projekty – ať už na digitalizaci, mobilitu i do dalších oblastí.

Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje