Údaje o průměrné mzdě, které pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad, dokážou mnoha lidem hnout žlučí. Srovnání s vlastní hrubou mzdou, z níž se odvíjejí jejich příjmy, by působilo málem směšně – kdyby tedy nebylo spíš k pláči. Řada lidí se vyčíslené částce ani neblíží – a spousta jich má za to, že nikoho, kdo by byl odměňován v pásmu „průměru“, ani ve svém okolí nezná. Nakonec ale pokývají hlavou: podle toho, jak se všechno zdražuje – a ceny nyní letí vzhůru jako o závod – míní, že zboží je oceňováno podle podstatně vyšších příjmů, než mají sami.
Dostali jste od loňska 3,5 tisíce navíc?
Podle výpočtů průměrné hrubé měsíční nominální mzdy Praha jednoznačně vévodí celorepublikovému žebříčku, což platí dlouhodobě, a Středočeský kraj se drží na druhé příčce. Pořadí se nemění i přesto, že pro metropoli statistici při výpočtu průměrné mzdy pro druhé čtvrtletí zaznamenali v rámci republiky nejnižší nárůst ve srovnání se stejným obdobím loňského roku: v hlavním městě se průměrná mzda meziročně zvedla o 3423 Kč (o 8,0 procenta) a vystoupala na 46 163 Kč. Středočeský průměr si proti loňsku polepšil o 9,6 procenta, což dělá 3486 Kč – a vyšplhal se na 39 832 koruny.
Zatímco mzdy jsou to z celostátního pohledu nadprůměrné, jejich navýšení v obou případech zůstalo pod průměrem. Za celou Českou republiku dosahuje průměrná mzda 38 275 Kč, přičemž meziročně poskočila o 11,3 procenta: 3893 Kč. Celostátní průměr nicméně tlačí nahoru právě metropole se svým okolím. Jana Podhorská z pražské správy Českého statistického úřadu konstatovala, že hlavní město přesáhlo republikový průměr o pětinu, o 20,6 procenta – a střední Čechy o 4,1 procenta.
Také Iva Šnejdová ze středočeské správy statistiků upozornila, že průměrnou republikovou mzdu převýšily právě jen Středočeský kraj (byť pouze o patnáct stovek) a Praha; na pomyslné třetí příčce se ocitl Královéhradecký kraj s průměrnou mzdou 37 406 Kč. „Na opačném konci žebříčku stál s nejnižší hrubou průměrnou mzdou 33 636 Kč kraj Karlovarský,“ upozornila Šnejdová. Zmiňovaný celostátní nárůst (3893 Kč) přitom rozhodně není plus minus vyrovnaný napříč republikou; výkyvy jsou citelné. „Nejvíce narostla průměrná mzda v absolutním i relativním vyjádření v Královéhradeckém kraji (o 4672 Kč, respektive 14,3 procenta), nejméně naopak v hlavním městě Praze,“ poznamenala Šnejdová.
„Meziroční růst průměrných mezd byl výjimečně vysoký,“ uvedla Podhorská. Vysvětluje to tím, že údaje minulého roku byly vychýlené důsledky opatření proti epidemii covid-19. „Výjimečnost roku 2020 představuje pro údaje o zaměstnancích a mzdách neobvykle nízkou srovnávací základnu,“ zdůraznila. Reálný meziroční nárůst mezd zohledňující inflaci, tedy po započtení růstu spotřebitelských cen, pak v Praze dosahuje 5,0 procenta a ve středních Čechách hodnoty 6,5. Celostátní reálné zvýšení činí 8,2 procenta.
Nejvíce si polepšili pracovníci odvětví zdravotní a sociální péče, kde se na nárůstu mezd o dvě pětiny projevilo vyplacení mimořádných odměn za práci během koronavirové pandemie. O šestinu šly nahoru mzdy ve sféře ubytování, stravování a pohostinství, potýkající se s nedostatkem pracovníků. Naopak třeba veřejná správa a obrana zůstaly téměř bez pohybu – a v peněžnictví a pojišťovnictví mzdy dokonce nepatrně poklesly.
Průměr nerovná se já a ty děleno dvěma
Průměrná mzda je statisticky získaná veličina, která neoráží odměny za práci konkrétních zaměstnanců. Vypočítává se jako podíl mzdových prostředků (včetně příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy a dalších navýšení) připadající za měsíc na jednoho zaměstnance. Přesněji: na jedno pracovní místo podle přepočtu na plné úvazky. Těch byly ve druhém čtvrtletí čtyři miliony (3984,4 tisíce); z toho 836,5 tisíce v Praze a 408,6 tisíce ve středních Čechách.
Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr. Více o skutečných příjmech vypovídá takzvaný medián mezd – tedy hladina, kdy je polovina zaměstnanců „nad“ a polovina „pod“ (což je údaj bližší obecné představě o „průměru“). Ten dosáhl 32 408 Kč, což představuje meziroční nárůst o 11,5 procenta; u mužů byl medián 34 461 Kč, u žen 30 026 Kč. I v tomto případě je řeč o hrubé mzdě – tedy bez započtení odvodů na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmu.
