Tímto směrem míří například město Slaný na Kladensku. Tamní radnice čeká na vyhlášení vhodných dotačních titulů a zároveň řeší zamýšlené retenční nádrže pod parkovištěm na zimním stadionu. „Zabýváme se také stávající vodní nádrží U Brodu. Hudbou budoucnosti je rovněž svod z domů na sousedním Masarykově náměstí do této nádrže,“ uvedla manažerka rozvoje města Magdalena Stýblová.

S retenční nádrží počítají také v Čáslavi na Kutnohorsku. Cílem jsou zásoby vody k zalévání zeleně v místním parku, kterou v suchých měsících roku sužuje nedostatek vláhy. Projekt tam začali připravovat na sklonku minulého roku současně s rekonstrukcí náměstí. Nádrž by měla zachycovat dešťovou vodu ze střechy o ploše přes čtyři sta metrů čtverečních na budově čáslavské Diakonie. Jde přitom o společný nápad místních občanů a vedení města. Retenční nádrž s kapacitou patnáct metrů krychlových bude osazena čerpadlem pro jednoduchou obsluhu.

Tunelový komplex Blanka.
Konec špatných výjezdů z Blanky. Pomůžou navigace

Nádrže na dešťovou vodu, která se následně využívá k zalévání zeleně i splachování na záchodech v městských budovách, využívá v rámci šetrného nakládání s vodou i Rakovník. Město se zároveň snaží realizovat projekty k přímému zadržení vody. „Vznikly návrhy na zadržování vody v krajině, například projekt odbahnění Tyršova koupaliště. Regenerací Lišanského prameniště pak byly posíleny vodní zdroje pro zásobování obyvatel pitnou vodou,“ uvedla mluvčí radnice Kateřina Hradilová a připomněla, že v minulých suchých letech se v Rakovníku používaly i zavlažovací vaky ke stromům.

Zavlažovací vaky darované místní vodohospodářskou společností už loni pomáhaly dodávat vláhu stromům rovněž v Kladně, Mělníku, Kralupech nad Vltavou a na dalších třech místech. Kapková závlaha zalije strom přímo ke kořenům při menší spotřebě vody. Do každého ze tří set padesáti vaků se vejde pětašedesát litrů vody, které pomalu odtékají k patě stromu zhruba devět hodin.

Projekt přispěje k lepšímu hospodaření s vodou

Sucho chtějí řešit také v Týnci nad Sázavou na Benešovsku. K lepšímu hospodaření s vodou má přispět projekt s názvem Adaptační strategie přizpůsobení se změnám klimatu, který by měl být hotový na jaře příštího roku. „Dokument popíše, jak šetřit vodou v intravilánu města, ale máme i další, který se zabývá extravilánem,“ potvrdil starosta Martin Kadrnožka a jako příklad nabídl jímání vody z ulic, zadržování vody v takzvaných suchých poldrech nebo stavění zelených střech a pokládání vodopropustné dlažby.

Zpracovatelem projektu za téměř sedm set tisíc korun, kdy na většinu nákladů přispěje dotace z Norských fondů, je společnost Sweco Hydroprojekt. Odborníci v současné době dokončují sběr dat. „Výsledky představíme nejdřív zástupcům města a poté s nimi budou seznámeni obyvatelé města,“ uvedla projektová manažerka týnecké radnice Věra Velková.

Také radnice v Hořovicích na Berounsku si s cílem nalézt řešení strastí se suchem nechává zpracovat studii. „Studii na téma hospodaření s vodou ve městě jsme zadali v minulém roce, na její prezentaci zatím čekáme. Jakmile budou data a návrhy k dispozici, z jejích výsledků vyplynou další konkrétní kroky,“ uvedl hořovický starosta Jiří Peřina.

Fitness náramek. Ilustrační foto.
Potíže s plícemi? S problémy po covidu pomůže fitness náramek

Mladá Boleslav bojuje se suchem různými způsoby, větší strategii ale teprve připravuje. Ve městě mezitím pomáhají zelené střechy, takzvaný střešní parčík se nachází například na parkovacím domě na Staroměstském náměstí. Město řeší rovněž zasakování dešťové vody v zastavěných částech. Aktuálně si nechává zpracovat rozsáhlou třífázovou adaptační studii. Už dokončená analytická část vychází z podrobné analýzy klimatických, družicových geografických a socioekonomických dat. Na jejich základě pak budou následovat další expertní hodnocení.

Obnově zaniklých vodních ploch se věnují například Petrovice na Příbramsku. „Krásně se nám zaplnila vodou tůň Louže nad osadou Skoupý, další jsou u Týnčan nebo Vilasovy Lhoty,“ řekl už loni v létě petrovický starosta Petr Štěpánek s tím, že s Agenturou ochrany přírody a krajiny plánují další projekty.