Na množství medu se ve Středočeském kraji podle Deníkem oslovených včelařů podepsalo počasí. Zatímco začátek jara byl podle nich perfektní, včelařům se podařilo po zimním období nastartovat na novou sezonu a relativně se stočilo i dost medu, v červnu ale přišel útlum. Červen byl totiž velmi bohatý na dešťové přeháňky a také relativně studený. Včely tak neměly dostatek příležitostí ke sběru nektaru, což už nedokázaly dohonit ani v červenci.

„Jarní počasí, myšleno do června, to bylo relativně v pohodě. Červen pak propršel a včely toho hodně snědly. Na konci června a počátkem července nebyl v úlech skoro žádný med. V červenci to již včely zpětně nedoženou, proto ta letní snůška byla mizivá. Navíc ten med nebyl ani tolik kvalitní, měl devatenáctiprocentní hustotu přítomnosti vody, takže de facto připomínal sirup. Není to špatný med, ale netáhne se jako klasický med,“ sdělil Deníku včelař Rudolf Bock s tím, že se úroda medu liší podle oblastí a nelze tak úplně mluvit za celý region.

Zdražení? Symbolické

I když se naštěstí neopakovala situace z loňského roku, kdy kvůli tropickým teplotám a nedostatku srážek med prakticky nebyl, ani letos nebylo počasí ke včelařům vstřícné. I přesto ale budou včelaři zdražovat minimálně. „Vloni jsme prodávali kilogram medu za 160 korun, letos kvůli zdražení cukru jsem cenu navýšil o desetikorunu. Myslím si, že se jedná o dobrou cenu,“ sdělil včelař František Černý. Podobně reagovali na dotaz i další včelaři.

„Pokud by včelaři měli reflektovat skutečné náklady, tak se med prodává za šest stovek. To je ale nesmysl. Včelaři prodávající med takzvaně ze dvora, zdražují minimálně a cenu určují pocitově. Viděl jsem cenu 160 až 170 korun,“ uvedl Rudolf Bock.

Mnoho včelstev?

Menší množství medu nelze ovšem svádět pouze na počasí. Podle Rudolfa Bocka je jednou z příčin i větší počet včelstev v některých oblastech. Podle statistik v České republice připadá na jeden kilometr čtvereční devět včelstev, zatímco v přírodě, kde není žádný lidský včelař, je to v průměru jeden a půl včelstva na zmíněnou plochu.

„Je to v podstatě přetlak. Před deseti až patnácti lety na kilometru čtverečním byly v průměru tři až čtyři včelstva, před pěti lety sedm včelstev. Když těch devět včelstev vypustíte do přírody, pak opravdu těch sedm včelstev z devíti zemře, protože se nedokáží uživit,“ objasnil Rudolf Bock a jedním dechem dodal: „V Berouně mám včelstva několik let. Zatímco před několika lety jsem měl až padesát kilogramu medu, dnes mám zhruba dvanáct. Je to tím, že o dvě stě metrů dále má soused včely, o další kus pak má soused další včelstva. Sad a stromy jsou zde původní.“