Rozvoj poutního turismu: Kraj chce připomínat duchovní odkaz regionu

Cílem, jak shrnuje předsedkyně výboru krajského zastupitelstva pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Lucie Cirkva Chocholová, je spojit představy, úsilí i zájmy historiků, destinačních managementů i spolků, pro něž je důležitý duchovní rozměr. Často totiž mají odlišné představy – a bez nadsázky hovoří jinou řečí. A podle zkušeností krajského úřadu je občas třeba i vysvětlovat, že označením poutní turismus vážně není míněno dovážení zákazníků kolotočářům. Pardon, ale tohle je míněno skutečně vážně; nejde o vtip.

Propojit nabídku poutních míst

Místa jako Budeč, Sázava, Stará Boleslav či Svatý Jan pod Skalou, ale i spousta dalších lokalit, k nimž patří například Levý Hradec u Roztok, Skalka u Mníšku pod Brdy nebo Svatá Hora u Příbrami (ale rovněž úsilím různých nadšenců obnovované úseky poutních stezek) dnes oslovují návštěvníky izolovaně; jako jakési ostrůvky. Pokud vše klapne, mělo by se dařit poutní místa a významné církevní památky i tradiční poutní stezky propojovat a turistům nabízet i další program v okolí. To pak ve spolupráci se Středočeskou centrálou cestovního ruchu i destinačními managementy v regionech nabídnout jako atraktivní produkt pro pěší turisty/poutníky, se solidní propagací i kvalitní nabídkou služeb včetně stravování a ubytování. Do budoucna to snad přiláká i nové návštěvníky třeba z Polska, Itálie nebo Španělska.

Starší oprávnění vůdců plavidel přestanou platit. Vyměnit je bude problém

O tomhle už se na krajské úrovni opakovaně mluvilo … a mluvilo. Od spolupráce se svatoludmilským spolkem si radní Švenda slibuje, že se podaří postoupit k naplňování konkrétních kroků. Záruku vidí v tom, že je to aktivita vzniklá zdola, sdružující lidi, kteří mají zájem něco dělat a změnit. Organizováním svatoludmilských oslav od roku 2016 do loňska navíc prokázali, že dokážou dosáhnout toho, co si předsevzali.

Líp využívat, co už je k mání

Starosta Hrdlička jako předseda spolku vysvětluje, že tým vedený ředitelkou projektu Miroslavou Janičatovou se chce dále věnovat sv. Ludmile, představit ji jako babičku sv. Václava a jeho učitelku – a současně „přibrat“ i další světce spjaté s působením ve středních Čechách: vedle sv. Václava zvláště sv. Prokopa, sv. Ivana… Podle předběžných úvah by se prý projekt mohl jmenovat České nebe – jakkoli si pod tímto názvem většina lidí prvoplánově vybaví spíš produkci Divadla Járy Cimrmana; podle Hrdličkových slov se však pojem používá i v jiných souvislostech. Prozatím další pracovní název zní Putování za kořeny – což by měl být chystaný produkt poutního turismu, zvoucí k návštěvě známých lokalit, ale i vybízející k nalézání sakrálních míst doposud téměř opomíjených. Zprvu v rámci středních Čech (i s hlavním městem uprostřed), tedy v „kolébce české státnosti“ – nicméně zájem o možné zapojení už projevily i kraje Jihočeský, Jihomoravský a Zlínský. A ředitelka Janičatová připomněla, že už přistoupilo také město Jablonné v Podještědí na Liberecku…

Prvním krokem v rámci snahy zvýšit povědomí o českých světcích, o poutních místech i dalších lokalitách s duchovním odkazem nemá být objevování či vytváření něco nového: jde o to dát dohromady a dokázat nově využít to, co už existuje nebo je snadno dostupné. K propojení poutních míst lze využít síť cyklostezek, organizátoři chystají jednání s Klubem českých turistů udržujícím špičkově značené trasy i se zástupci portálu Seznam, který provozuje Mapy.cz a má i mapovou aplikaci. Vzniknou nový web produktu Putování za kořeny i databáze poutních míst… Ve spolupráci s profesionály v cestovním ruchu se však chystá také nabídka ubytování, programů v okolí tras, ale i výletů pro školy – i vícedenních.

Nejdelší český tunel: stavět se bude 10 let, Správa železnic žádá o razítko

V další fázi by měla následovat řada marketingových aktivit včetně představení historie poutních míst prostřednictvím příběhů, pověstí a legend. Stejně jako propagace duchovních aktivit místních organizací či poutních slavností.