Tak nějak vypadají poslední okamžiky svatého Václava podle legendy, kterou každý slyšel vyprávět nejspíš už v dětství. Dál ale zůstáváme v nejistotě. Jak přesně zabití svatého Václava proběhlo? A který rok k němu došlo? Otázky, na něž je řada odpovědí.

Bolizlav zavraždil svého bratra…

Zhruba do 60. let 20. století se Václavova smrt datovala do roku 929 – v takovém případě bychom letos slavili docela významné 1090. výročí. Ale jedna zmínka v kronikách někdy přepíše dějiny. A jedné takové kronice, kterou napsal benediktinský mnich Widukind z kláštera Corvey, dnes vděčíme za to, že zabití svatého Václava datujeme do doby o šest let později, tedy do roku 935. Widukindova Saská kronika přitom situovala Václavovo zabití zdánlivě ještě o rok později, do roku 936.

„(Jindřich) potom přitáhl ku Praze, hradu Čechů, se vším vojskem a krále jejího vzal v poddanství; o něm se vyprávějí jakési zázračné věci, jež však, protože je nemůžeme ověřit, považujeme za vhodné přejít mlčením. Byl to však Boleslavův bratr, který pokud žil, císaři zůstával věrným a užitečným. Tak král, učiniv Čechy poplatnými, vrátil se do Saska,“ zapsal k roku 929 Widukind.

Oním nejmenovaným Boleslavovým bratrem byl právě Václav, který tedy ještě žil. O roce 936 pak mnich píše: „Mezitím barbaři usilují o nové věci a řádí; a Bolizlav zavraždil svého bratra, muže křesťanského a jak se vypráví, nejoddanějšího službě Boží; a obávaje se sousedního knížátka, poněvadž prý poslouchal rozkazů Sasů, vypověděl mu válku…“

Vypadá to tedy, že k Václavovu zabití došlo v roce 936. Klíčové je ale ono slovo „mezitím“. Mezi čím? Pravděpodobně mezi korunovací nového německého krále Oty I., k níž podle Widukinda došlo začátkem srpna 936 v Cáchách, a mezi vážným onemocněním předchozího krále Jindřicha Ptáčníka, jenž ochrnul na podzim roku 935 v důsledku záchvatu mozkové mrtvice.

Právě tento panovník zažehl mezi Václavem a Boleslavem spor o to, jaký postoj vůči němu zvolit.

Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře:

Datum si můžete vybrat…

Pokud tedy sedí jako datum Václavovy smrti 28. září, těžko k němu mohlo dojít až v roce 936, kdy už byl na trůně Ota, a pravděpodobnější je opravdu rok 935 – navíc se nabízí hypotéza, že právě ochrnutí mocného vladaře podnítilo Boleslava ke vzpouře proti němu, a tedy i vůči vlastnímu bratru, jenž se do té doby Jindřichovi podvoloval.

Ani Widukind ale nebyl současníkem událostí, které popisoval – narodil se kolem roku 925 a kroniku začal sepisovat pravděpodobně kolem roku 967, proto ani jeho svědectví není autentické, nýbrž jen zprostředkované.

Rok 929 se objevoval v některých latinsky psaných legendách a do své kroniky ho převzal i Kosmas a po něm například Přibík Pulkava z Radenína, Václav Hájek z Libočan, Daniel Adam z Veleslavína a další. Nesedí ale ani se Saskou kronikou, ani s objevem První staroslověnské legendy, která je nejstarší legendou o Václavovi a vznikla několik desítek let po jeho smrti. I ta zmiňovala rok 935.

Existovali také další kandidáti (třeba rok 938, k němuž se přikláněl Bohuslav Balbín na základě kroniky středověkého benediktinského mnicha Sigeberta z Gembloux), výklad historiků se však nakonec ustálil na onom roce 935.

Vražda? Třeba ani ne

A jak svatý Václav skutečně zemřel? Podle jeho kanonického životopisu byl na svátek sv. Kosmy a Damiána pozván k Boleslavovi a po bohoslužbách vyhověl jeho prosbě, aby se zúčastnil hostiny a zůstal u něj přes noc. Během noci se pak Boleslav domluvil s dalšími spiklenci na jeho zavraždění, až kníže půjde na jitřní.

Ráno se Václav skutečně vydal do kostela, a když se ve vratech setkal s bratrem, poděkoval mu za pohostinnost. Boleslav ho pak se slovy, že teď mu poslouží ještě lépe, udeřil mečem do hlavy. Václav se ale dokázal ubránit, bratra odzbrojil a se slovy „Bůh ti odpusť, bratře“ pospíchal k chrámovým dveřím. Ty však byly pro něj úmyslně zavřeny a Boleslavovi spoluspiklenci (Hněvsa, Česta a Tyra) ho před nimi dostihli a ubili.

Český historik Dušan Třeštík však přišel v roce 2001 s teorií, podle níž Boleslav zřejmě nechtěl Václava zabít, ale ke sporu mezi oběma bratry opravdu došlo, a Václava pak víceméně omylem zabili Boleslavovi služebníci, kteří se domnívali, že brání svého pána. Smrt nejvýznamnějšího českého světce, stejně jako její datum, i nadále podněcuje mnoha interpretací.