Na pozvánce uvedené doporučení - neformální oblečení a pevná obuv - dodržel i někdejší generál, prezident Petr Pavel, který dorazil v džínách a černém tričku. Mezi hosty na čestné tribuně nechyběla ani česká generalita. Úvodní slovo měli ministryně obrany Jana Černochová a ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Diváci měli možnost vidět poprvé v akci tank Leopard 2A4, kterým Armáda České republiky obměňuje dosluhující ruské tanky T 72. Arénou projížděla a nad ní prolétala další soudobá i historická technika. Program včetně autentického hlášení Československého rozhlasu nebo protestsongů Běž domů Ivane a Bratříčku, zavírej vrátka připomínal také invazi vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.

Obecenstvu, zejména dětem, se nejvíce líbily akční bojové scény plné střelby a explozí. Členové klubů vojenské historie sehráli bitvu o Sicílii z roku 1943.

Podle ředitele Vojenského historického ústavu (VHÚ) Praha, brigádního generála Aleše Knížka, se letošní Tankový den vydařil. „Od doby, kdy začala pandemie covidu, to byl vlastně první velký Tankový den,“ připomněl.

V době covidu totiž VHÚ připravoval v Lešanech jen menší akce. Většinu personální kapacity tehdy směřoval ke vzniku nového Armádního muzea na pražském Žižkově. Letos to ale bylo jiné. Už předem bylo jasné, že se znovu bude jednat o klasický velký Tankový den a tomu bude odpovídat také množství návštěvníků.

Knížek připomněl, že bez sponzorů by se ovšem akce ani neuskutečnila. Obrněná vozidla, která v aréně kroužila, jsou totiž sbírkové předměty, ne tabulkové bojové prostředky armády. Také proto je vojsko nemůže napájet a bez podpory zvenčí by pak jen stály na suchu v depozitářích.

Zatím stále bez ponorky

„Restaurujme další a další sbírkové předměty a připravujeme je pro návštěvníky našich expozic. Ve vojenských sbírkách je v rámci patnáctiletého úsilí VHÚ Praha téměř kompletní sada exportních tanků československé výroby z doby první republiky. Chybí nám jen jediný typ a ten je v Íránu. Tak asi chápete, že to zatím není k jednání,“ poznamenal brigádní generál a připomněl, že muzeu se podařilo získat také tanky protivníků Varšavské smlouvy, které v Lešanech dříve chyběly.

„Jedná se například o tanky Cromwell nebo Comet a mohu říci, že i díky tomu patří Vojenské technické muzeum Lešany ke světově respektovaným muzeím,“ dodal generál.

Ve sbírkách VHÚ chybí - a to se podle ředitele nejspíš hned tak nezmění – ponorka. „V roce 2007 jsme jednali s Albánií, která měla od roku 1952 ruskou ponorku, kopii německého U-boatu typ 603. Byl jsem na ní v přístavu v albánské Vloře, koupi jsme měli domluvenu. Plavidlo u nás mělo kotvit ve slepém rameni Vltavy v holešovickém přístavu. Jenže tehdy přišla hospodářská krize a partneři a sponzoři od projektu odstoupili. Transport do České republiky by byl totiž neúměrně drahý,“ vysvětlil ředitel VHÚ s tím, že projekt je už bohužel mrtvý. „Albánii zůstala už jen jediná ponorka, ostatní skončily rozřezané ve šrotu,“ dodal.

Vojenské technické muzeum v Lešanech začalo psát svou historii v roce 1996 v prostorách někdejších lešanských kasáren. Za dobu existence tohoto vojenského objektu tam sídlila československá armáda, v době okupace během druhé světové války to byl kárný tábor pro německé vojenské kriminálníky a po roce 1945 tam byli internováni a na epidemii úplavice umírali němečtí civilisté před odsunem z Československa.