V neděli o tom informovala na svých webových stránkách. I když původní podání sice vyvolalo velkou mediální smršť, ale nakonec vedlo do vytracena, TI žádá o přezkum ministerstvo spravedlnosti.

Jedná se konkrétně o možný Babišův vliv na média, jež jsou součástí skupiny Agrofert. Tu nynější premiér dříve vlastnil, následně ji převedl do svěřenských fondů – nicméně jeho odpůrcům to nestačilo. Podáním upozorňujícím na údajný střet zájmů se v rámci přeneseného výkonu působnosti státní správy začali zabývat úředníci Městského úřadu v Černošicích na Praze-západ (pod který v tomto směru Babiš spadá vzhledem k trvalému bydlišti v Průhonicích).

Černošice ve správním řízení rozhodly, že Babiš ve střetu zájmů je, přičemž mu za přestupek vyměřily i finanční sankci v řádu statisíců korun. To však v rámci odvolacího řízení zrušil Krajský úřad Středočeského kraje. Po jeho rozhodnutí, že se o střet zájmů nejedná, následoval ještě podnět směrující k nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Ten mohl proti výroku krajského úřadu podat žalobu ve veřejném zájmu, avšak neudělal to – s tím, že tuhle záležitost předmětem závažného veřejného zájmu neshledal. Byť samotný závěr krajského úřadu označil Zeman jako nesprávný.

Ilustrační foto.
Půjčit od kraje chtělo přes tisíc živnostníků

Právě na to TI odkazuje; s argumentem, je jestliže nejvyšší státní zástupce rozhodnutí kraje vidí jako vadné, správní orgány by měly reagovat – a rozhodnutí revidovat. Organizace nicméně připouští, že podání podnětu ministerstvu neznamená, že by se na jeho základě muselo začít cokoli dít. Řečeno slovy právníků: nejedná se o standardní opravný prostředek – a správní rozhodnutí krajského úřadu zůstává pravomocné. „Je však více než potřeba, aby správní orgány opravily svá rozhodnutí, když je veřejný žalobce výslovně označí za věcně nesprávná,“ uvádí TI ve své tiskové zprávě. Připouští nicméně, že na přezkoumání pravomocného rozhodnutí nemá TI nárok.

Samotný předseda vlády Babiš nařčení ze střetu zájmu vytrvale odmítá. Podle něj vliv na Agrofert i všechny společnosti, které jsou jeho součástí, zcela ztratil již v roce 2017, kdy holding převedl na svěřenské fondy v duchu takzvaného lex Babiš. Podle něj odkazy na ustanovení zákona o střetu zájmů, podle něhož politici nesmějí vlastnit periodický tisk, tak v jeho případě zcela postrádají smysl. Nejvyšší žalobce Zeman však uvedl, že i v rámci svěřenských fondů má Babiš páky, jak vykonávat rozhodující vliv na média. Právě proto vnímá argumenty středočeského krajského úřadu jako nesprávné.