Oheň zničil dřevěnou kůlnu stojící v těsné blízkosti rekonstruovaného rodinného domu. Právě v souvislosti s tím vyšetřovatel odhadl přímé škody na sumu blížící se třičtvrtěmilionu korn. „Kromě vlastní kůlny a uskladněných věcí byl žárem částečně poškozen i dům – a to nejen fasáda, ale také plastová okna a část střechy. Rychlým zásahem však hasiči uchránili majetek za tři a půl milionu korun,“ konstatoval Holomčík.

Samotná likvidace plamenů, k níž se sjeli profesionální hasiči u Hořovic a Příbrami i jednotky dvou dobrovolných sborů, byla prakticky hotova čtvrt hodiny po desáté, kdy se hasičům zasahujícím v dýchací technice podařilo požár lokalizovat. Ještě dalších 34 minut však následovalo rozebírání konstrukce, vynášení zničených věcí, vyhledávání skrytých ohnisek a jejich dohašování. Při požáru ani během hašení nikdo nepřišel k úrazu.

„Příčinou vzniku požáru byla nedbalost při manipulaci se žhavým popelem, na což by si lidé měli dávat velký pozor,“ varoval Holomčík. S upozorněním, že uvnitř zdánlivě chladnoucího popela stále zůstávají vysoké teploty. A to i v době, kdy by to už čekal málokdo! Potvrzuje to vyšetřovatel kutnohorských hasičů Jaromír Brzák, podle něhož je velký omyl předpokládat, že když je venku zima, popel hned vychladne (a tak by k jeho uložení klidně mohla posloužit třebas i papírové krabice). „Popel může způsobit požár i po několika dnech; v žádném případě tedy nepatří ani do plastových popelnic nebo kontejnerů,“ upozornil Brzák. 

Zaděláno na malér je také v případě přisypání obsahu popelníku k běžnému komunálnímu odpadu. I to může vést k velkým škodám – daleko nedozírnějším, než by leckomu vůbec přišlo na mysl. Popelnice se totiž často nacházejí v různých přístřešcích nebo u zdí domů – a snadno od nich může vzplanout zateplení z polystyrenu.