Že s pohovorem v českém jazyce, stejně jako předtím se zkouškou z matematiky, u nich nebyl problém, potvrdil Deníku ředitel strojírenské průmyslovky v Kolíně František Pražák. Konstatoval, že v termínu vypsaném pro držitele víz za účelem dočasné ochrany se přihlásili dva uchazeči – a oba budou přijati. Ověření znalosti češtiny dopadlo dobře. Přijmout někoho, kdo by měl problém s porozuměním, podle ředitelových slov nepřichází v úvahu už vzhledem k charakteru praktického výcviku: zde prostor na přemýšlení, o čem je vlastně řeč, nezbývá. Je třeba dokonale porozumět jak bezpečnostním pravidlům, tak všem pokynům. A stejně důležité je to pak i při vlastní práci. „Každý, když na něho někdo zakřičí, musí okamžitě rozumět tomu, že něco dělá špatně,“ konstatoval Pražák.

Tím, že právě s ohledem na bezpečnost při práci se stroji a zařízeními je nutné důkladně prověřit, jak uchazeči z řad nových příchozích z Ukrajiny rozumějí česky, se už s předstihem netajili ředitelé učilišť, připomněl radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN). Nicméně do doby, než to bude aktuální, se ještě zběhlost mladých uprchlíků v češtině může výrazně zlepšit. To Deníku řekl Jan Jirátko; ředitel rakovnické Střední průmyslové školy Emila Kolbena. S tím, že u nich mají samé maturitní obory, a tak žáci v prvním ročníku pracovat se stroji nebudou.

Jirátko očekává, že na rakovnickou průmyslovku od září nastoupí tři žáci z řad válečných běženců. Tedy za předpokladu, že se do té doby nezmění situace tak, že by se jejich rodiny rozhodly k návratu zpět na Ukrajinu. V prvním kole přijímacího řízení se přihlásili dva žáci, z nichž jeden přijat byl a druhý nikoli. Ten se však ve druhém kole přihlásil na jiný obor – a to již uspěl. Společně s ním se na školu „dostal“ i další uchazeč, který se zde přihlásil jen do druhého kola. Při pohovoru všichni tři osvědčili základní schopnost dorozumět se, jejíž úroveň byla zhodnocena jako slušná s ohledem na fakt, že u nás pobývají zatím pár týdnů. „Očekávám, že od září budou schopni studovat,“ míní Jirátko. S dodatkem, že některé materiály jim škola může poskytovat i v angličtině, kterou zvládají velmi dobře.

Ředitelka mladoboleslavské obchodní akademie Renáta Vícová Deníku potvrdila, že z řad běženců si škola stejně jako mezi běžnými uchazeči přihlášenými v řádném termínu vybírala jen ty nejlepší z nejlepších. „U nás máme trojnásobek uchazečů,“ poznamenala, že škola má opravdu na výběr. Z řad aktuální uprchlické vlny se přihlásily dvě žákyně, z nichž jedné se jednotný test z matematiky nepovedl. Druhá přijata byla, když po úspěšné matematice absolvovala i pohovor v češtině – a nechyběla jí ani ofocená vysvědčení. „Chodila i na doučování do Koliby,“ odkázala ředitelka na výuku češtiny, kterou město nabídlo uprchlíkům v bývalé restauraci. „Projevila se jako šikovná a věřím, že vše bude v pořádku,“ řekla Vícová. Zdůraznila také, že řeč je pouze o žácích, kteří se přihlásili jako uprchlíci. Jinak na škole mladí lidé z Ukrajiny běžně studují. „Myslím, že jich máme tak plus minus deset; já ale národnost nezkoumám,“ konstatovala.

Dívky nenastoupí, i když uspěly

Na situaci bližší zkušenostem z Prahy Deník narazil na Příbramsku. Ředitelka příbramského gymnázia Iva Kadeřábková uvedla, že se přihlásily čtyři dívky. Zkoušku z matematiky zvládly, avšak na pohovor v češtině už nepřišly. Vysvětlily, že ve druhém kole dělaly test i v Dobříši, kde také funguje gymnázium – a rovněž zde uspěly. Protože nyní bydlí tam, také v Dobříši nastoupí, aby nemusely dojíždět.

Úplně celá pravda to asi nebude, jak napovídají slova ředitele dobříšského Gymnázia Karla Čapka Jiřího Kastnera. Přijímací zkoušky v termínu pro uprchlíky zde dělali pouze tři uchazeči, z nich dva na čtyřletý obor. Ti neuspěli: nesplnili podmínky, když se jejich výsledky porovnaly s pořadím českých žáků. Přijata byla pouze žákyně, která se přihlásila na osmiletý obor. „Od září nastupuje,“ řekl Deníku Kastner.