V návratu z mise v Pobaltí zabránila jednomu z gripenů závada

2. 1. 2020

Tři stíhací letouny JAS-39 Gripen, které se účastnily dlouhodobější zahraniční mise, přistály ve čtvrtek v Čáslavi; na své domovské 21. základně taktického letectva Armády ČR. Patří k pětici gipenů, které od počátku září do konce prosince působily na estonské základně Ämari, aby zajišťovaly ochranu vzdušného prostoru v Pobaltí. Čtvrtý letoun se podle plánu vrátí s několikahodinovým odstupem, protože se po skončení mise ještě v Ämari účastnil slavnostního ceremoniálu.

Stíhací letoun Jas-39 Gripen české armády

Kliknutím zvětšíte

Stíhací letoun Jas-39 Gripen české armády | Foto: ČTK

Čtvrtý letoun se podle plánu vrátí s několikahodinovým odstupem, protože se po skončení mise ještě v Ämari účastnil slavnostního ceremoniálu. Nakonec však kvůli nepřízni počasí nepřistál vpodvečer na čáslavské základně, ale na letišti v Pardubicích. Pokračovat bude poté, co to povětrnostní situace umožní.

Pátý gripen však zdržela porucha daleko od „domova“. Z Ämari v pořádku odstartoval, avšak doletěl jen na plánovanou zastávku v Litvě: na letiště Šiauliai, kde se měl zdržet jen kvůli doplnění paliva. Po bezproblémovém přistání však byla právě během tankování odhalena závada, která stroji prozatím neumožnila pokračovat v cestě. Návrat bude záviset na vyřešení problému, o jehož charakteru se podle slov velitele čáslavské základny Petra Tománka shromažďují informace. Po analýze dat dojde na zhodnocení situace a rozhodnutí o dalším postupu.

V mrazivém ránu cestující vyhlíželi své vlaky marně

Stíhači z Čáslavi působili čtvrt roku v Ämari, aby v rámci spojenecké spolupráce členských zemí NATO při úkolovém uskupení Baltic Air Policing hlídkovaly společně s Belgičany a Dány (operujícími na F-16 právě ze základny Šiauliai) nejen nad Estonskem, ale i Litvou a Lotyšskem; tyto země vlastní nadzvukové letectvo nemají. Mise se označuje jako NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO). Úkoly byly podobné jako v rámci služby doma: například prověření letadel, která se z nějakého důvodu nehlásila identifikačními kódy nebo posádka nenavázala spojení s řídicím stanovištěm. Od ledna Čechy vystřídali Poláci se stroji F-16.

Kromě ostrých vzletů v rámci hotovostních služeb se čáslavští piloti v Pobaltí intenzivně věnovali i výcviku. Mimo jiné létali nízko nad mořem, což si v České republice nemají možnost vyzkoušet. Podle slov velitele kontingentu Pavla Pavlíka se také zaměřovali na spolupráci s kolegy v rámci Severoatlantické aliance ve vzduchu i na zemi – například na součinnost s vojsky eFP (jednotkami alianční předsunuté přítomnosti). Vyzkoušeli si také mimo jiné tankování ve vzduchu; „nakrmil“ je tanker německých vzdušných sil Airbus A310 MRTT startující ze základny v Cologne-Bonn.

Návrat příslušníků mise z Pobaltí byl předem rozplánován na dvě etapy. Na 2. leden připadl přelet gripenů a cesta části personálu. Jeho zbytek má přiletět za týden: 9. ledna. Pro přepravu slouží vojenské transportní letadlo CASA C-295M.