Zajímalo by mě, jak pokračuje záměr s výstavbou stožárů pro mobilní operátory?

Nejprve bych rád ujistil veřejnost, že signál mobilních operátorů je v CHKO Brdy obdobný jako jinde v členitější krajině a rozhodně se nevymyká například stavu v rámci CHKO Křivoklátsko nebo CHKO Český les. Je třeba počítat s tím, že v lese se prostě nedovolám všude. Možná je to i pro mnoho návštěvníků atraktivní. Záměr výstavby stožárů pro mobilní operátory kromě obecného dotazu ze strany mobilních operátorů nikterak nepokračuje. Važme si nezastavěnosti Brd, je to jejich největší hodnota, a to hlavně do budoucna.

Zajímalo by mne, jsou-li nějaké plány s bývalou střelnicí Kolvín?

Problematika Kolvína, Bahen a části nasedající na posádkové cvičiště mezi komunikací Neřežín Obecnice a komunikací vedoucí k „Bílému křížku" je složitější, protože na těchto třech plochách je významná zátěž municí a v tuto chvíli se neví, co se na nich bude dít a do konce roku zde neproběhne ani povrchový sběr. Je tedy těžké dnes uvažovat o plánech do budoucna. U Kolvína je možnost řízeného vypálení a následné pyrotechnické očisty území jako jedna z reálně proveditelných možností.

Jak to vypadá se značením značením turistických tras nebo cyklostezek?

S Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), Správou CHKO Brdy byl projednán cílový stav značení turistických cest pro pěší, kde loni tuším v dubnu dostal Klub českých turistů (KČT) souhlas Ministerstva životního prostředí s jeho vyznačením. Postup reálného značení v terénu závisí na dohodě KČT s Armádou ČR s ohledem na prováděnou očistu území od munice. Já jen vím, že už i letos vyrazili značkaři do terénu například u loveckého zámečku Tři Trubky. V případě cyklotras byl s AOPK ČR, Správou CHKO Brdy také projednán cílový stav a i v tomto případě obdrželo Město Příbram a Ekologické centrum Orlov souhlas Ministerstva životního prostředí s jeho vyznačením a to letos na jaře, před vlastním značením musí být vypracován projekt, sehnány finanční prostředky, další povolení a souhlas vlastníka.

Doufám, že vojenské lesy už nebudou ničit další potoky v Brdech, tak jak tomu bylo před tím, než byla vyhlášena CHKO Brdy.

Stav potoků v CHKO Brdy je oproti okolní krajině velmi dobrý až výborný. Historicky bylo provedeno minimum nevhodných úprav a potoky nejsou ovlivněny chemikáliemi ze zemědělství a z průmyslu jen minimálně (zasažená část teplárnou a Kovohutěmi z Příbrami). Důkazem je, že v CHKO Brdy žije nejsilnější populace raka kamenáče v ČR, který se objevil i v logu CHKO Brdy. V potocích se prohánějí i vranky obecné, mihule potoční a střevle potoční.

Co třeba regulace Voložného potoka?

Je pravdou, že i Brdům se nešetrné zásahy do koryt potoků nevyhnuly a zrovna situace na Voložném potoce nebo při ústí Pilského potoka do Pilské nádrže byly pro můj rozum nepochopitelné. V případě Pilského potoka už ve spolupráci s Povodím Vltavy došlo k částečné nápravě stavu. V případě Voložného potoka je rozsah takový, že nápravu stavu není možné udělat v rámci běžné údržby. Vojenské lesy a statky (VLS) s Povodím Vltavy řeší mezi sebou, kdo bude správcem, kterého vodního toku. Do vyřešení sporu se asi nic nestane. V úvahu připadá i možnost, že by nápravu stavu udělala AOPK ČR se souhlasem obou (VLS a Povodí Vltavy). I já věřím, že už si nebudou pracovníci VLS plést obnovu meliorací a odvodňovacích kanálů podél cest s přirozenými koryty vodních toků.

Jakým způsobem chce Správa CHKO zlepšit současný stav vodního režimu v Brdech?

Vodní režim v CHKO Brdy je negativně ovlivněn v zásadě dvěma hlavními vlivy vycházejícími z hospodářského užívání území člověkem a oba mají své historické kořeny. V čase se pak také „šoupou" v území tak, jak se šoupe po území hospodářská činnost. Jedná se o přístup k pěstování lesa na jedné straně a tvorba a údržba sítě cest na druhé straně.

Jaké byly brdské lesy v minulosti?

Někdy zhruba před 250 lety se postupně v Brdech přešlo v souvislosti s rozvojem hutnictví a potřebou dřevěného uhlí na smrkové stejnověké monokultury. Když v takovém lese uděláte mýtinu o rozloze 1 ha, pak stoupne hladina podzemní vody a smrky nejsou schopné odrůst. A vzhledem k tomu, že se k těžbě používají dnes hlavně harvestory, obnovují se meliorační kanály v lese již před těžbou a i u výchovných probírek. Řešením je různověký a druhově bohatší les, kde se hospodaří výběrným způsobem a využívá se i přirozená obnova lesa.

V takovém lese pak staré stromy drží hladinu podzemní vody níže a umožňují semenáčkům odrůst a zároveň jim poskytují stín a i mikroklima a celkově jsou stabilnější. Pak lesních meliorací nebude třeba a les bude fungovat jako houba.

Jak se daří v rámci CHKO dosahovat změny způsobu hospodaření?

Je to běh na dlouhou trať, i když s potěšením mohu říci, že lesníci Arcibiskupství pražského takové hospodaření maloplošně zkouší. AOPK ČR, Správa CHKO Brdy na sklonku loňského roku uspořádala Odborný seminář k pěstování smrkových porostů v CHKO za účasti obou hlavních vlastníků lesa v CHKO Brdy a zároveň účasti mnohých odborníků a to včetně informací o možnostech dotační podpory zlepšení druhové skladby lesa. V Příbrami v rámci expozice o CHKO Brdy v Domě Natura vysvětlujeme podrostní a výběrné hospodaření a chválíme jeho užití v CHKO Brdy. Dále se budeme vyjadřovat při tvorbě lesních hospodářských plánů jako dotčený orgán ochrany přírody. Tvorba a údržba sítě cest je samostatná kapitola, neboť se jedná o dopravní infrastrukturu, na kterou se vztahuje zákon o pozemních komunikacích.

V čí kompetenci je posuzování třeba výstavby cest v CHKO Brdy?

Výstavba a případně obnova je v rukou speciálního stavebního úřadu na obcích s rozšířenou působností. Je na těchto úřednících, co ke konkrétní stavbě budou vyžadovat a jak například obnovu posoudí. Pokud vedou řízení o povolení či ohlášení stavby, pak se k tomu v rámci CHKO vyjadřuje i AOPK ČR takové řízení zatím nikdo v CHKO Brdy nevedl. Každý vlastník komunikace se samozřejmě snaží nadimenzovat ochranu tělesa tak, aby investice do cesty co nejdéle vydržela a zároveň byly co nejnižší náklady na údržbu. V rámci sítě cest je však z našeho pohledu potřeba uvažovat o převedení vody propustky, využití terénních depresí k přirozenému rozlivu, zrušení některých cest, přerušení soustředěného odtoku na cestách apod.

Řešíte s vlastníky lesů tyto problémy?

Apelujeme na oba hlavní vlastníky lesa, aby zpomalení odtoku měli na mysli již při projekčních pracích a uvažovali o něm koncepčně jako o celku a ne jen o řešení opravy 300 metrů cesty a v tomto duchu jednáme. AOPK ČR si nechala v loňském roce zpracovat obsáhlou studii Zvýšení retenční schopnosti pramenné oblasti CHKO Brdy I. etapa Klabava, která obsahuje mnohá doporučení pro zlepšení vodního režimu.

Povodí Klabavy se vám jeví jako nejvíc problematické?

Začali jsme z pochopitelných důvodů právě v rámci povodí Klabavy, kde je i uvažovaný „špunt" Vodní dílo Amerika.

Mezi doporučení patří například i revitalizace Voložného potoka, obtokového koryta Padrťských rybníků a odvodňovacího příkopu podél silnice Dolejšího Padrťského rybníka.

Se závěry nejdříve seznámíme VLS a Povodí Vltavy a pak další instituce, které mohou přispět ke zlepšení retence vody v Brdech a veřejnost.