O tom, že se zavedení vodíkových autobusů velmi vážně zvažuje, svědčí čtvrteční informace mluvčího kraje Davida Šímy. Uvedl, že středočeští radní podpořili memorandum o vzájemné spolupráci na projektu nákupu vodíkových autobusů mezi Středočeským krajem, IDSK neboli Integrovanou dopravou Středočeského kraje, společností ČEZ a dopravní firmou z Mníšku. Schvalovat je ale ještě bude krajské zastupitelstvo.

Ilustrační foto.
Konec motorových vlaků? Lokálky může podle radního Boreckého zachránit stát

Vedení kraje každopádně dalo najevo: má zájem, aby se vodíková doprava stala realitou. Pokud se záměr uskuteční, kraj by se zařadil mezi první samosprávné celky v České republice, které začnou využívat veřejnou vodíkovou dopravu s využitím obnovitelných zdrojů.

„Cílem uzavření memoranda je co nejrychlejší zavedení provozu vodíkových autobusů v rámci dopravní obslužnosti v oblasti Mníšku pod Brdy a s optimálními náklady,“ konstatoval David Šíma.

Zelený pohon, zelená energie

Právě kolem toho, jak by vycházela ekonomika tohoto způsobu veřejné dopravy, se v minulosti zčásti točily středočeské debaty – jež se však odehrávaly spíše v teoretické rovině. Jak to bude v praxi? Půjde to, očekává podnikatel Uher.

„Když je to v plánu, ekonomický smysl to dává,“ řekl Deníku. Připustil, že projekt sice není jistý, ale plánuje se; byť zatím neoficiálně. S aktuální představou, že první vodíkové autobusy ve středních Čechách by skutečně mohly vyjet 1. 12. 2024. Případně o něco později, pokud by se tento termín nestihl.

„Záviset to bude hlavně na tom, jak vyjde výběrové řízení na autobusy – a výběrové řízení bude muset být, protože jsou dotované,“ vysvětlil.

Z oslav třicátého výročí zrodu první příměstské linky vyrážející za hranice hlavního města v Hovorčovicích na Praze-východ.
Jak to přišlo, že Praha kdysi zachránila Středočechům cestování

Podle údajů krajského úřadu chystaný projekt počítá s nákupem deseti 12metrových autobusů (což jsou stroje standardní velikosti) na vodíkový pohon. Řeč je přitom o akci za více než čtvrt miliardy korun. Předběžné vyčíslení nákladů se vyšplhalo na 242,2 milionu korun. Většinu potřebných peněz by se podle nynějších předpokladů mohlo podařit získat z dotací: Integrovaného regionálního operačního programu a ITI pro rozvoj metropolitní oblasti.

Nasadit vodíkové autobusy do provozu v okolí Mníšku pod Brdy má svoji logiku, vysvětluje středočeský radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký (STAN). Mimo jiné je tam lze otestovat v kopcovitém terénu a meziměstském provozu. Je tu však i další souvislost.

Výhody a nevýhody

„Při výběru lokality jsme hleděli i na to, že město podporuje bezemisní dopravu a výstavbu plničky s elektrolyzérem,“ konstatoval radní. Připomíná v té souvislosti i emisně nulovou výrobu elektřiny ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou. „Jedním z důvodů, proč na projektu spolupracujeme se společností ČEZ, je skutečnost, že je schopna nabídnout trvalou a stabilní výrobu zeleného vodíku z elektřiny produkované ve vodní elektrárně,“ uvedl Borecký.

Na svých dřívějších slovech, že vodíkový pohon proti dieselům vychází podstatně dráž, nevidí Borecký důvod cokoli měnit. Autobus s konvenčním vznětovým motorem vyjde na zhruba pět milionů korun. Model s vodíkovým pohonem stojí čtyřnásobek. A byť náklady na pořízení vodíkového autobusu snižuje dotace, je třeba brát v potaz, že i dotace jsou veřejné peníze.

K nevýhodám patří i nedostatek dodavatelů vodíku a nutnost výstavby plniček. Výhodami naopak jsou rychlé doplňování paliva, vysoká životnost palivových článků, daleký dojezd a nízká hlučnost.

Autobusový den PID v Letňanech.
PODÍVEJTE SE: Autobusové veterány se proháněly po metropoli. V rámci osmi linek

Základní dopravní obslužnost kraje v současné době podle informací krajského úřadu zabezpečuje 28 dopravců. Dohromady vypravují 1314 autobusů. Pod účinnost zákona o podpoře nízkoemisních vozidel by mělo spadat 307 vozů: 23,4 procenta z celkového počtu.