Tamější Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze se podílí na mezinárodním výzkumu, do něhož se zapojují také prestižní americká Univerzita Johnse Hopkinse (odtud pochází i samotný nápad, který se původně zrodil jako studentský projekt), Univerzita obrany, Armáda ČR, NATO Allied Command Transformation Innovation Hub a Def Sec Innovation Hub.

Systém pozná, kdo je ohrožen

Na konci mají být prakticky použitelná čidla poskytující v reálném čase informace, jež umožní vojáky nejen sledovat a koordinovat jejich činnost, ale také mohou přímo přispět k záchraně jejich životů. Mají totiž monitorovat životní funkce a jejich prostřednictvím zaznamenávat i případné zranění. Taková data mohou být klíčová pro správné rozhodování armádních zdravotníků třeba za situace, kdy je zraněno více vojáků najednou; bylo by tak zřejmé, kteří z nich potřebují pomoc nejrychleji.

Ilustrační snímek
Zájem o distanční výuku pomohly zvýšit finanční prémie pro studenty

Klíčová jsou tato data i v případě, kdy nepřehledná situace znesnadňuje vyšetření zraněného vojáka, připomněla bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová z Def Sec Innovation Hub. „Tím pádem je ztíženo i stanovení míry, do jaké je ohrožen na životě a je potřeba prioritizovat jeho ošetření a následnou evakuaci. Vojáci mají na sobě 30 až 50 kilogramů výstroje, mohou se nacházet pod palbou nebo může být snížená viditelnost,“ shrnula důvody k nasazení nové technologie.

Ta však má uplatnění najít nejen v boji; může se hodit třeba i za situací, ve kterých armáda pomáhá složkám integrovaného záchranného systému – jako je třeba odstraňování následků teroristického útoku, připomněla Andrea Vondráková z ČVUT. Z této vysoké školy se vedle Katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT zapojuje také Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Ilustrační fotografie.
Nezaměstnanost v kraji poklesla na 3,4 procenta. Je nižší než v Praze

Prvním cílem bylo zařízení vyvinout – Američané se zaměřili na medicínskou část projektu a čeští odborníci ladí technickou stránku – přičemž první prototyp se již zkouší a výzkumný tým chystá ve spolupráci s armádou i terénní testování. Pavel Smrčka z katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství na biomedicínském inženýrství v Kladně připomněl, že tým připravující konstrukci senzorů má na co navázat.

„Jako první prototyp je v systému použitý náš systém Flexi Guard, který umožňuje s velkou přesností měřit různé vitální funkce. Ten byl již úspěšně aplikován v případě těžkých terénních podmínek, například v pilotním provozu s hasiči nebo zdravotnickými záchranáři,“ poznamenal Smrčka. Dalším krokem směřujícím ke zdokonalení bude úprava senzorů tak, aby co nejlépe vyhovovaly bojovému nasazení. Znamená to především jejich vylehčení – plus takové přizpůsobení, aby se daly snadno používat společně s neprůstřelnou vestou a další standardní výstrojí.

Kdo přežije – a kdo ne?

Vedle záležitostí technického charakteru je třeba řešit i další souvislosti. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů počítačové katedry připomněl, že jestliže systém umožní odhadnout závažnost zranění ještě před samotným fyzickým vyšetřením, nemuselo by to jen pomáhat urychlit vyžádání pomoci a zdravotnickou evakuaci raněného.

Zdeněk Šponar, ředitel Integrované dopravy Středočeského kraje.
Autobusům a vlakům ve Středočeském kraji bude nově velet doktor práv

Z vyhodnocení dat o základních životních funkcích může mikropočítač vytvořit poměrně spolehlivý odhad pravděpodobnosti přežití zraněných vojáků – a to jsou informace, s nimiž by se snadno dalo dále automaticky pracovat. Dávat elektronice boží pravomoci však aktuálně není v plánu. „Přestože je zde velký potenciál pro aplikaci metod umělé inteligence, projekt zatím nemá ambici toto rozhodování plně automatizovat,“ potvrzuje Bureš.