Začalo to celkem nevinně. U svátečního oběda se zeptal Ilony její zeť, koho chce mít za prezidenta. „Řekla jsem mu, že budu volit Babiše. A byl oheň na střeše,“ vzpomíná Ilona.

Zeť Milan jí odvětil, že doufá, že si dělá srandu. „Řekl mi, že jedinou správnou volbou je generál Pavel. A začal do mě šít, že snad nejsem tak blbá, abych volila někoho, kdo krade.“

Volby jako jablko sváru

Oběd skončil předčasně. A pachuť hádky zůstává v obou rodinách doteď. „Nedávno jsem měla svátek. A dcera mi poslala jen SMS. Dříve přitom pokaždé přijela a osobně mi popřála. Nemá to ke mně daleko, ale zjevně je na mě pořád naštvaná. Ale proč? Ať si každý volí, koho chce! Volby jsou snad tajné. A je to volba každého, ne?“ zlobí se Ilona.

Monika Babišová.
Náboj zaslaný Babišově ženě policie vyšetřuje jako nebezpečné vyhrožování

Její dcera však celou věc vidí jinak. „Mamka se vždycky nechala nalákat na líbivá hesla. Je to přesně ten typ voliče, kterému slíbíte koblihu a on vděčně půjde a dá vám to do té urny hlas ještě i příští volby, ať se stane, co se stane,“ říká Lenka.

Nepopírá, že ji od Vánoc zlost na mámu ještě nepřešla. „Pořád nám říkala, jak chce pro nás s bráchou to nejlepší, jak si musíme vážit svobody slova, jak se bude snažit svými činy dělat všechno pro to, aby se nám žilo dobře, lépe než jí. A pak bude volit člověka, který tady pobíral neoprávněně dotace? Takovému politikovi máma věří a pomůže mu k tomu, aby se stal prezidentem?“

Její muž Milan přikyvuje. „Tchyni fakt nechápu. Měl jsem za to, že je to rozumná ženská. Nechápu, jak se může nechat opít hesly a zastrašováním… Přitom ona má srdce na dlani. Když začala válka, posílala peníze snad do každé organizace, která pomáhala Ukrajincům. Když byl covid, byla jedna z prvních, která šila roušky. A teď takhle blbne… A chce pomoci na Hrad někomu, kdo v tom za minulého režimu uměl chodit a teď se jako ryba ve vodě pohybuje i v dnešních poměrech… Ví, jak si přihrát malou domů.“

Nikdy se nepřizpůsobili režimu?

Při jakékoli zmínce o minulém režimu však Ilona vyskakuje jako čertík z krabičky. „Upřímně se bavím tím, jak dnes mají mladí plnou pusu toho, že by do strany určitě nikdy nevstoupili. Kádrují lidi, kteří v tom režimu museli žít. A museli se nějak přizpůsobit. U mnoha lidí to nebylo o tom, že by byli nějací kariéristi, ale chtěli mít prostě v životě klid, tak do strany vstoupili. A dnešní mladí? Ti se nikdy nepřizpůsobili režimu?“ ptá se s velkou dávkou ironie Ilona.

Naráží na to, že se za covidu nenechala naočkovat. Zatímco její dcera a zeť ano. „Mám dobrou imunitu, covid jsem nikdy neměla. Oni oba už dvakrát. Je pravda, že dlouho odolávali. Nakonec je však režim zlomil. Víte, kdy se nechali naočkovat? Když zjistili, že si jako naočkovaní budou moci zajít do restaurace na oběd, do kavárny na kafíčko, do kina… Podlehli té mediální masáži a nechali se naočkovat… Jen proto, aby měli výhody. Aby mohli zase žít ‚normální život‘… No, nevidíte v tom paralelu s minulým režimem?“ usmívá se Ilona.

Michal Charvát, středoškolský pedagog, fitness trenér, Kolín.
Proč volím Pavla? Věřím, že vrátí na Hrad důstojnost

Je to padesát na padesát. A už v sobotu bude jasné, jestli se prezidentem stane Petr Pavel, nebo Andrej Babiš. Vítěz může být jen jeden. To ale nemusí platit v případě rodinného sporu. „Zeťák má v únoru narozeniny, tak doufám, že je už oslavíme spolu. U jednoho stolu,“ věří Ilona.

A stejně to vnímá i její dcera. „Ať už vyhraje kdokoli, hlavně že volby už budou za námi. Když jsme se o tom s manželem bavili po prvním kole, říkali jsme si, že ta hysterie okolo prezidentských voleb je možná přehnaná, vyhrocená. Máme kolem sebe tolik rozhádaných kamarádů, kteří si dávají pryč ze sociálních sítí letité přátele, protože zrovna nesouzní s tím, koho chtějí volit. Doufám, že vždy zvítězí vztahy a ne politické názory. Ať už jsou jakékoli,“ uzavírá Lenka.