Kliknutím zvětšíteMnozí z těch, kteří si na tuhle situaci vytrvale stěžují, mají jasno: pes možná je nejlepším přítelem člověka – avšak psí granule rozhodně nejsou přítelem obyvatel širokého regionu v okolí místa, kde se vyrábějí. Právě na výrobnu zvířecího krmiva mnozí z kritiků ukazují jako na hlavního viníka – byť v souvislosti s ovzduším, které rozhodně není bez zápachu, se dlouhodobě hovoří o tom, že možných zdrojů by mohlo být více.
Stížnosti nikam nevedou
Servítky si nebere spolek Motolský ordovik, který ve vánočním čase vytáhl do boje. Jeho jednatel Petr Kučera se netají rozčarováním. „Státní správa je zcela bezzubá,“ napsal Deníku s tím, že stížnosti nezabírají. „Zápach z velkovýrobny psích dobrot dorazil na okraj Prahy 13 a šíří se dále k Praze 5. Celá oblast od Chrášťan směrem ku Praze je zasažena podnikatelským záměrem pana Pavla Boušky. Brzy zasáhne zápach z výrobny krmiva pro psy celou západní část Prahy,“ durdí se Kučera, podle jehož slov jde o problém, který se týká 170 tisíc lidí. Právě nyní, ve vánočním období, se netají tím, že Motolský ordovik chce vytáhnout do nového kola bitvy proti výrobně krmiva. A míní přitvrdit: už nehodlá usilovat o navonění firmy. Cílem je dosáhnout její likvidace.
To, že zápachem zabývají, potvrzují hygienici. Jak středočeští, tak pražští. Z jejich vyjádření nicméně vyplývá, že od nich stěžovatelé neuslyší, co chtěli slyšet už dávno: jasné pojmenování problému včetně viníka, termín, kdy se vše vyřeší – plus nějaké kloudné vysvětlení, proč se tak nestalo už dřív.
Bouří se i starostka
„Tato věc náleží do gesce působnosti Krajské hygienické stanice Středočeského kraje,“ sdělil Deníku mluvčí pražské hygieny Zbyněk Boublík s odkazem na fakt, že jestliže společnost sídlí na území Středočeského kraje, Hygienická stanice hlavního města Prahy není kompetentní záležitost řešit. Uvedl však, že od léta se i pražští hygienici situací aktivně zabývají – a obě hygieny intenzivně spolupracují. Pražští hygienici jsou podle Boublíkových slov současně v kontaktu s radní hlavního města pro životní prostředí Janou Plamínkovou (STAN).
Na tu ostatně tlačí i zličínská radnice, aby s tíhou autority své funkce pomohla dosáhnout pokroku v jednání se Středočeským krajem i se středočeskými hygieniky. Již v říjnu také na webové stránky městské části www.mczlicin.cz vyvěsila starostka Marta Koropecká (Pro Prahu) upozornění na občanskou iniciativu v podobě webové aplikace k monitoringu zápachu na www.smradek.eu. S výzvou občanům, aby se zapojovali – a svými údaji pomohli vytvořit soubor podpůrných argumentů pro další jednání.
Uvnitř? Vše v pořádku!
Rovněž středočeská hygiena není pracovištěm, které by mohlo bouchnout do stolu a vydat jasný pokyn ve stylu: tak dost! Jejím jménem Dana Šalamunová potvrdila Deníku Boublíkova slova, že hygienici o problému vědí – a situaci sledují ve spolupráci s pražskými kolegy. V rámci svých kompetencí středočeská hygiena provozovně v Chrášťanech pravidelně kontroluje z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců při práci. „Při poslední kontrole provedené dne 31. července nebyly zjištěny žádné zjevné nedostatky,“ konstatovala Šalamunová.
Upozornila současně, že pokud jde o zápach, zákon o ochraně ovzduší stanoví jako primární dozorový orgán Českou inspekci životního prostředí. Právě jí tudíž hygienici neprodleně předávají všechny podněty týkající se obtěžujícího zápachu. „Faktem však je, že pro uvedenou technologii nejsou stanoveny emisní limity pro pachové látky,“ poznamenala Šalamunová.
Limity po smrad neexistují
To, že inspekce životního prostředí předané podněty v Chrášťanech řešila, Deníku potvrdila Jana Jandová z jejího ústředí. Podtrhla však, že se nejednalo o kontrolu, nýbrž o měření provedená se souhlasem provozovatele. Jejich cílem bylo orientační stanovení koncentrací pachových látek při různých provozních podmínkách odlučovacího zařízení a na hranici pozemku – přičemž zjištění mohou posloužit zejména provozovateli v rámci jeho vlastního úsilí o zlepšení: k optimalizaci provozu čištění odpadních plynů.
Zašpuntovat zdroj zápachu pomocí razítka nemá pravomoc ani inspekce životního prostředí. „Výroba krmiv provozovaná společností Vafo je zdrojem znečišťování ovzduší, pro jehož provoz zákon o ochraně ovzduší s ohledem na výrobní kapacitu nevyžaduje povolení orgánu ochrany ovzduší,“ vysvětlila Jandová Deníku. Středočeským krajským úřadem reprezentujícím v tomto případě státní moc v pozici orgánu ochrany ovzduší tak provozovateli nejsou stanoveny žádné omezující podmínky.
Chystá se nákladné zlepšení
Získat vyjádření firmy k aktuální situaci se Deníku zatím nepodařilo. Přednedávnem publikovaná stanoviska nicméně hovoří o tom, že se snaží – a do vylepšení technologie hodně investuje, aby lidem vyhověla a pocitů hovořících o smradlavém vzduchu se občané zbavili. Opatření k omezení zápachu už přišla na miliony – za ty byly v minulých letech instalovány absorbér pachových látek a biologické vodní pračky – a další vysoká částka je na cestě. Nově má jít o více než deset milionů korun. Zásadní zlepšení v pohlcování pachových částic podle slov marketingového ředitele společnosti Martina Šámala přinese inovativní technologie studené plazmy. V naší republice má jít o novinku – a dosavadní testy slibují velmi příznivé výsledky. Nakolik se vše povede, by mělo být zřejmé už v příštích měsících; se zprovozněním společnost počítá během prvního čtvrtletí.
To, že firma usiluje o zlepšení, potvrzují i středočeští hygienici. „Provozovatel provedl řadu opatření ke snížení emisí pachových látek. Byly například nainstalovány vodní biologické pračky pro čištění vzdušiny z chladičů granulí – a výrobní linku nelze bez funkčních praček spustit,“ konstatovala Šalamunová.
Bitva cifer a paragrafů
Odpůrci zase mohou namítnout, že bez funkčního řešení problému by se lidé měli pomalu bát nadechnout. A s tím, že slibům hovořícím o zlepšení nevěří, už Motolský ordovik dospívá tomu nejradikálnějšímu stanovisku: k úsilí o odstranění provozovny a ke snaze jednat na úrovni státu. „Budeme žádat Státní pozemkový úřad, který vlastní pozemky, na kterých firma podniká, o odškodnění obyvatel za újmu způsobenou zápachem z výroby. Přezkoumáme, proč firma FTT Investments, s.r.o., vlastní pozemky pod stavbami, ale nevlastní pozemky v okolí staveb,“ přiblížil jednatel Kučera nejbližší plány s odkazem na dceřinou firmu akciové společnosti Vafo Holding. Muž, který před jménem uvádí tituly JUDr. a Ing., naznačil, že do boje za svou věc míní zapojit i právní a ekonomické aspekty – a to zkoumáním vztahů firmy s někdejším Pozemkovým fondem ČR (jehož nástupcem je právě Státní pozemkový úřad) i mapováním, jak jsou vypořádány finanční záležitosti mezi společností a státem.
Varoval také, že existují i daleko radikálnější tendence. „Členové našich spolků žádají, abychom svolali neprodleně demonstraci k provozovně. Tuto alternativu jsme zatím odložili, protože by mohlo dojít k omezení výroby,“ napsal čtyři dny před Štědrým dnem vedení tří obchodních společností, jichž se provozování výrobny zvířecího krmiva týká. Hrozbu možné budoucí blokády tak zřejmě nelze přehlížet – i když vlastně zůstala nevyslovena.
Hledají se i další zdroje
V souvislosti se zápachem z Chrášťan se nicméně hovoří o tom, že viníků může být více. I zmiňovaná monitorovací aplikace dává na výběr ze smradů různého charakteru: psí granule/kompost/kanalizace/jiný. V centru zájmu se totiž ocitají rovněž kanalizace a kompostárna. Ta přijímá ke zpracování nejen trávu, ovoce, zeleninu, štěpku, piliny, hobliny či slámu, ale také hnůj, trus i kaly z čištění, praní, loupání, separace a odstřeďování. Právě „kompost v areálu firmy Atea“ ostatně označují oficiální webové stránky obce www.chrastanyuprahy.eu za „největší zdroj zápachu u nás“.
Kanalizaci se již dlouhodobě snaží zlepšovat Vodovody a kanalizace Beroun, jimž zařízení patří. Odpadní vody jsou v Chrášťanech doplňovány chemikálií bránící zápachu, a to s automatickým dávkováním podle množství čerpané vody; na předávacím místě do pražské kanalizační sítě jsou navíc umístěny gelové pohlcovače zápachu – a ve hře zůstává i možnost jeho dalších úprav.
Motolský ordovik je také aktivním bojovníkem v další věci překračující hranice Středočeského kraje a Prahy. Dlouhodobě se ohrazuje proti „zbytečnému hluku“ z leteckého provozu na Letišti Václava Havla.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
