Aktuálně chybí systémový přístup a systémová podpora výuky češtiny pro děti cizinců. Takový názor má Marcela Pavlíková, ředitelka mladoboleslavské 5. základní školy. Podotýká, že situace je individuální, záleží, jak se konkrétní dítě s jazykem popere. „Záleží, odkud děti přicházejí, zda se jedná o slovanský, nebo jiný jazyk,“ vysvětluje. Nejjednodušší bývá učení se češtiny například pro děti z Ukrajiny, horší bývá situace například pro Rumuny.

Že to děti z Ukrajiny mohou mít jednodušší, dokládá i zkušenost Ivy Lokajové, ředitelky kolínské 5. základní školy. „Díky tomu, že měl na Ukrajině angličtinu, tak mu nedělalo problémy čtení, protože se učil latinkou angličtinu. Krásně zapadl do třídy, i když ze začátku s češtinou bojoval,“ řekla.

Horší to měl už vietnamský chlapec, který česky neuměl vůbec, a přišel do osmé třídy. „To se pak učí skutečně od začátku jako s menšími dětmi, měl navíc i hodiny českého jazyka, které může doporučit poradna, škola potom může nabídnout takové doučování,“ vysvětlila ředitelka Iva Lokajová.

Ilustrační foto.
Starostové se dozvědí, co bude dál s odpady

Problémy mohou nastat v případě, kdy ani rodiče neumí příliš česky, nebo když jsou žáci z kulturně zcela odlišného prostředí. „Když rodiče nerozumí česky, tak je pak složitá domluva, musí pomoci překladatelé,“ řekla Marcela Pavlíková.

Řešení, jak se snadněji popasovat s češtinou, je jazyk aktivně používat; což ostatně ví každý, kdo se snažil naučit nějaký cizí jazyk. Jak popisuje Marcela Pavlíková, takovým dětem učitelé doporučují družinu, kroužky, aby se tak děti přirozeně naučily jazyk rychleji. „Někdy tam ale narážíme na kulturní bariéru, kdy je život v rodině nastavený jinak a rodiče nechtějí využít přirozené cesty, jak se jazyk co nejrychleji naučit,“ podotkla.

Cest však může být více, podotýká Iva Lokajová: poslouchat české pohádky a písničky. „Horší to je, když děti pak přijdou domu a vše se řeší pouze v rodném jazyce,“ podotkla.

Ilustrační foto
Počet obětí chřipky se ve středních Čechách zvýšil na 23

Co je na češtině ale pro cizince tak těžké? Jednoduchá odpověď zní asi takto: všechno. „Těžká je gramatika, složitá je i výslovnost, třeba sykavky. V první fázi je ale nejdůležitější, aby porozuměli, gramatika nastupuje poté,“ řekla Iva Lojaková zkušenost s cizinci a výukou češtiny. A co potom shoda podmětu s přísudkem, skloňování, časování… „Je třeba, aby děti měly pocit bezpečí, aby se nebály komunikovat. Aby se přes přirozenou komunikaci dostaly i k té naší náročné gramatice,“ dodala Marcela Pavlíková.

CIZINCI PODLE OKRESU k 31. 12. 2018

Středočeský: 76 653 (celkem cizinců)
Benešov: 2 907
Beroun: 5 095
Kladno: 8 969
Kolín: 4 331
Kutná Hora: 2 672
Mělník: 5 124
Mladá Boleslav: 12 150
Nymburk: 4 983
Praha-východ: 14 022
Praha-západ: 11 505
Příbram: 3 101
Rakovník: 1 794

Zdroj: ČSÚ a Ředitelství služby cizinecké policie

STUDENTI PODLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH ve školním roce 2017/2018  (Statistika za celou republiku)

Ukrajina 5893 (26,8 procenta cizinců)
Slovensko 4861 (22,1)
Vietnam 4318 (19,6)
Rusko 1500 (6,8)
Bulharsko 598 (2,7)
Moldavsko 415 (1,9)
Mongolsko 413 (1,9)
Rumunsko 399 (1,8)
Polsko 388 (1,8)
Čína 378 (1,7)

(Jedná se o vybrané země, 10 zemí s nejvíce cizinci na základních školách)

Zdroj: ČSÚ a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Cvičení, které dnes končí v boletickém vojenském prostoru.
Lesy, louky, gripeny. Jaký je život ve vojenském újezdu Boletice?
Ilustrační snímek
Domácí porod zaplatilo dítě životem