Jednou ze zásadních změn je, že hejtmanství nebude jednat pouze s jednotlivými obcemi a městy, jak se počítalo původně, ale i se svazky obcí utvořenými ke společnému zajišťování veřejné dopravy (jakými jsou třeba již tradičně fungující Odorak nebo Benebus); ty si pak krajem požadované platby mohou na svém teritoriu přepočítávat podle vlastních pravidel. Kraj tak reaguje na připomínky ze strany obcí – což platí třeba i pro změnu poměru dělení nákladů na zajištění dopravní obslužnosti mezi obce a kraj.

Kdo poroučí, zaplatí

Standardy dopravní obslužnosti, jejichž původní podobu odsouhlasili krajští zastupitelé již v červnu, počítají s takzvanou minimální obslužností, kterou hradí kraj bez požadavků na příspěvky z obcí. Pokud si ty přejí nějaké spoje navíc, musí připlatit, a to ve dvou úrovních. Pokud jde o „nadstandard“, oficiálně rozšířenou dopravní obslužnost, dělí se obec o náklady s krajem. A pak je tu ještě takzvaná dodatečná dopravní obslužnost, kdy obec už na placení zůstane sama. Propočty jsou poměrně komplikované – a na rozdíl od dosavadní praxe, kdy některé obce neplatily nic a další jen za část autobusů, které k nim zajíždějí, se do nich nově zahrnují i vlakové spoje.

Ilustrační foto.
Za cestování obyvatel obce zaplatí. Kraj po nich chce peníze na dopravu

Radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký (STAN) tento model „standardů“, který nemá vzor v žádném jiném regionu, označil za pokus o co nejspravedlivější rozdělení nákladů na zajišťování dopravní obslužnosti v kraji, jehož jednotlivé části mají zcela odlišný charakter i potřeby dopravy: tak, aby placení bylo co nejvíc fér. Na rozdíl od myšlenky takzvaných kapitačních plateb (kdy by se stanovil příspěvek „na hlavu“, tedy podle počtu obyvatel) má navíc představitele obcí přimět, aby sledovali, zač konkrétně platí – a vést k zamyšlení, zda jsou to opravdu autobusy nebo vlaky, které jejich občané nejvíce potřebují (včetně ohlídání, kterými spoji lidé skutečně jezdí). Jinými slovy: starostové vlastně mají zvážit, které spoje by se daly seškrtat, pokud za dopravu chtějí platit méně.

Z Mladoboleslavska zní nesouhlas

Kolem peněz na zajištění veřejné dopravy se však jistě ještě dají očekávat obsáhlé debaty. Na pondělním jednání krajských zastupitelů to naznačilo třeba vystoupení Jiřího Boušky (ANO), který je současně 1. náměstkem primátora Mladé Boleslavi. Podle jeho slov na tom zhruba čtyři stovky středočeských obcí a měst budou lépe než dosud – zato šest set jich má platit víc. Konkrétně Mladé Boleslavi by prý příspěvek proti roku 2019 vrostl desetinásobně. Je to zhruba pětinásobek, opravuje předseda výboru krajského zastupitelstva pro dopravu Ondřej Lochman (STAN), který současně starostuje „u sousedů“ – v Mnichově Hradišti. Hejtmanka Petra Pecková (STAN), jež žije v Mnichovicích na Praze-východ, kde je i místostarostkou, reagovala slovy: „I my platíme dvakrát tolik, než jsme platili.“

Ze setkání představitelů středočeských měst a obcí s vedením krajského úřadu v hotelu Clarion v pražských Vysočanech. Na snímku radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký (STAN).
Připlácet kraji za dopravu podle obyvatel? Obce se tak mohou dohodnout

František Petrtýl (ANO) nicméně soudí, že takovéhle konstatování tečkou za debatou zřejmě nebude. Potvrzuje, že zrovna na Mladoboleslavsku obce s novými standardy dopravní obslužnosti „mají trošku problém“. „Problém by nastal, kdyby s krajem nepodepsaly smlouvu,“ upozornil.