Kliknutím zvětšíteTo je třeba případ Jaroslava Štechera. „Je teď ohromný zájem o studny. Celkově je nedostatek vody, studny vysychají a žádají si obnovu,“ vysvětluje, jak se změnila jeho práce. Většinou se podle jeho slov studny dnes vrtají. „Voda je v hloubce, povrchové zdroje vysychají,“ poznamenal.
Samostatným problémem je potom otázka získání stavebního povolení, které je pro studnu nutné, řekl studnař Jan Leiš. „Dnes spíše čekáme, než to vyřídí úředníci. Čekání na studnaře může být v rámci měsíce, ale to je menší problém,“ vysvětlil. Také on zaznamenal zvýšený zájem o studny. „Je to suchem. Lidé potřebují zalévat a nechtějí za to nic platit,“ vysvětlil svůj pohled na věc.
O trochu jinak vidí situaci Václav Vlk, který se oborem zabývá. „Zájem je standardní, konstantní. Není to tak, že bychom měli za půl roku plno,“ řekl. Podle něj když zájemce zavolá, do týdne se na místo dostane a čeká se na stavební povolení. Situaci kolem sucha nevnímá podle svých slov tak kriticky, jak se často říká.
Problém s vodou spíše vidí jinde: a sice v tom ohledu, jak s ní lidé nakládají. A sice neúsporně. „Povrchová voda mizí, ale je to dané tím že lidé neumějí vodou šetřit. Starší generace fungovala s vodou jinak,“ podělil se o své zkušenosti. Lidé tak mohou někdy propadnout dojmu, že studna pro ně znamená bezedný vodovod, třebaže od úřadů mají jasně dané povolené limity.
Kolem studní vnímá Jan Leiš ještě jednu problematiku. „Lidé si někdy nechají udělat hluboké vrty a zavlažují trávu na zahradě. V době, kdy lidé nemají vodu na to, aby si umyli nádobí, udělali si čaj a kafe, tak někdo čerpá hektolitry denně na zálivku trávníku. A to je problém,“ poznamenal.
O vhodném umístění studny na pozemku rozhoduje potom hydrogeolog. Ten rozhoduje, zná podloží, propustnosti, terén, nápomocný může být i proutkař,“ vysvětlil Jaroslav Štecher. S tím souhlasí i Václav Vlk. „Voda se hledá i klasicky virgulí. Jsou lokality, kde voda je, to ví hydrogeolog. Žádná technologie na to není,“ uvedl.
Proutkaři
Že má každý alespoň nějakou schopnost najít vodu v krajině, si myslí studnař Jan Leiš. Ten v oboru působí od roku 1987. „Hydrogeologové jsou vědci, kteří o virguli řeknou, že to je hloupost. I když to třeba sami používají, nebo časem začnou. Znal jsem jednoho takového, která dnes sám hledá proutkem. Dosud nikdo nic lepšího nevymyslel,“ řekl Jan Leiš.
V oboru se pohybuje dlouho a někteří proutkaři měli úžasné výsledky. „Tu schopnost má každý, akorát ji musí rozvíjet. Když je třeba krávě špatně, tak pozře bylinu, která jí udělá lépe. Lidé si takové schopnosti potlačili,“ poznamenal.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
